Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 Cdo 396/2012

U S N E S E N Í

J. B.

,

zastoupeného JUDr. PhDr. Oldřichem Choděrou, advokátem se sídlem v Praze 2, Jugoslávská 12, proti žalované

Z. K.

, zastoupené JUDr. Svatavou Grivalskou, advokátkou se sídlem v Praze 4, Horčičkova 548/4, o vypořádání společného jmění manželů, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 14. září 2011, č. j. 18 Co 277, 278/2011-580, takto:

I.Dovolání se odmítá.II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení 10.300,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám její zástupkyně JUDr. Svatavy Grinvalské.

S t r u č n é o d ů v o d n ě n í( ):

Obvodní soud pro Prahu 9 („soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 27. října 2010, č. j. -517, ve znění doplňujícího rozsudku ze dne 4. února 2011, č. j. -546, vypořádal společné jmění účastníků (dále „SJM“). Z odůvodnění rozsudku je zřejmé, že provedl dokazování i k finančním prostředkům na účtech, náležejícím do SJM, ale ve výroku je opomněl zohlednit. Učinil tak ještě před právní mocí uvedeného rozsudku vydáním doplňujícího rozsudku ze dne 4. února 2011, č. j. -546, ve kterém přikázal do výlučného vlastnictví účastníků finanční prostředky na jednotlivých účtech a uložil žalobci, aby zaplatil žalované na vyrovnání jejího podílu částku 129.425,55 Kč. Městský soud v Praze jako soud odvolací k odvolání žalobce rozsudkem ze dne 14. září 2011, č. j. 18 Co 277, 278/2011-580, rozsudek soudu prvního stupně ve znění doplňujícího rozsudku potvrdil.

Proti rozsudku odvolacího soudu podává žalobce dovolání, jehož přípustnost opírá o („ “) a uplatňuje dovolací důvod uvedený v a b) (podle obsahu dovolání jde i o ). Obsah rozsudků soudů obou stupňů, obsah dovolání i vyjádření k němu jsou účastníkům známy, a proto na ně dovolací soud pro stručnost odkazuje.

Dovolání není přípustné. V dané věci by připadala přípustnost dovolání do úvahy jen podle , tedy v případě, že by dovolací soud dospěl k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. Rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam [odstavec 1 písm. c)] zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je soudy rozhodována rozdílně, nebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; k okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle a se nepřihlíží. Dovoláním napadené rozhodnutí odvolacího soudu po právní stránce zásadní význam nemá, neboť je v souladu s judikaturou dovolacího soudu.

K námitce, že soud nemohl rozhodnout o vypořádání SJM doplňujícím rozsudkem: V rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 28. ledna 1993, sp. zn. , publikovaném pod č. 10/1994 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, na který dovolatel odkazuje, se uvádí: „Vydání částečného rozsudku může být v některých případech vyloučeno povahou věci. Tak je tomu v daném sporu, kdy řízení o vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví manželů není možné částečným rozsudkem rozhodnout nejprve jen o části majetku, který do bezpodílového spoluvlastnictví spadá, neboť vypořádání lze provést jen ohledně celého majetku do tohoto spoluvlastnictví náležejícího, a to současně“. Soudní praxe však s přihlédnutím k legislativním i společenským změnám dospěla k závěru, že vzhledem k prohloubení dispozitivního charakteru norem upravujících společné jmění manželů lze toto jmění vypořádat na základě více právních skutečností, které nemusí nastat současně. „S prohloubením dispozitivního charakteru norem upravujících společné jmění (stejně jako bezpodílové spoluvlastnictví, a to již po novele č. ), se prosadil názor, že manželé nemusí pro vypořádání společného majetku zvolit jediný způsob, ale mohou různé způsoby kumulovat; ohledně části majetku uzavřou dohodu, část učiní předmětem řízení o vypořádání a zbytek bude vypořádán na základě zákonné domněnky. Nelze jim proto vnucovat určitý způsob vypořádání; proto podají-li návrh na vypořádání jen části společného jmění, je soud tímto rozsahem vázán (vázán ovšem není navrženým způsobem vypořádání); viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. května 2007, sp. zn. , Soubor civilních rozhodnutí Nejvyššího soudu č. C 5061, dále též rozsudek ze dne 21. srpna 2012, sp. zn. . To, že lze provést dodatečné vypořádání majetku v zaniklém SIM konstatoval Nejvyšší soud např. v rozsudku ze dne 27. října 2011, sp. zn. , publikovaného např. v informačním systému ASPI, ve kterém uvedl: „Při dodatečném projednání dědictví se vypořádá jen nově najevo vyšlý majetek, který tvořil součást bezpodílového spoluvlastnictví manželů. Při tomto vypořádání je třeba dbát, aby celkové vypořádání, s přihlédnutím k předchozím rozhodnutím o vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví manželů, odpovídalo zásadám uvedeným v obč. zák., ve znění před novelou provedenou (k tomu srovnej Drápal, L., Bureš, J. a kol. I. až 200za. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, str. 1242)“. Toto pravidlo lze plně vztáhnout na jiné případy dodatečného vypořádání SJM, ať již provedeného na základě dodatečně podané (další) žaloby nebo na základě doplňujícího rozsudku. Ostatně dovolatel neuvádí ani jinou možnost, jak napravit stav, kdy soud opomene vypořádat část majetku, který byl navržen k vypořádání (viz ). Námitka zpochybňující ocenění věci je uplatněním dovolacího důvodu podle , vytýkající soudu nesprávná skutková zjištění. Takový důvod však nemůže založit přípustnost dovolání ( část věty za středníkem ). K této otázce viz též rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 3. února 2011, sp. zn. , publikovaný v ASPI. Vzhledem k tomu, že dovolání v dané věci není přípustné, dovolací soud je podle věty první a odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení vychází z , , a , neboť žalovaná má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů dovolacího řízení. Ty sestávají z odměny za zastoupení advokátkou 10 300,- Kč [odměna určená podle , , (polovina hodnoty vypořádávaného majetku 219.026,85 Kč), , , , , a , ve znění provedeném - srov. čl. II ]. Žalované dále náleží paušální náhrada hotových výdajů 300,- Kč za jeden úkon právní služby (vyjádření k dovolání) podle ve znění pozdějších předpisů, tj. celkem 10 300,- Kč. Dovolací soud proto uložil žalobci, aby nahradil žalované náklady dovolacího řízení ve výši 10.300,- Kč do tří dnů od právní moci usnesení k rukám její zástupkyně ( , , )

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

Nesplní-li žalobce povinnost uloženou tímto rozhodnutím, může se žalovaná domáhat výkonu rozhodnutí. V Brně dne 11. prosince 2012

JUDr. Jiří S p á č i l, CSc., v. r.

předseda senátu