Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 Cdo 1410/2011

U S N E S E N Í

Ing. D. Š.

ZEAS Lysice, a. s.

, se sídlem v Lysicích, Družstevní 68, IČO: 25333879, zastoupené JUDr. Josefem Havlíčkem, advokátem se sídlem v Brně, Kozí 4, o odstranění staveb, vedené u Okresního soudu v Blansku pod sp. zn. , v řízení o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 23. listopadu 2010, č. j. -127, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žalobce

je povinen

nahradit žalované náklady dovolacího řízení ve výši 2 550,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám zástupce žalované JUDr. Josefa Havlíčka.

O d ů v o d n ě n í :

Podle (dále jen „ “) v odůvodnění usnesení, jímž bylo dovolání odmítnuto nebo jímž bylo zastaveno dovolací řízení, dovolací soud pouze stručně vyloží důvody, pro které je dovolání opožděné, nepřípustné, zjevně bezdůvodné nebo trpí vadami, jež brání pokračování v dovolacím řízení, nebo pro které muselo být dovolací řízení zastaveno.

Okresní soud v Blansku (dále jen „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 23. července 2008, č. j. -97, ve výroku I. zamítl žalobu, aby byla žalovaná povinna na svůj náklad odstranit stavby, specifikované v tomto výroku a tvořící část areálu vepřína, nacházející se na pozemcích parc. č. 5241 a parc. č. 260/3 v katastrálním území a obci D. Ve výroku II. pak rozhodl o náhradě nákladů řízení.

K odvolání žalobce Krajský soud v Brně (dále jen ,,odvolací soud“) rozsudkem ze dne 23. listopadu 2010, č. j. -127, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil (výrok I. rozsudku odvolacího soudu) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (výrok II. rozsudku odvolacího soudu).

Rozsudek odvolacího soudu napadl žalobce dovoláním. Dovolání je podle jeho názoru přípustné podle a uplatnil v něm dovolací důvod nesprávného právního posouzení věci podle

Žalovaná navrhla odmítnutí dovolání.

Obsah rozsudků soudů obou stupňů, jakož i obsah dovolání je účastníkům znám, společně s vyjádřením k dovolání tvoří obsah procesního spisu, a proto na ně dovolací soud pro stručnost odkazuje.

Dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští ( ).

Nejvyšší soud po zjištění, že dovolání bylo podáno včas, oprávněnou osobou, zastoupenou advokátem ( a , 4 ), se zabýval přípustností dovolání.

Podle dovolání je přípustné proti rozsudku odvolacího soudu a proti usnesení odvolacího soudu, a) jimiž bylo změněno rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé, b) jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl ve věci samé jinak než v dřívějším rozsudku (usnesení) proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil, c) jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle písmena b) a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam.

Podle rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam [odstavec 1 písm. c)] zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je soudy rozhodována rozdílně, nebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; k okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle a se nepřihlíží.

Dovolání může být v řešené věci přípustné jen proti rozsudku odvolacího soudu podle jen tehdy, jde-li o řešení právních otázek (jiné otázky, zejména posouzení správnosti nebo úplnosti skutkových zjištění přípustnost dovolání nezakládají), které zakládají zásadní právní význam rozhodnutí odvolacího soudu.

Dovolání není přípustné.

Závěr, že napadené rozhodnutí nemá ve věci samé po právní stránce zásadní význam, přitom Nejvyšší soud přijal s vědomím faktu, že Ústavní soud nálezem pléna ze dne 21. února 2012, sp. zn. , zrušil ustanovení až uplynutím 31. prosince 2012, a s přihlédnutím k tomu, že v době podání dovolání měl dovolatel právo legitimně očekávat, že splnění podmínek formulovaných ustanovením povede k věcnému přezkumu jím podaného dovolání (k tomu srovnej též nález Ústavního soudu ze dne 6. března 2012, sp. zn. ).

Protože dovolání opírající se o je přípustné jen pro řešení právních otázek, je v tomto případě dovolatel oprávněn napadnout rozhodnutí odvolacího soudu jen z dovolacího důvodu podle V dovolání proto nelze uplatnit dovolací důvod podle (a dovolací soud tak musí vycházet ze skutkových zjištění učiněných v nalézacím řízení, což znamená, že se nemůže zabývat jejich správností) ani dovolací důvod podle

Při posuzování přípustnosti dovolání pro řešení otázky zásadního právního významu se předpokládá, že dovolací soud bude reagovat na právní otázku, kterou dovolatel konkrétně vymezí (k tomu srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. června 2004, sp. zn. , uveřejněné v Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu, C. H. Beck, pod pořadovým č. C 3080, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. září 2004, sp. zn. , uveřejněné v časopise Právní rozhledy, 2005, č. 12, str. 457 a řadu dalších, implicite též nález Ústavního soudu ze dne 20. února 2003, sp. zn. , uveřejněný ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu, C. H. Beck, svazek 29, 2003, pod pořadovým č. 23). Jestliže taková právní otázka není v dovolání určitě a s dostatečnou srozumitelností vymezena, nelze žádat po dovolacím soudu, aby se jeho dovolací přezkum stal bezbřehou revizí věci, jež by se ocitla v rozporu s přezkumnými limity dovolacího řízení, danými zejména ustanovením (k tomu srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. prosince 2008, sp. zn. , uveřejněné na internetových stránkách Nejvyššího soudu – www.nsoud.cz nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. dubna 2009, sp. zn. , uveřejněné tamtéž). Pokud dovolání neformuluje žádnou otázku zásadního právního významu, nevede ani polemiku s právními názory odvolacího soudu, ale zpochybňuje skutkové závěry odvolacího soudu, pak nemůže být přípustnost dovolání pro zásadní právní význam napadeného rozhodnutí založena (k tomu srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. října 2006, sp. zn. , uveřejněné v Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu, C. H. Beck, pod pořadovým č. C 4666).

Dovolatel v dovolání neformuluje žádnou relevantní otázku zásadního právního významu, která by měla být dovolacím soudem řešena, a existence takové otázky se nepodává ani z obsahu dovolání. Obsahem dovolání není nic, co by mohlo být dovolacím soudem považováno za otázku zásadního právního významu.

Dovolatel sice v dovolání poukazuje na to, že rozhodnutí odvolacího soudu „řeší otázku neřešenou dosavadní judikaturou Nejvyššího soudu ČR“, resp. „řeší právní otázku v rozporu s hmotným právem“, tuto otázku však žádným způsobem nespecifikuje ani nekonkretizuje a dovolacímu soudu není jakkoliv zřejmé, v čem by taková právní otázka, zakládající zásadní právní význam napadeného rozhodnutí odvolacího soudu, měla spočívat.

Z obsahu dovolání je zřejmé, že dovolatel nesouhlasí se závěrem nalézacích soudů, které posoudily „akt předání pozemku socialistické organizaci jako akt dobrovolný a právní“.

Podle názoru dovolatele však soudy měly na základě provedeného dokazování dospět k závěru, že se jednalo o „akt nedobrovolný“. K tomuto závěru měly dospět na základě hodnocení důkazu – „potvrzení ze dne 26. 8. 1957, které musel doložit otec žalobce zaměstnavateli“, resp. na základě soudy neprovedeného důkazu výslechem matky žalobce.

Z uvedeného je zřejmé, že kritika dovolatele se neupíná k právním závěrům nalézacích soudům, ale ke skutkovým zjištěním, z nichž soudy ve svém rozhodování vycházely, když podle názoru dovolatele měly soudy vycházet z odlišných skutkových zjištění, než ze kterých vycházely, a to na základě odlišného hodnocení důkazů, které provedly, resp. měly provést dovolatelem navržený důkaz, na základě kterého by dospěly k odpovídajícím skutkovým zjištěním. Uvedenými výhradami však dovolatel vystihuje dovolací důvod tvrzené vady řízení podle , resp. dovolací důvod podle vytýkající soudu nesprávná skutková zjištění. Tyto důvody však nemohou u dovolání, jehož příslušnost může být založena jenom podle založit jeho přípustnost ( část věty za středníkem ).

Dovolatel dále namítá, že v řízení před soudem prvního stupně i v řízení před odvolacím soudem se na vydání rozhodnutí podíleli soudci, kteří měli být z rozhodování věci vyloučeni s ohledem na své členství v Komunistické straně Československa.

Uvedenou výhradou dovolatel namítá, že v řízení rozhodoval vyloučený soudce, resp. soudci.

Ani tato námitka není způsobilá založit přípustnost dovolání. Podle rozhodnutí odvolacího soudu lze přezkoumat jen z důvodů uplatněných v dovolání. Je-li dovolání přípustné, dovolací soud přihlédne též k vadám uvedeným v , a b) a , jakož i k jiným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, i když nebyly v dovolání uplatněny.

Podle žalobou pro zmatečnost účastník může napadnout pravomocné rozhodnutí soudu prvního stupně nebo odvolacího soudu, kterým bylo řízení skončeno, jestliže rozhodoval vyloučený soudce nebo přísedící.

Naznačenou otázkou vydání rozhodnutí vyloučeným soudcem (soudci) dovolatel nalézacím soudům vytýká tzv. zmatečnostní vadu obsaženou v Z ustanovení jednoznačně vyplývá, že k této zmatečnostní vadě by dovolací soud mohl, v případě její existence, přihlédnout pouze v případě přípustného dovolání, kterým dané dovolání není. Zmatečnostní důvody však nejsou způsobilým dovolacím důvodem; má-li účastník řízení za to, že rozhodnutí odvolacího soudu je postiženo některým z důvodů zmatečnosti, může se domáhat nápravy cestou žaloby pro zmatečnost (k tomu srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. srpna 2002, sp. zn. , uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, 2003, pod pořadovým č. 32, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. prosince 2005, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura, 2006, pod pořadovým č. 82 nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. března 2011, sp. zn. , uveřejněné v Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu, C. H. Beck, pod pořadovým č. C 9655).

Nejvyšší soud proto dovolání žalobce podle věty první a odmítl.

V dovolacím řízení úspěšná žalovaná má právo na náhradu nákladů dovolacího řízení, které jí vznikly a které představují odměnu advokáta za její zastoupení v dovolacím řízení spojenou s vypracováním vyjádření k dovolání podle , ve znění před novelou provedenou , kterou se mění Ministerstva spravedlnosti č. , kterou se stanoví paušální sazby výše odměny za zastupování účastníka advokátem nebo notářem při rozhodování o náhradě nákladů v občanském soudním řízení a kterou se mění Ministerstva spravedlnosti č. , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “). Dovolací soud vychází v daném směru z článku II. – přechodná ustanovení , podle kterého při určení výše paušální odměny za zastupování účastníka advokátem nebo notářem v jednotlivém stupni občanského soudního řízení, které nebylo v tomto stupni ukončeno ke dni nabytí účinnosti této vyhlášky, se postupuje podle dosavadních právních předpisů, a výše odměny po snížení ve smyslu ve spojení s vyhlášky a o dalších 50 % podle vyhlášky ve spojení s činí částku 2 250,- Kč. Žalované dále náleží paušální náhrada hotových výdajů 300,- Kč za jeden úkon právní služby (vyjádření k dovolání) podle a , ve znění pozdějších předpisů, a celková výše nákladů v dovolacím řízení tak činí celkem 2 550,- Kč.

Dovolací soud proto uložil žalobci povinnost nahradit žalované náklady dovolacího řízení ve výši 2 550,- Kč do tří dnů od právní moci usnesení k rukám zástupce žalované ( a , ).

Proti tomuto není opravný prostředek přípustný.

Nebude-li ve stanovené lhůtě splněna povinnost tímto usnesením uložená, může se oprávněná domáhat výkonu rozhodnutí nebo exekuce. V Brně dne 11. prosince 2012Mgr. Michal K r á l í k, Ph.D.předseda senátu