Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 2954/2012

U S N E S E N Í

SIPRAL a. s.

A. N.

, za účasti přihlášeného věřitele České spořitelny a. s., se sídlem v Praze 4, Olbrachtova 1929/62, identifikační číslo osoby 45244782, a vydražitele Patriot Invest a. s., se sídlem v Praze 5, Hrozenkovská 33/68, identifikační číslo osoby 27448339, pro 1 069 164,- Kč, vedené u Okresního soudu v Berouně pod sp. zn. , o dovolání soudního exekutora JUDr. Milana Usnula, Exekutorský úřad Praha 9, proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 16. 11. 2011, č. j. -29, takto:

I. Dovolání

se odmítá

.

II. Žádný z účastníků

nemá právo

na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Soudní exekutor JUDr. Milan Usnul rozhodl usnesením ze dne 19. 4. 2011, č. j. 098 EX 00837/06-088, tak, že z rozdělované podstaty 1 400 000,- Kč se uspokojí v první skupině jeho pohledávka ve výši 231 051,10 Kč, dále ve třetí skupině částečně pohledávka zástavního věřitele České spořitelny a. s. ve výši 1 168 948,90 Kč s tím, že zbytek pohledávky České spořitelny a. s. a pohledávka oprávněné se neuspokojují, neboť tím byla rozdělovaná podstata vyčerpána. Dále zamítl námitku povinné co do výše odměny exekutora.

Odvolací soud napadeným rozhodnutím usnesení soudního exekutora

změnil

tak, že z rozdělované podstaty se uspokojí ve třetí skupině v prvním pořadí pohledávka přihlášeného zástavního věřitele České spořitelny a. s. ve výši 787 475,45 Kč a ve třetí skupině ve druhém pořadí částečně pohledávka oprávněné ve výši 612 524,60 Kč s tím, že po právní moci usnesení budou tyto částky těmto věřitelům vyplaceny. Odvolací soud odkázal na nález Ústavního soudu ze dne 24. září 2009, sp. zn. a ze dne 5. 5. 2009, sp. zn. , a na rozhodnutí Nejvyššího soudu, např. ze dne 17. března 2010, sp. zn. , dle nichž exekuční řízení uskutečňované na základě usnesení soudu o nařízení exekuce vydaného před účinností je třeba posoudit podle exekučního řádu ve znění účinném do 31. 12. 2007, přičemž dle stanoviska občanskoprávního a obchodněprávního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 15. února 2006, sp. zn. , bodu XVIII. se pohledávka soudního exekutora uspokojuje ve třetí skupině, a to až poté, co budou uspokojeny ostatní pohledávky této skupiny (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. března 2008, sp. zn. ).

Soudní exekutor v dovolání, jehož přípustnost opírá o , namítá, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci ( ). Odkázal na nález Ústavního soudu ze dne 11. května 2011, sp. zn. , v němž Ústavní soud přiznává „soudnímu exekutorovi postavení státu čistě z titulu výkonu přenesených pravomocí, tedy z výkonu části moci soudní, přiznával ji (byť nevýslovně) jistě i v době před 31. 12. 2007“. Proto se lze jen těžko ztotožnit s názorem odvolacího soudu. Dovolatel poukazuje i na nelogičnost aplikace starých procesních předpisů, proto navrhl, aby dovolací soud usnesení odvolacího soudu zrušil a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení.

Oprávněná ve vyjádření k dovolání navrhla, aby dovolací soud dovolání zamítl s poukazem na judikaturu Ústavního soudu.

Nejvyšší soud rozhodl o dovolání podle , ve znění účinném od 1. 7. 2009 do 31. 12. 2012 (srov. část první, čl. II Přechodná ustanovení, bod 12 a čl. II Přechodná ustanovení, bod 7 ).

Dovolání přípustné podle , , odst. 2 ve spojení s , o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „ “), je zjevně bezdůvodné.

V návaznosti na judikaturu Ústavního soudu (srov. např. nález Ústavního soudu ze dne 29. července 2009, sp. zn. , či ze dne 6. června 2009, sp. zn. ), Nejvyšší soud uzavřel, že exekuční řízení uskutečňované na základě usnesení soudu o nařízení exekuce vydaného před účinností je třeba posoudit podle exekučního řádu ve znění účinném do 31. 12. 2007 (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. března 2010, sp. zn. ). Protože o takový případ se v souzené věci jedná, je třeba současně odkázat na stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu k výkladu (účinného do 31. 12. 2007), ze dne 15. února 2006, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 4/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek. Nejvyšší soud (jak ostatně již konstatoval soud odvolací) v jeho bodě XVIII. zaujal názor, že pohledávka exekutora na náhradu nákladů exekuce se při exekuci prodejem nemovitostí uspokojí v rozvrhu rozdělované podstaty ve „třetí“ skupině ( ). Dovolací soud nemá důvod se od tohoto názoru ani v projednávané věci odchýlit. Stejně tak již Nejvyšší soud uzavřel, že se pohledávka soudního exekutora uspokojuje ve třetí skupině až poté, co budou uspokojeny ostatní pohledávky této skupiny (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. března 2008, sp. zn. ).

Odkaz dovolatele na nález Ústavního soudu ze dne 11. května 2011, sp. zn. , není na místě, neboť se týká náhrady nákladů při poskytnutí součinnosti třetími osobami.

Nejvyšší soud proto postupoval podle a dovolání jako zjevně bezdůvodné odmítl.

Dovolání soudního exekutora bylo odmítnuto, ostatním účastníkům řízení náklady v dovolacím řízení podle obsahu spisu nevnikly. Tomu odpovídá výrok, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení ( , , ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 23. května 2013

JUDr. Miroslava Jirmanová, Ph. D.

předsedkyně senátu