Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 Cdo 604/2010

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivy Brožové a soudců JUDr. Jana Eliáše, Ph.D., a Mgr. Petra Krause, v právní věci žalobce J. K., zastoupeného JUDr. Františkem Hendrychem, advokátem se sídlem Česká Lípa, Bulharská 853, proti žalovanému J. H., bytem Řitka, Pod Pražskou 267, zastoupeného JUDr. Robertem Bezděkem, CSc., advokátem se sídlem Praha 4, Na Pankráci 30, o zaplacení částky 300.000,- Kč, vedené u Okresního soudu Praha – západ pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 21. 10. 2009, č. j. – 57, takto:

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :A. Předchozí průběh řízení

Žalobce se žalobou podanou dne 5. 11. 2007 domáhal vydání bezdůvodného obohacení ve výši 300 000 Kč, které mělo vzniknout tím, že za žalovaného uhradil část závazku z titulu leasingové smlouvy, kterou žalovaný od žalobce písemně převzal.

Okresní soud v Berouně uložil žalovanému platebním rozkazem ze dne 4. 1. 2008, č. j. – 14, aby do 15 dnů ode dne doručení platebního rozkazu zaplatil žalobci 300 000 Kč, nebo aby v této lhůtě podal odpor. Okresní soud v Berouně současně s platebním rozkazem vydal usnesení podle , č. j. – 15, kterým žalovanému uložil, aby se ve lhůtě 30 dnů od podání odporu proti platebnímu rozkazu písemně vyjádřil. Platební rozkaz i usnesení podle byly žalovanému doručeny 27. 3. 2008.

Žalovaný v odporu ze dne 1. 4. 2008 uvedl, že příslušným je Okresní soud Praha – západ a dále namítal, že v dané věci není pasivně legitimován a z toho důvodu navrhl, aby žaloba byla v plném rozsahu zamítnuta.

Okresní soud v Berouně usnesením ze dne 15. 1. 2009, č. j. , vyslovil svou nepříslušnost a věc postoupil Okresnímu soudu Praha – západ.

Okresní soud Praha – západ žalobě vyhověl rozsudkem pro uznání ze dne 14. 5. 2009, č. j. -40, a uložil žalovanému zaplatit žalobci 300 000 Kč. Dle soudu prvního stupně žalovaný sice dne 2. 4. 2008 podal proti platebnímu rozkazu odpor, ve stanovené lhůtě se však k žalobě nevyjádřil.

Krajský soud v Praze rozsudek soudu prvního stupně rozsudkem ze dne 21. 10. 2009, č. j. -57, potvrdil. Dle odvolacího soudu nelze vyjádření žalovaného pokládat za kvalifikované vyjádření, které by zabránilo fikci uznání nároku, neboť neobsahovalo ani rámcové vylíčení rozhodujících skutečností.

B. Dovolání a vyjádření k němu

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, jehož přípustnost spatřoval v ustanovení Jako dovolací důvod žalovaný uvedl nesprávné právní posouzení věci / /. Dovolatel konkrétně namítal, že nestanoví, nakolik obšírně se žalovaný má vyjádřit, dále pak, že jeho vyjádření učiněné v odporu ze dne 1. 4. 2008 bylo dostatečně určité. Dovolatel dále uvedl, že Okresnímu soudu v Berouně předložil kupní smlouvu ze dne 12. 1. 2007 dokládající nabytí nemovitosti na adrese jeho bydliště a zprošťující rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 9. 7. 2008.

Žalobce se k dovolání nevyjádřil.

C. Přípustnost

Dovolací soud zjistil, že dovolání je včasné, podané oprávněnou osobou, zastoupenou advokátem a splňuje formální obsahové znaky předepsané Dále se dovolací soud zabýval přípustností dovolání.

Protože dovolání žalovaného směřuje proti výroku rozsudku, jímž odvolací soud potvrdil ve věci samé první rozsudek soudu prvního stupně, může být přípustnost dovolání založena jen za podmínky upravené v , tj. pokud dovolací soud, za použití hledisek příkladmo uvedených v ustanovení , dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. Ten je podle ve znění po novele provedené (srov. přechodná ustanovení k ) dán zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je soudy rozhodována rozdílně, nebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; k okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle a se nepřihlíží.

Podle ve znění před novelou provedenou (srov. přechodná ustanovení k ) vyžaduje-li to povaha věci nebo okolnosti případu, může předseda senátu, s výjimkou věcí, v nichž nelze uzavřít a schválit smír ( a 2), a věcí uvedených v a , místo výzvy podle , nebo nebylo-li takové výzvě řádně a včas vyhověno, žalovanému usnesením uložit, aby se ve věci písemně vyjádřil a aby v případě, že nárok uplatněný v žalobě zcela neuzná, ve vyjádření vylíčil rozhodující skutečnosti, na nichž staví svoji obranu, a k vyjádření připojil listinné důkazy, jichž se dovolává, popřípadě označil důkazy k prokázání svých tvrzení. K podání vyjádření určí lhůtu, která nesmí být kratší než 30 dnů od doručení usnesení (odstavec 1). Jestliže se žalovaný bez vážného důvodu na výzvu soudu podle odstavce 1 včas nevyjádří a ani ve stanovené lhůtě soudu nesdělí, jaký vážný důvod mu v tom brání, má se za to, že nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznává; o tomto následku () musí být poučen (odstavec 5).

Podle uzná-li žalovaný v průběhu soudního řízení nárok nebo základ nároku, který je proti němu žalobou uplatňován, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání. Uzná-li žalovaný nárok proti němu žalobou uplatněný jen zčásti, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání, jen navrhne-li to žalobce (odstavec 1). Rozsudkem pro uznání rozhodne soud také tehdy, má-li se za to, že žalovaný nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznal () (odstavec 3).

Pro posouzení věci je rozhodující, zda vyjádření žalovaného, že ve věci není pasivně legitimován, je dostatečně určité, aby mohlo zabránit fikci předvídané Ačkoliv má věcná legitimace význam pouze při uplatňování práva, tedy v procesu, je to stav plynoucí z hmotného práva. Věcně legitimován je ten účastník, který je subjektem hmotněprávního vztahu, o němž se v řízení jedná, tedy ten, kdo je podle hmotného práva skutečně nositelem tvrzeného subjektivního práva (aktivní věcná legitimace) či tvrzené subjektivní povinnosti (pasivní věcná legitimace), o nichž soud rozhoduje. Žalovaný je pasivně věcně legitimován, když má skutečně povinnost, jejíhož splnění se na něm žalobce domáhá. Nedostatek věcné legitimace vede k zamítnutí žaloby.

Úkolem soudu je připravit jednání tak, aby při něm mohla být věc projednána a aby ji bylo možno rozhodnout zpravidla při prvním jednání. Tomu odpovídá samotný text i účel ustanovení , tedy posílení odpovědnosti účastníků řízení za jeho výsledek se záměrem zrychlit řízení ve věci v prvním stupni a racionalizovat jeho průběh. Konkrétně pak usnesení vydané podle naplňuje tento účel tím, že napomáhá soudu určit okruh právně významných skutkových okolností, které jsou mezi účastníky sporné a které tak budou předmětem dokazování, jakož i zajistit obstarání důkazů, jejichž provedení účastníci k prokázání svých tvrzení navrhli, ale nemohou je sami předložit. Žalovaný se ve smyslu kvalifikovaně vyjádří (a zabrání tak fikci uznání nároku a vydání rozsudku pro uznání), jestliže z jeho včasného písemného vyjádření vyplývá, že nárok, který byl proti němu uplatněn žalobou, zcela neuznává a jestliže alespoň v základních obrysech vylíčí rozhodující skutečnosti, na nichž staví svoji obranu. Žalovaný se nemusí výslovně vyjádřit ke všem žalobcovým tvrzením, není hodnocena ani kvalita nebo obšírnost jeho vyjádření, vyjádření ale nemůže být obecné a vágní, protože jinak by smysl usnesení vydaného podle nemohl být naplněn. Tento závěr vyplývá i z ustálené judikatury Nejvyššího soudu, která pouhý nesouhlas s žalobou nepokládá za kvalifikované vyjádření způsobilé zabránit následkům předvídaným (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. 7. 2008, sp. zn. ; rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 8. 2008, sp. zn. ). Takovouto obecnou námitkou je i tvrzení dovolatele, že ve věci není pasivně legitimován, protože jí je, jak bylo výše objasněno, vyjádřeno pouze stanovisko žalovaného, že není nositelem povinnosti tvrzené žalobcem. Nijak z ní ovšem nevyplývá, z čeho žalovaný neexistenci tvrzené povinnosti (tj. neexistenci pasivní legitimace) odvozuje a jakým směrem by se tedy mělo soudní řízení vyvíjet. Taková námitka proto nemůže zabránit fikci uznání nároku předvídané v Žalovaný může uplatnit rovněž námitky procesní povahy (např. nedostatek místní příslušnosti), jen jimi však s ohledem na účel usnesení vydaného podle , kterým je připravit jednání tak, aby bylo možno věc rozhodnout již při prvním jednání, nemůže vyhovět požadavku na kvalifikované vyjádření ve věci.

Přípustnost dovolání nemůže založit ani skutečnost, že dovolatel reagoval na výzvu Okresního soudu v Berouně ze dne 27. 11. 2008, aby sdělil, na jaké adrese se zdržoval ke dni 5. 11. 2007 tak, že dne 9. 1. 2009 doručil Okresnímu soudu v Berouně výpis z katastru nemovitostí. Jak již bylo řečeno, procesní námitky nemohou s ohledem na účel výzvy vydané podle ani samotný text tohoto ustanovení zabránit fikci předvídané Námitka dovolatele však není důvodná už proto, že výpis z katastru nemovitostí byl doručen soudu dne 9. 1. 2009, tedy až několik měsíců po 30 denní lhůtě stanovené v usnesení vydaném Okresním soudem v Berouně dne 4. 1. 2008 a doručeném žalovanému 27. 3. 2008. Ze stejného důvodu neobstojí ani námitka dovolatele, že Okresnímu soudu v Berouně předložil zprošťující rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 9. 7. 2008, protože ten byl předložen až 29. 7. 2008.

Pro úplnost Nejvyšší soud uvádí, že pokud se žalovaný včas na výzvu vydanou podle nevyjádří nebo se vyjádří nedostatečně, jak tomu bylo v posuzovaném případě, soud má povinnost a nikoliv pouze možnost rozhodnout rozsudkem pro uznání a to aniž by se zabýval materiální stránkou věci. Shodný názor vyplývá též z usnesení Ústavního soudu ze dne 16. 11. 2006, sp. zn.

, dle kterého, jestliže se soudy důsledně pohybovaly v zákonném rámci, a respektovaly zákonem stanovené podmínky výzvy podle , nelze mít vydání rozsudku pro uznání (ve smyslu , ) za výraz "přepjatého formalizmu" ani za rozporné s pravidly spravedlivého procesu. Naopak, nevydání rozsudku pro uznání, ačkoli zákonem stanovené předpoklady pro takový postup byly splněny, by sloužilo důvodné námitce nedostatku spravedlivého procesu z pozice druhé strany v řízení, a to argumentem procesu nepředvídatelného, resp. svévolného

.

Citovaná rozhodnutí Nejvyššího soudu jsou k dispozici na internetových stránkách www.nsoud.cz, rozhodnutí Ústavního soudu na stránkách

http://nalus.usoud.cz

.

Z důvodů shora uvedených dovolací soud dospěl k závěru, že napadené rozhodnutí nemá zásadní právní význam, neboť je v souladu se zákonem a ustálenou judikaturou dovolacího i Ústavního soudu, a dovolání podle věty první a odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení je dán tím, že žalovanému prokazatelné náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek podle .

V Brně dne 7. dubna 2010

JUDr. Iva B r o ž o v á, v. r.

předsedkyně senátu