Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Cdo 2920/2011

U S N E S E N Í

I. S.,

1) Ing. R. K.,

zastoupenému Mgr. Tomášem Ferencem, advokátem, se sídlem v Praze – Smíchově, Nádražní 58/110, PSČ 150 00 a

2) Ing. K. H.,

jako správci konkursní podstaty úpadkyně Š. P., zastoupenému JUDr. Antonínem Janákem, advokátem, se sídlem v Příbrami, Náměstí T. G. M. 142, PSČ 261 01, o určení práva na oddělené uspokojení, vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 3. února 2011, č. j. -70, takto:

I. Dovolání

se odmítá.

II. Ve vztahu mezi žalobkyní a prvním žalovaným

nemá

žádný z účastníků

právo

na náhradu nákladů dovolacího řízení.

III. Žalobkyně

je povinna

zaplatit druhému žalovanému na náhradu nákladů dovolacího řízení částku 3.060,- Kč, do tří od právní moci tohoto usnesení, k rukám jeho zástupce.

O d ů v o d n ě n í :

Vrchní soud v Praze rozsudkem ze dne 3. února 2011, č. j. -70, k odvolání žalobkyně potvrdil rozsudek ze dne 17. června 2010, č. j. -36, jímž Krajský soud v Praze zamítl žalobu o určení, že „přihlášená pohledávka žalobkyně v konkursním řízení, vedeném u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. , ve věci úpadkyně Š. P., je pohledávkou s nárokem na oddělené uspokojení“.

Odvolací soud – odkazuje na ustanovení a 4 , o konkursu a vyrovnání (dále jen „ “) – shodně se soudem prvního stupně uzavřel, že žalobkyně podala žalobu o určení práva na oddělené uspokojení pohledávky ve výši 17,908.800,- Kč po uplynutí lhůty určené výzvou správce konkursní podstaty úpadkyně (druhého žalovaného). Jakkoli byla výzva správce konkursní podstaty žalobkyni doručena dne 1. října 2009 a žaloba proti prvnímu žalovanému Ing. R. K. byla podána u soudu prvního stupně 30. října 2009, proti druhému žalovanému (správci konkursní podstaty úpadkyně) byl tentýž požadavek u soudu uplatněn až podáním datovaným 15. února 2010, doručeným soudu prvního stupně 17. února 2010. Vzhledem k postavení žalovaných jako nerozlučných společníků proto shledal žalobu opožděnou.

, o úpadku a způsobech jeho řešení ( ), byl s účinností od 1. ledna 2008 zrušen zákon o konkursu a vyrovnání ( . a ), s přihlédnutím k se však pro konkursní a vyrovnací řízení zahájená před účinností tohoto zákona (a tudíž i pro spory vedené na jejich základě) použijí dosavadní právní předpisy (tedy vedle zákona o konkursu a vyrovnání, ve znění účinném do 31. prosince 2007, i , ve znění účinném do 31. prosince 2007). Srov. k tomu též důvody rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 29. září 2010, sp. zn. , uveřejněného pod číslem 41/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.

Dovolání žalobkyně proti potvrzujícímu výroku rozsudku odvolacího soudu ve věci samé, které není přípustné podle ustanovení a b) , (dále jen „ “), Nejvyšší soud neshledal přípustným ani podle ustanovení ; proto je podle ustanovení a odmítl.

Nejvyšší soud již ve stanovisku občanskoprávního a obchodního kolegia ze dne 17. června 1998, sp. zn. , uveřejněném pod číslem 52/1998 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „stanovisko“), jakož i v rozsudku ze dne 29. června 2005, sp. zn. , uveřejněném v časopise Soudní judikatura č. 9, ročník 2005, pod číslem 147, formuloval a odůvodnil závěr, podle něhož bylo-li popřeno pořadí pohledávky nebo právo na oddělené uspokojení, podává žalobu vždy přihlašovatel. To platí i u vykonatelných pohledávek; rozhodnutím, popř. u, která je exekučním titulem, na základě kterých se pohledávka stala vykonatelnou, byl totiž stanoven jen základ a výše pohledávky. Pořadí ani právo na oddělené uspokojení titulem nejsou řešeny (pokryty), a proto v tomto směru platí postup, jaký zákon určuje pro podání žalob u nevykonatelných pohledávek.

O tom, že v případě nevykonatelných pohledávek musí být takováto žaloba podána proti popírajícímu konkursnímu věřiteli a správci konkursní podstaty, kteří mají v takovém řízení postavení nerozlučných společníků, pochyb není (k tomu srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 30. října 2001, sp. zn. a ze dne 25. února 2009, sp. zn. , uveřejněná pod čísly 37/2003 a 21/2010 Sbírky soudních rozhodnutích a stanovisek, jakož i důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. července 2006, sp. zn. ). K důsledkům opožděného podání žaloby byť i jen vůči jednomu z nerozlučných společníků, srov. opět rozhodnutí sp. zn. , jakož i rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. září 2001, sp. zn. , uveřejněný pod číslem 44/2002 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.

Na zásadní právní význam rozhodnutí odvolacího soudu [a přípustnost dovolání podle ustanovení ] přitom nelze usuzovat ani co do argumentace dovolatelky, podle níž výzvu k podání žaloby o určení práva na oddělené uspokojení pohledávky žalobkyně nemohl učinit správce konkursní podstaty, nýbrž (jen) konkursní soud, když tento dovolatelkou prezentovaný názor je (posuzováno právě ve vazbě na shora zmíněné stanovisko) v přímém rozporu s výslovným zněním ustanovení .

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení ve vztahu mezi žalobkyní a prvním žalovaným se opírá o ustanovení , dost. 1 a , když dovolání žalobkyně bylo odmítnuto a prvnímu žalovanému podle obsahu spisu v dovolacím řízení náklady nevznikly.

Ve vztahu mezi žalobkyní a druhým žalovaným Nejvyšší soud na základě týchž ustanovení uložil žalobkyni zaplatit druhému žalovanému účelně vynaložené náklady dovolacího řízení, které sestávají z paušální odměny advokáta za řízení v jednom stupni (za odvolací řízení) určené podle , která podle ustanovení , , , a činí 2.250,- Kč a z paušální částky náhrady hotových výdajů ve výši 300,- Kč za jeden úkon právní služby (vyjádření k dovolání) podle ustanovení , a s připočtením náhrady za 20% daň z přidané hodnoty činí celkem 3.060,- Kč.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí.

V Brně 30. srpna 2012

JUDr. Petr Gemmel

předseda senátu