Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

30 Cdo 2260/2012

U S N E S E N Í

Bytového družstva OBNOVA

, identifikační číslo osoby 00675610,

se sídlem v Praze 1, Bílkova 21, zastoupeného JUDr. Helenou Mejvaldovou., advokátkou se sídlem v Praze 2, Jana Masaryka 45, proti žalovaným

1)

České republice – Ministerstvu financí,

se sídlem v Praze 1, Letenská 15/525, zastoupené JUDr. Alanem Korbelem, advokátem se sídlem v Praze 1, Vodičkova 17, a

2)

Městské části Praha 1

, se sídlem v Praze 1, Vodičkova 18, zastoupené Mgr. Tomášem Machurkem, advokátem se sídlem v Brně, Jakubská 1, adresa pro doručování MT Legal s. r. o., advokátní kancelář, Praha 1, Karoliny Světlé 25, o zaplacení 127,500.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. , o dovolání druhé žalované proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 1. 9. 2011, č. j. -85, takto:

Dovolání se zamítá.

Odůvodnění:

Městský soud v Praze usnesením ze dne 1. 9. 2011, č. j. -85, potvrdil usnesení Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 14. 6. 2011, č. j. -70, kterým soud prvního stupně připustil, aby do řízení na straně žalované jako další účastník přistoupila Městská část Praha 1, identifikační číslo osoby 00063410, adresa pro doručování Praha 1, Vodičkova 18.

Odvolací soud uvedl, že je zásadní odpovědností žalobce, koho označí za žalovaného v tomto sporu, a proto se také od takto označeného dalšího účastníka řízení nevyžaduje souhlas. Přistoupení dalšího účastníka do řízení nesmí soud povolit tehdy, kdyby v důsledku toho nastal nedostatek podmínky řízení, ale o takový případ se v dané věci nejedná. Námitky odvolatelky směřovaly pouze k věci samé, s nimiž se musí vypořádat soud prvního stupně při rozhodování o věci.Proti usnesení odvolacího soudu podala druhá žalovaná dovolání dle ustanovení , jelikož se domnívá, že usnesení odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci ve smyslu Dovolatelka uvedla, že při rozhodování soudu o připuštění nového účastníka do řízení by měla být zejména zvážena hospodárnost takové subjektivní změny a využitelnost dosavadních výsledků řízení pro jeho další průběh. Zvláštní pozornost ze strany soudu vyžadují zejména ty případy, kdy žalobce „z opatrnosti“ hodlá vedení sporu rozšířit na dalšího žalovaného. Ze strany Obvodního soudu pro Prahu 1 nebylo provedeno řádné dokazování k podmínkám odpovědnosti žalované České republiky. Základ dovolacích námitek dovolatelky spočívá v tvrzení, že soudy nerespektovaly ustanovení Přestože dle dovolatelky trvá překážka na straně podmínek řízení a hrozí jeho zastavení, učinil soud procesní rozhodnutí dle ustanovení , které je dle dovolatelky nelogické a hlavně nehospodárné, proto navrhla napadené usnesení zrušit. Žalobce ve vyjádření k dovolání druhé žalované uvedl, že na vzniku škody se podílely obě žalované, přičemž míra jejich odpovědnosti by měla být vyjasněna v průběhu řízení a dokazování. Konání všech účastníků řízení je vzájemně právně zcela propojeno a vzájemně spolu souvisí až k výslednému stavu. Žalobce navrhl, aby dovolání druhé žalované bylo zamítnuto. Dovolání je přípustné podle , (dále jen „ “), bylo podáno včas, osobou k tomu oprávněnou, řádně zastoupenou podle , dovolací soud však dospěl k závěru, že dovolání není důvodné. Z ustanovení vyplývá, že na návrh žalobce může soud připustit, aby do řízení přistoupil další účastník, přitom souhlasu toho, kdo má takto do řízení vstoupit, je třeba, jen jestliže má vystupovat na straně žalobce.Výklad podávaný soudní praxí je ustálen v závěru, že přistoupení dalšího účastníka do řízení ve smyslu soud nepřipustí, jestliže ten, kdo má do řízení přistoupit, nemá způsobilost být účastníkem řízení ( ), jestliže by tím ve vztahu k přistoupivšímu účastníku založil nedostatek své pravomoci ( ), věcné příslušnosti ( ) nebo překážku věci zahájené ( ) či překážku věci rozsouzené ( ). Takovému návrhu soud nevyhoví ani tehdy, jestliže není zřejmé, čeho se žalobce domáhá proti tomu, kdo má do řízení přistoupit na straně žalované, nebo kdyby přistoupení dalšího účastníka do řízení bylo v rozporu se zásadou hospodárnosti řízení, neboli pokud by šlo o zjevně procesně neekonomický postup (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 5. 2001, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 9/2002 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Přezkumná role Nejvyššího soudu se při tomto druhu přezkumu omezuje zejména na posouzení, zda byly po stránce formálních, resp. procesních náležitostí splněny podmínky příslušného procesního postupu, tj. řádný návrh procesně legitimovaného žalobce na přistoupení dalšího účastníka, právní subjektivita a procesní způsobilost toho, kdo má do řízení přistoupit (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 7. 2009, sp. zn. , nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. 4. 2006, sp. zn. , dostupná na internetových stránkách Nejvyššího soudu www.nsoud.cz).Z tohoto pohledu neshledal dovolací soud žádné pochybení soudů nižších stupňů. Vstup dalšího účastníka do řízení na straně žalované navrhl žalobce řádným podáním ze dne 8. 6. 2009, doplněným dne 21. 10. 2010, z něhož je zřejmé, čeho se žalobce vůči přistoupivšímu účastníkovi žalobou domáhá. Právní subjektivita a procesní způsobilost toho, kdo má do řízení přistoupit, tj. Městské části Praha 1, vyplývá z příslušné zákonné úpravy, jež nečiní v soudní praxi žádné výkladové těžkosti (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 4. 2008, sp. zn. , jakož i rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9. 6. 1999, sp. zn. , uveřejněný pod č. 30/2001 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), přitom závěry o právní subjektivitě městských částí hlavního města Prahy nelze ztotožnit s posuzováním jejich věcné legitimace. Dovolací soud rovněž neshledal, že by v důsledku přistoupení dalšího účastníka do řízení na straně žalované nastal jiný nedostatek podmínky řízení, pro který by bylo nutné řízení zastavit.Nejvyšší soud ve své judikatuře dovodil, že otázkou, zda další žalobce nebo žalovaný, jehož přistoupení do řízení žalobce navrhl, je věcně legitimován, se soud při rozhodování o připuštění přistoupení dalšího účastníka do řízení nezabývá (srov. např. usnesení ze dne 21. listopadu 2001, sp. zn. , uveřejněné v Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu, C. H. Beck, pod číslem C 847, svazek 12/2002, či usnesení ze dne 16. srpna 2005, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura, ročník 2006, pod číslem 18). Věcná legitimace účastníka řízení (na straně žalobce i žalovaného) je totiž, jakožto otázka hmotněprávní, předmětem právního posouzení a dokazování, soud ji může zpravidla (nikoli nutně vždy) řešit až na základě výsledků dokazování v souvislosti s rozhodováním ve věci samé a nedostatek věcné legitimace není důvodem pro zastavení řízení nebo odmítnutí žaloby, ale pro zamítnutí žaloby (srov. usnesení ze dne 7. prosince 2005, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura, ročník 2006, pod číslem 47). Nejvyšší soud v usnesení ze dne 29. 11. 2011, sp. zn. , proti němuž směřující ústavní stížnost byla usnesením Ústavního soudu ze dne 28. 2. 2012, sp. zn. , odmítnuta, uvedl, že „Nelze-li pro účely rozhodování o přistoupení dalšího účastníka do řízení posuzovat jeho věcnou legitimaci, pak zásadně (zejména nebylo-li dosud provedeno žádné dokazování) nelze posuzovat ani věcnou legitimaci dosavadního účastníka řízení. Soudobá odborná literatura dále upozorňuje na to, že má být zohledněna případná žalobcova nejistota o pasivně legitimované osobě, že „pánem sporu“ je koneckonců žalobce a rozhodné je, co je či bylo zřejmé jemu, nikoliv soudu (srov. David L.,Ištvánek, F. Javůrková N., Kasíková M. Lavický P. a kol. in . Komentář. I. díl. Praha: Wolters Kluwer ČR, a.s., 2009, s. 433). K témuž názoru se Nejvyšší soud přihlásil též v usnesení ze dne 14. dubna 2001, sp. zn. , in www.nsoud.cz, v němž navázal závěrem, že je třeba rozlišit nepřípustné zneužití procesního institutu přistoupení účastníka do řízení od jeho přípustného využití jako prostředku žalobcovy procesní obezřetnosti. V usnesení ze dne 28. července 2001, sp. zn. , in www.nsoud.cz, pak Nejvyšší soud k případům, kdy žalobce hodlá „z opatrnosti“ vedení sporu rozšířit na dalšího žalovaného, zaujal názor, že takové postupy bývají z hlediska ekonomiky řízení únosné zejména u případů s takovým skutkovým základem, na němž se objektivně mohlo podílet více subjektů.“. V posuzované věci žalobkyně odůvodnila požadavek na přistoupení dalšího účastníka řízení na straně žalované nosným tvrzením o jeho případné odpovědnosti za škodu v důsledku uzavření neplatné smlouvy a podle návrhu z 21. 10. 2010 (č.l. 67-69 spisu) požaduje nadále, aby bylo žalovaným uloženo zaplatit mu žalovanou částku společně a nerozdílně. Je tak procesně zřejmé, čeho se v řízení i vůči přistoupivšímu žalovanému domáhá.Dovolatelce tudíž nelze přisvědčit v názoru, že nejprve měl být žalobcem uplatněný nárok zaslán k vyjádření všem úřadům, které přicházejí v úvahu ve smyslu Vzhledem k žalobním tvrzením a procesní obraně první žalované není naopak vyloučeno, aby žalobce za stavu nejistoty o tom, zda je pasivně legitimován žalovaný stát nebo obec či Městská část Praha 1, z důvodu procesní obezřetnosti uplatnil nárok vůči oběma či více v úvahu přicházejícím subjektům. Dovolatelce nelze přisvědčit ani v tvrzení, že by v posuzované věci bylo přistoupení dalšího účastníka na straně žalované nehospodárné. Nehospodárné by připuštění dalšího účastníka bylo zejména tehdy, jestliže by takový postup vyvolal další dokazování, které by jinak nebylo potřebné a ve svých důsledcích by vedlo k oddálení rozhodnutí věci mezi dosavadními účastníky řízení (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. května 2005, sp. zn. , dostupné na www.nsoud.cz). Za stavu, kdy dosud nebylo prováděno vůbec žádné dokazování a kdy skutečnosti právně významné pro posouzení pasivní věcné legitimace žalovaného státu budou zřejmě významné i pro posouzení pasivní věcné legitimace další žalované, je naopak přistoupení Městské části Praha 1 do řízení účelné a hospodárné, neboť tento další účastník řízení může objasnit skutkové okolnosti případu. Nehospodárné by bylo, kdyby byl žalobce nucen z procesní obezřetnosti žalovat Městskou část Praha 1 či jiné možné účastníky řízení v dalším, paralelně vedeném řízení.Nejvyšší soud z výše vyložených důvodů shledal napadené usnesení odvolacího soudu z hlediska uplatněných dovolacích námitek za správné, a proto dovolání druhé žalované podle věty před středníkem , zamítl. O nákladech dovolacího řízení Nejvyšší soud nerozhodoval, neboť tímto usnesením se řízení nekončí ( věta první, a ).Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně 29. srpna 2012

JUDr. František I š t v á n e k, v. r.

předseda senátu