Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 926/2011

U S N E S E N Í

Pozemstav Brno, a. s.

L. K.

, zastoupené JUDr. Boleslavem Pospíšilem, advokátem se sídlem v Brně, Vackova 90, o 203.586,- Kč s příslušenstvím, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 19. května 2010, č. j. -93, takto:

I. Dovolání

se odmítá

.

II. Žalobkyně

je povinna

zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení 12.463,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám JUDr. Boleslava Pospíšila, advokáta.

O d ů v o d n ě n í:

Městský soud v Brně rozsudkem ze dne 5. května 2008, č. j. -71, zamítl žalobu o zaplacení částky 203.586,- Kč s blíže specifikovaným úrokem z prodlení, neboť dospěl k závěru, že právo na její zaplacení žalobkyně dovozuje z neplatných smluv o dílo, přičemž v důsledku žalovanou úspěšně vznesené námitky promlčení, je nelze přiznat.

Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 19. května 2010, č. j. -93, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil; současně rozhodl o nákladech odvolacího řízení. Ztotožnil se jak se závěrem o neplatnosti smluv o dílo, tak i se závěrem, že pro námitku promlčení nelze právo přiznat.

Dovolání proti v záhlaví uvedenému rozsudku krajského soudu, které není přípustné podle , ve znění ve znění účinném do 31. 12. 2012 (čl. II. bod 7. , dále jen „“), nebylo shledáno přípustným ani podle , neboť hodnocením v dovolání obsažené argumentace nelze dospět k závěru, že napadený rozsudek odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam ( o. s. ř).

Předpokladem přípustnosti dovolání podle je závěr dovolacího soudu, že rozhodnutí odvolacího soudu nebo některá v něm řešená právní otázka mají po právní stránce zásadní význam. Podle má rozhodnutí odvolacího soudu po právní stránce zásadní význam [odstavec 1 písm. c)] zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je soudy rozhodována rozdílně, nebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; k okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle a se nepřihlíží.

Bez významu z hlediska přípustnosti dovolání podle je námitka žalobkyně, že úmysl účastnic tří písemně zachycených smluv o dílo ze dne 11. 8. 1993 směřoval k výstavbě domu a nikoli jednotlivých bytů, jakož i výhrada, že součástí smlouvy o výstavbě ze dne 17. 1. 1995 je ujednání o ceně díla podle smluv ze dne 11. 8. 1993. Nejde totiž o zpochybnění právního posouzení věci, nýbrž o uplatnění dovolacího důvodu podle , který míří na pochybení ve zjištění skutkového stavu věci. Podstatou těchto dovolacích námitek jsou výtky týkající se nesprávně, případně neúplně zjištěného skutkového stavu věci, resp. vadného hodnocení provedených důkazů, při němž soud určuje, jaký význam mají jednotlivé důkazy pro jeho rozhodnutí a zda o ně může opřít svá skutková zjištění (tj. zda jsou použitelné pro zjištění skutkového stavu a v jakém rozsahu, případně v jakém směru). Správnost rozsudku odvolacího soudu z hlediska takových výhrad nepřísluší dovolacímu soudu přezkoumat, neboť skutečnost, že rozsudek odvolacího soudu eventuálně vychází ze skutkového zjištění, které nemá v podstatné části oporu v provedeném dokazování, přípustnost dovolání podle nezakládá ( ). Jinak řečeno, výtka nesprávnosti právního posouzení věci je založena výlučně na kritice správnosti, respektive námitce neúplnosti skutkových zjištění. Sluší se připomenout, že Nejvyšší soud již v rozsudku ze dne 29. října 1999, sp. zn. , uveřejněném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 73/2000, uzavřel, že zjišťuje-li soud obsah smlouvy, a to i pomocí výkladu projevů vůle, jde o skutkové zjištění, zatímco dovozuje-li z právního úkonu konkrétní práva a povinnosti účastníků právního vztahu, jde již o aplikaci práva na zjištěný skutkový stav, tedy o právní posouzení. Obdobně v rozsudku ze dne 31. října 2001, sp. zn. , publikovaném v časopise Soudní judikatura pod č. 46/2002, uvedl, že činí-li soud z obsahu smlouvy (případně z dalších pramenů) zjištění o tom, co bylo jejími účastníky ujednáno, dospívá ke skutkovým zjištěním; vyvozuje-li poté, jaká práva a povinnosti odtud pro účastníky vyplývají, formuluje závěry právní, resp. jde o právní posouzení věci.

V rovině dovolacího důvodu podle žalobkyně opětovně předkládá dovolacímu přezkumu otázku platnosti smluv o dílo, která byla v typově totožných věcech, jejichž byla vždy účastníkem, již dovolacím soudem řešena (srovnejrozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. listopadu 2008, sp. zn. , a z něho vycházející usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. října 2008, sp. zn. , ze dne 12. října 2010, sp. zn. ); výklad smluv o dílo provedený odvolacím soudem je zcela v souladu s ustanovením obč. zák. a zásadami pro výklad právních úkonů formulovanými např. v rozhodnutí uveřejněném pod číslem 35/2001 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek a v nálezu Ústavního soudu ze dne 14. dubna 2005, sp. zn. , uveřejněném ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazku 37, ročníku 2005, části I., pod pořadovým číslem 84. Se zřetelem ke shora uvedenému závěru o neplatnosti smluv o dílo musí obstát i závěr o promlčení nároku na vydání bezdůvodného obohacení vzniklého poskytnutím plnění podle neplatných smluv.

Z uvedeného vyplývá, že dovolání směřuje proti rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný; Nejvyšší soud je proto odmítl podle věty první a

Podle věty prvé, , a je žalobkyně, jejíž dovolání bylo odmítnuto, povinna nahradit žalované náklady dovolacího řízení. Tyto náklady sestávají z odměny advokáta ve výši 10.000,- Kč [, ., ve spojení s a , ve znění platném do 29. 2. 2012 – viz čl. II. ], z paušální částky náhrad hotových výdajů ve výši 300,- Kč ( a a 3 , ve znění do 31. 12. 2012 – viz II. ) a z částky 2.163,- Kč odpovídající dani z přidané hodnoty ve výši 21 %, kterou je advokát povinen z odměny za zastupování a náhrad odvést podle , o dani z přidané hodnoty ve znění pozdějších předpisů ( ); platební místo a lhůta ke splnění uložené povinnosti vyplývají z a

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí soudu, může oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).

V Brně 28. března 2013

JUDr. Václav Duda, v. r.

předseda senátu