Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Cdo 3565/2011

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra Šuka a soudců JUDr. Filipa Cilečka a Mgr. Milana Poláška v právní věci žalobkyně TRADO-BUS, s.r.o., se sídlem v Třebíči, Komenského náměstí 137/9, PSČ 674 01, identifikační číslo osoby 25503316, zastoupené JUDr. Jaroslavem Širmerem, advokátem, se sídlem v Jihlavě, Královský vršek 25, PSČ 586 01, proti žalovaným 1) Ing. J. Š., zastoupenému JUDr. Milanem Bedrošem, advokátem, se sídlem v Brně, Pekárenská 12, PSČ 602 00 a 2) Bc. L. V., 3) Mgr. M. K., a 4) N. K., zastoupené Bc. J. S., o zaplacení 14,607.234,- Kč s příslušenstvím, vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne 26. dubna 2011, č. j. -257, takto:I. Dovolání se odmítá.II. Žalobkyně je povinna zaplatit prvnímu žalovanému na náhradě nákladů dovolacího řízení 61.081,- Kč, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení, k rukám jeho zástupce.III. Žalobkyně je povinna zaplatit druhé, třetí a čtvrté žalované, k jejich ruce společné a nerozdílné, na náhradě nákladů dovolacího řízení 61.081,- Kč, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

O d ů v o d n ě n í :

V záhlaví označeným rozsudkem potvrdil Vrchní soud v Olomouci k odvolání žalobkyně rozsudek soudu prvního stupně a rozhodl o nákladech odvolacího řízení.

Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, jež Nejvyšší soud podle ustanovení , , (dále též jen „“), odmítl jako nepřípustné.

Dovolání proti potvrzujícímu výroku rozsudku ve věci samé může být přípustné pouze podle ustanovení (o situaci předvídanou v ustanovení nejde), tedy tak, že dovolací soud – jsa přitom vázán uplatněnými dovolacími důvody včetně jejich obsahového vymezení ( ) – dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má po právní stránce zásadní význam.

Otázky předkládané dovolatelkou však napadené rozhodnutí zásadně právně významným nečiní, neboť dovolatelka při jejich formulování vychází z jiného než soudy nižších stupňů zjištěného skutkového stavu a ve skutečnosti tak uplatňuje dovolací důvod podle ustanovení , který u dovolání, jehož přípustnost může být založena jen podle ustanovení , k dispozici nemá a k jehož přezkoumání dovolání podle posledně označeného ustanovení připustit nelze.

Vychází-li totiž dovolatelka z předpokladu, že prominutí dluhu učiněné jejím jménem prvním žalovaným (a „tolerované“ procesním předchůdcem žalovaných dva až čtyři) bylo ekonomicky prospěšné pouze pro třetí osoby a nikoliv pro ni, přehlíží (skutkový) závěr soudů nižších stupňů, učiněný na základě znaleckého posudku, podle kterého prominutí dluhu mělo „pozitivní ekonomický přínos a smysl“ pro celou podnikatelskou skupinu (holding), tedy i pro žalobkyni. Správnost tohoto skutkového závěru nemůže být – jak shora vysvětleno – v režimu ustanovení přezkoumávána.

Závěr, podle něhož jednali-li (původní) žalovaní (s ohledem na všechny okolnosti) v souladu se zájmy žalobkyně, neporušili povinnost péče řádného hospodáře (v důsledku čehož zde chybí jeden z předpokladů pro vznik povinnosti hradit tvrzenou škodu), je v souladu s ustanovením , obchodního zákoníku, jakož i ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu (srov. např. důvody rozsudků ze dne 24. února 2009, sp. zn. , ze dne 25. června 2009, sp. zn. či ze dne 30. března 2011, sp. zn. , dostupných na webových stránkách Nejvyššího soudu).

Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení , a , když dovolání žalobkyně bylo odmítnuto a žalovaným vzniklo právo na náhradu účelně vynaložených nákladů dovolacího řízení.

Ty sestávají z odměny zástupce prvního žalovaného a zástupce procesního předchůdce druhé, třetí a čtvrté žalované za jeden úkon právní služby (vyjádření k dovolání) podle bodu 7 , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění účinném do 31. prosince 2012, ve výši 50.180,- Kč, a náhrady hotových výdajů dle advokátního tarifu ve výši 300,- Kč. Spolu s náhradou za 21 % daň z přidané hodnoty ve výši 10.601,- Kč podle ustanovení tak dovolací soud přiznal každému žalovanému k tíži žalobkyně celkem 61.081,- Kč.

K důvodům, pro které byla odměna za zastupování určena podle advokátního tarifu, srov. např. rozsudek velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 15. května 2013, sp. zn. .

Rozhodné znění pro dovolací řízení (do 31. prosince 2012) se podává z části první, čl. II bodu 7 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinná, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, mohou se oprávnění domáhat výkonu rozhodnutí.

V Brně dne 26. září 2013

JUDr. Petr Šuk

předseda senátu