Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

25 Cdo 2800/2011

U S N E S E N Í

V. Č.

MUDr. Z. N.

, zastoupené JUDr. Ing. Lukášem Prudilem, Ph.D., advokátem se sídlem v Brně, Bašty 8, o 300.000,- Kč, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 26. ledna 2011, č. j. -219, takto:

I. Dovolání

se odmítá

.

II. Žalobce

je povinen

zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení 12.360,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám JUDr. Ing. Lukáše Prudila, Ph.D., advokáta se sídlem v Brně, Bašty 8.

Odůvodnění:

Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 26. 1. 2011, č. j. -219, potvrdil rozsudek ze dne 10. 12. 2008, č. j. -173, jímž Městský soud v Brně zamítl žalobu na zaplacení 300.000,- Kč a rozhodl o náhradě nákladů řízení; odvolací soud rozhodl rovněž o náhradě nákladů odvolacího řízení. Soudy obou stupňů neshledaly důvodným nárok žalobce na náhradu škody na zdraví, kterou mu měla způsobit žalovaná zubní lékařka aplikací zubní protézy; žalobce podle žalobních tvrzení trpěl dlouhodobou bolestí v důsledku otlaků dásní a bolestné vyčíslil zhruba stodesetinásobkem základního bodového ohodnocení podle , o odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění. Odvolací soud vyloučil objektivní odpovědnost žalované za škodu podle obč. zák., neboť instalování zubní protézy je finálním výsledkem protetických prací a nelze ji považovat za věc použitou při provádění lékařského zákroku. Z provedených důkazů pak nevyplývá ani porušení právní povinnosti při činnosti žalované podle obč. zák., neboť žalovaná dodržela předepsané stomatologické standardy (postupovala tzv. lege artis včetně dostatečného časového odstupu pro zahojení dásní před nasazením protézy). Porušení povinnosti registrovat ordinaci jako zubní laboratoř podle samo o sobě odpovědnost za škodu nezakládá. Žalobce tedy neprokázal, že by jeho bolesti a potíže byly v příčinné souvislosti s protiprávním jednáním žalované; soud prvního stupně navíc hlavní příčinu obtíží shledal v nesoučinnosti žalobce s lékařkou, neboť usazení protézy vyžaduje opakované úpravy, které odstraní potíže, avšak žalobce v tomto směru nespolupracoval ( obč. zák.).

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání, jehož přípustnost dovozuje z , a odůvodňuje je podle nesprávným právním posouzením věci. Namítá, že snímatelná zubní protéza je typickou movitou věcí ve smyslu obč. zák. a škoda způsobená okolnostmi, které mají původ v povaze této věci, zakládá odpovědnost toho, kdo ji při plnění svého závazku použil ( obč. zák.). Poukazuje v této souvislosti na judikaturu dovozující tento typ odpovědnosti u působení drátěné kličky na míchu (Nejvyšší soud, sp. zn. ), u perforace srdeční síně elektrodou kardiostimulátoru (Městský soud v Praze, sp. zn. ), u poranění zlomeným dříkem endoprotézy (Obvodní soud pro Prahu 5, sp. zn. ) a u zneprůchodnění močovodu tlakem chirurgické nitě (Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou, sp. zn. ). Závěr o nedůvodnosti žaloby je pak v rozporu i s Úmluvy o lidských právech a biomedicíně, podle nějž má „osoba, která utrpěla újmu způsobenou zákrokem, nárok na spravedlivou náhradu škody za podmínek a postupů stanovených zákonem“, aniž lze na výkon práv garantovaných Úmluvou uplatnit jakákoliv omezení. Dovolatel vytýká odvolacímu soudu i nedostatečně zdůvodněnou úvahu, proč porušení povinnosti při registraci zubní laboratoře nepředstavuje podmínku protiprávnosti podle obč. zák. Dovozuje naopak, že se jedná o porušení povinnosti poskytovat zdravotní péči jen toho druhu a v tom rozsahu, jaký odpovídá příslušné registraci [ ], proto jde o postup non lege artis. Navrhl proto, aby dovolací soud rozsudek odvolacího soudu zrušil a vrátil mu věc k dalšímu řízení.

Žalovaná ve vyjádření k dovolání považuje rozhodnutí soudů obou stupňů za věcně správná, odpovídající ustálené judikatuře soudů k odpovědnosti podle § 420 odst. 1 a § 421a obč. zák. při poskytování zdravotní péče. Zdůrazňuje, že žalobce neprokázal, že újmu na zdraví způsobily vlastnosti a povaha použité věci. Poukazuje na délku řízení a nákladovou náročnost sporu pro žalovanou a vzhledem k absenci otázky zásadního právního významu v dovolání navrhuje, aby bylo dovolání jako nepřípustné odmítnuto.

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací ( ) po zjištění, že dovolání bylo proti pravomocnému rozsudku odvolacího soudu podáno oprávněnou osobou (účastníkem řízení) ve lhůtě uvedené v , dospěl k závěru, že dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný.

Žalobce dovoláním napadá rozsudek odvolacího soudu, jímž byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně, nejde proto o přípustnost dovolání podle Protože po předchozím zrušení rozhodnutí odvolacím soudem rozhodl soud prvního stupně shodně (znovu žalobu zamítl), nejedná se ani o tzv. skrytou diformitu, která by zakládala přípustnost dovolání podle Dovolání tak může být přípustné pouze podle , to však jen tehdy, jde-li o řešení právních otázek a jde-li zároveň o právní otázku zásadního významu. Rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je soudy rozhodována rozdílně, nebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; k okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle a se nepřihlíží ( ).

Dovolací soud je zásadně vázán uplatněnými dovolacími důvody (srov. ) a při zkoumání, zda napadené rozhodnutí odvolacího soudu má ve smyslu ve věci samé po právní stránce zásadní význam, může posuzovat jen takové právní otázky, které dovolatel označil, za současného naplnění podmínky, že na takto označených právních otázkách (závěrech) rozhodnutí odvolacího soudu spočívá. Způsobilým dovolacím důvodem je tedy důvod podle , jehož prostřednictvím lze namítat, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci, tj. že odvolací soud věc posoudil podle nesprávného právního předpisu, nebo že správně použitý právní předpis nesprávně vyložil, případně jej na zjištěný skutkový stav věci nesprávně aplikoval.

Odvolací soud vyloučil objektivní odpovědnost žalované zubní lékařky podle § 421a obč. zák. za škodu spočívající ve vytrpěné bolesti způsobené otlakem dásní instalovanou zubní protézou sice s poněkud zjednodušujícím odůvodněním zdůrazňujícím pasivní charakter protézy při zákroku, nicméně jeho závěr je z hlediska výkladu okolností, které mají původ v povaze věci, věcně správný. U odpovědnosti podle § 421a obč. zák. se totiž předpokládá, že vyvolávajícím činitelem poškození zdraví je takové působení konkrétní věci (přístroje či nástroje), které má svůj původ ve specifických vlastnostech věci a které je při použití ke svému účelu způsobilé vyvolat určitý škodlivý následek. Soudní praxe shledala takové charakteristické vlastnosti, jež způsobily poškození zdraví pacienta např. v konstrukci operačního přístroje, jeho ostrosti (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 7. 2009, sp. zn. , uveřejněný pod č. 30/2010 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek) či vlastnosti materiálu (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 10. 2006, sp. zn. , publikovaný pod C 4646 v Souboru civilních rozhodnutí NS – dále též jen „Soubor“). Příklady zmiňované dovolatelem (elektroda kardiostimulátoru či ulomený dřík endoprotézy), které by do této kategorie mohly rovněž spadat, jsou však odlišné od situace v dané věci. Jestliže totiž příčinou poškození zdraví byl technicky nesprávně provedený lékařský zákrok, řídí se odpovědnost poskytovatele zdravotní péče obecnou úpravou podle § 420 obč. zák., nikoliv úpravou objektivní odpovědnosti za škodu způsobenou okolnostmi, jež mají původ v povaze použité věci podle § 421a obč. zák. (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2004, sp. zn. , Soubor C 2992). To platí i v nyní projednávané věci, kdy podle žaloby měla zubní protéza nevhodně působit na dásně proto, že byla nesprávně a předčasně usazena do ústní dutiny; tvrzená újma tak měla být vyvolána způsobem použití věci (nekvalitou zákroku), nikoliv účinkem plynoucím ze samotné povahy či vlastností věci, jež byla při zdravotnické službě použita, a režim § 421a obč. zák. se neuplatní (z rozhodnutí Nejvyššího soudu srov. dále též rozsudek ze dne 26. 4. 2012, sp. zn. , či usnesení ze dne 23. 8. 2012, sp. zn. ). Srovnatelným je i případ nesprávně provedeného stehu, který ovšem na rozdíl od představy dovolatele odpovědnost podle § 421a obč. zák. nezakládá. V rozsudku ze dne 30. 1. 2008, sp. zn. , publikovaném v Souboru pod C 5794, totiž Nejvyšší soud vyložil, že steh nevyvolal zaškrcení močovodu svou povahou, ani svými vlastnostmi či vlastností šicího vlákna, ale tím, kam jej operatér umístil, když jím přitáhl okolní tkáň natolik, že došlo ke škodlivému účinku na zdraví; v takovém případě škoda nebyla vyvolána okolností vyplývající z povahy použité věci.

Je tedy zřejmé, že právní posouzení věci odpovědnosti za škodu podle obč. zák. je v souladu s ustálenou judikaturou dovolacího soudu a že přípustnost dovolání podle pro tuto otázku založena není.

Dovolatel nezpochybňuje skutková zjištění [jejich správnost ostatně v režimu přípustnosti dovolání podle dovolacímu přezkumu nepodléhá] o postupu žalované lékařky při poskytování zdravotní péče a nenapadá ani závěr, že konkrétní počínání při přípravě protézy a jejím usazení bylo tzv. lege artis, takže nedošlo k porušení právní povinnosti, které by zakládalo obecnou odpovědnost žalované za škodu podle obč. zák. Spatřuje-li dovolatel toto porušení v nedostatku registrace nestátního zdravotnického zařízení podle , přehlíží princip tzv. gradace jevů příčinné souvislosti, neboť byl-li samotný výkon zdravotní péče řádný a obtíže byly vyvolány nespoluprací žalobce s lékařkou, není pro vznik újmy rozhodující formální stav registrace vyžadované veřejnoprávním předpisem regulujícím poskytování péče nestátními zdravotnickými zařízeními.

Rozhodnutí odvolacího soudu nelze konečně připisovat zásadní právní význam ani z pohledu dovolací námitky, že rozhodnutí odvolacího soudu je v rozporu s Čl. 24 a 26 Úmluvy o lidských právech a biomedicíně, publikované pod č. 96/2001 Sb. m. s. Úmluva totiž neobsahuje speciální úpravu podmínek odpovědnosti (podle Čl. 24 osoba, která utrpěla újmu způsobenou zákrokem, má nárok na spravedlivou náhradu škody za podmínek a postupů stanovených zákonem) a odkazuje na zákonný předpis, jímž je v tomto případě (srov. obdobně usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 8. 2012, sp. zn. ).

Protože tedy dovolání není podle přípustné, Nejvyšší soud je podle věty první a odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle věty první, , a věty první před středníkem ; s ohledem na výsledek dovolacího řízení má žalovaná právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení, které sestávají z odměny za zastoupení advokátem, jejíž výše byla vypočtena z peněžité částky, jež byla předmětem dovolacího řízení (300.000,- Kč), podle a , sazba byla snížena podle a (dovolání bylo odmítnuto) a citované vyhlášky (byl učiněn pouze 1 úkon právní služby – vyjádření k dovolání) na výsledných 10.000,- Kč; žalované kromě toho náleží paušální částka náhrady hotových výdajů ve výši 600,- Kč podle za dva úkony právní služby (převzetí věci a zastoupení a vyjádření k dovolání) a navýšení o částku 2.060,- Kč odpovídající dani z přidané hodnoty v sazbě 20 % podle a , ve znění účinném od 1. 1. 2010, celkem 12.360,- Kč.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 19. prosince 2012JUDr. Petr Vojtek, v. r.

předseda senátu