Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 40/2013

U S N E S E N Í

H. Ž.

městské části Praha 5

, se sídlem v Praze 5, nám. 14. října 4, zastoupené JUDr. Zdeňkem Jankovským, advokátem se sídlem v Praze 2, Karlovo náměstí 292/15, o určení neplatnosti výpovědi z nájmu bytu, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 20. června 2012, č. j. -199, takto:

I. Dovolání

se odmítá

.

II. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í:

K odvolání žalované Městský soud v Praze jako soud odvolací usnesením ze dne 11. května 2011, č. j. -125, zrušil rozsudek ze dne 2. srpna 2010, č. j. -97, jímž Obvodní soud pro Prahu 5 (soud prvního stupně) zamítl žalobu na určení, že je neplatná výpověď žalované ze dne 21. dubna 2009 z nájmu žalobkyně k

„bytu o kuchyni a pokoji s příslušenstvím ve II. podlaží domu č. p. 483 k. ú. K., v ulici V., P. – K.“

(dále jen „předmětný byt“, resp. „byt“ a „předmětný dům“, resp. „dům“), a rozhodl o nákladech řízení účastnic a o odměně (ustanoveného) advokáta žalobkyně; současně mu věc vrátil k dalšímu řízení.

Poté soud prvního stupně rozsudkem ze dne 23. února 2012, č. j. -171, žalobu opětovně zamítl a rozhodl o nákladech řízení účastnic a o odměně advokáta žalobkyně.

K odvolání žalobkyně odvolací soud rozsudkem ze dne 20. června 2012, č. j. -199, citovaný rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o nákladech odvolacího řízení účastnic a o odměně advokáta žalobkyně za odvolací řízení.

Na zjištěném skutkovém základě (jenž je účastnicím řízení znám a nelze ho v daném případě úspěšně zpochybnit prostřednictvím dovolacího důvodu podle , , ve znění před novelou provedenou /dále jen „ “/ – viz posléze uvedený výklad) odvolací soud shodně se soudem prvního stupně mimo jiné dovodil, že obchodní společnost Centra, a. s. (správkyně předmětného domu), byla oprávněna (pověřena) dát žalobkyni (nájemkyni bytu) písemnou výstrahu ze dne 23. ledna 2008, jíž jí vytkla hrubé porušování dobrých mravů v předmětném domě (konkrétně dlouhodobé obtěžování ostatních nájemců domu zápachem pocházejícím z chovu psů a koček v bytě) a na jejímž podkladě jí pak žalovaná (pronajímatelka bytu) vypověděla nájem předmětného bytu z důvodu podle , , ve znění po novele provedené a ve znění před novelou provedenou Podle jeho názoru je tomu tak proto, že uvedená obchodní společnost vstoupila do postavení správkyně předmětného domu po své právní předchůdkyni obchodní společnosti Správa budov Praha, a. s. (dále též jen „jmenovaná společnost“), na níž přešlo oprávnění vykonávat správu předmětného domu v rozsahu vyplývajícím ze Smlouvy o správě obecního majetku ze dne 24. května 1993 (dále jen „Smlouva“) na základě dodatku č. 5 ke Smlouvě (dále též jen „dodatek č. 5“); citovaný dodatek totiž uzavřely jak obě smluvní strany Smlouvy, tj. žalovaná a obchodní společnost Správa budov, s. r. o., tak jmenovaná společnost, a vyplývala z něj vůle všech na tomto úkonu zúčastněných subjektů, aby správu nemovitostí zahrnutých do Smlouvy vykonávala s účinností od 1. ledna 2002 – namísto obchodní společnosti Správa budov, s. r. o. – jmenovaná společnost.

Podle čl. II bodu 7. věty před první větnou čárkou , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vydaným přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (tj. před 1. lednem 2013) se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů. Bylo-li napadené rozhodnutí vydáno dne 20. června 2012, Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací dovolání žalobkyně (dovolatelky) proti tomuto rozhodnutí projednal a o něm rozhodl podle , , ve znění před novelou provedenou (dále opět jen „ ”).

Přípustnost dovolání proti potvrzujícímu rozsudku odvolacího soudu se řídí ustanoveními a c/ (ustanovení bylo zrušeno uplynutím dne 31. prosince 2012 nálezem Ústavního soudu České republiky ze dne 21. února 2012, sp. zn. , avšak pro posouzení přípustnosti dovolání podaných do 31. prosince 2012 je i nadále použitelné /srov. nález Ústavního soudu České republiky ze dne 6. března 2012, sp. zn. ).

Protože ustanovení přípustnost dovolání nezakládá (neboť soud prvního stupně ve svém druhém rozsudku nerozhodl jinak než v dřívějším /zrušeném/ rozsudku – v obou případech šlo o zamítavé rozsudky), zabýval se dovolací soud přípustností dovolání podle Je-li přípustnost dovolání podle spjata se závěrem o zásadním významu rozsudku po stránce právní, je způsobilým dovolacím důvodem zásadně jen důvod podle ; k okolnostem uplatněným dovolacím důvodem podle se nepřihlíží (srov. větu za středníkem ). Právě takový dovolací důvod (tj. nepřípustný dovolací důvod podle ) dovolatelka – s přihlédnutím k obsahu dovolání ( ) – uplatnila dovolací námitkou (obsáhle vyargumentovanou), že

„z dodatku č. 5 … nevyplývá, že by tento dodatek … jako trojstranný právní úkon obsahoval i projev vůle obchodní společnosti Správa budov s.r.o. jako původního správce postupujícího dosavadní práva a závazky ze Smlouvy“

, resp. že

„z tohoto dodatku … nelze … zjistit a dovodit, že obsahuje projev vůle směřující k postoupení práv a povinností dosud svědčících společnosti Správa budov, s.r.o., a současně i odpovídající projev vůle směřující k převzetí těchto práv a povinností … společností Správa budov, a. s.“

, a že

„výklad dodatku č. 5 provedený odvolacím soudem tak překročil jeho jazykové vyjádření“

. Nelze totiž ztratit ze zřetele, že zjišťuje-li soud obsah smlouvy, a to i pomocí výkladu projevů vůle, jde o skutkové zjištění (srov. odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 21. října 1999, sp. zn. , uveřejněného pod č. 73 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník 2000, dále např. rozsudek ze dne 31. ledna 2001, sp. zn. , rozsudek ze dne 31. října 2001, sp. zn. , uveřejněný pod č. 46 v časopise Soudní judikatura 3/2002, a usnesení ze dne 25. září 2003, sp. zn. , a ze dne 6. ledna 2005, sp. zn. ). Podstatou zmíněné dovolací námitky jsou tudíž výtky týkající se nedostatečně, resp. nesprávně zjištěného skutkového stavu, případně vadného hodnocení provedených důkazů. Přitom je nerozhodné, že dovolatelka z

„interpretace obsahu právního úkonu

(míněno dodatku č. 5)

odvolacím soudem“

usuzovala, že

„zatížil … napadené rozhodnutí vadou“

. Pro úplnost zbývá dodat, že formálně uplatněný dovolací důvod podle dovolatelka – opět s přihlédnutím k obsahu dovolání – nijak obsahově nekonkretizovala.

S přihlédnutím k uvedenému lze uzavřít, že dovolání proti napadenému rozsudku odvolacího soudu není přípustné ani podle Dovolací soud proto, aniž nařizoval jednání ( věta první ), dovolání podle věty první a odmítl.

Výrok o nákladech dovolacího řízení se opírá o ustanovení věty první, , a a o skutečnost, že žalované nevznikly v dovolacím řízení žádné prokazatelné náklady, na jejichž náhradu by jinak měla proti dovolatelce právo.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 16. dubna 2013

JUDr. Miroslav F e r á k

předseda senátu