Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 Cdo 1886/2012

U S N E S E N Í

M. G.

České republice – Ministerstvu financí

se sídlem v Praze 1, Letenská 15,

o zaplacení 108.727,- Kč s příslušenstvím

,

vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 15. prosince 2011, č.j. , 441/2011-216, ve znění usnesení téhož soudu ze dne 6. ledna 2012, č. j. , 441/2011-227, takto:

I. Dovolání se odmítá.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í

Shora označeným rozsudkem Městský soud v Praze (dále též jako „odvolací soud“) potvrdil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 8. prosince 2010, č.j. -177, v části, kterou bylo žalované uloženo zaplatit žalobkyni úrok z prodlení ve výši 19,40% z částky 97.288,- Kč za dobu od 12. 11. 1998 do 27. 4. 2001 (výrok I), v části o zaplacení 19,40% úroku z prodlení z částky 97.288,- Kč za dobu od 9. 6. 1997 do 11. 11. 1998 rozsudek změnil tak, že se žaloba zamítá (výrok II) a rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů (výrok III, ve znění opravného usnesení).

Proti rozsudku odvolacího soudu, jeho výrokům pod body II a III, podala žalobkyně dovolání. Co do jeho přípustnosti odkázala na ustanovení (dále jen „ “), co do důvodů má za to, že rozsudek spočívá na nesprávném právním posouzení věci ( ). Navrhla, aby Nejvyšší soud v napadených výrocích rozsudek odvolacího soudu zrušil a v tomto rozsahu věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

Nejvyšší soud jako soud dovolací ( ) postupoval v řízení o dovolání podle , , ve znění účinném od 1. 7. 2009, neboť dovoláním je napaden rozsudek odvolacího soudu, který byl vydán po 30. 6. 2009 (srov. článek II, bod 12 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů a další související zákony). Po zjištění, že dovolání proti pravomocnému rozsudku odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou (účastnicí řízení), zastoupenou advokátem ( ) a ve lhůtě stanovené , se zabýval otázkou přípustnosti dovolání.

Dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští ( ).

Podmínky přípustnosti dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu ve věci samé jsou upraveny v ustanovení Podle ustanovení však není dovolání podle odstavce 1 přípustné ve věcech, v nichž dovoláním dotčeným výrokem bylo rozhodnuto o peněžitém plnění nepřevyšujícím 50 000 Kč a v obchodních věcech 100 000 Kč; k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží.

V posuzovaném případě je dovoláním napaden výrok II rozsudku odvolacího soudu, jímž byla ve věci samé zamítnuta žaloba o zaplacení 19,40% úroku z prodlení z částky 97.288,- Kč od 9. 6. 1997 do 11. 11. 1998 (tj. v kapitalizované výši celkem 26.940,51 Kč), tedy rozhodnutí o peněžitém plnění, které nepřevyšuje 50 000 Kč. Proti takovému rozhodnutí dovolání objektivně přípustné není.

Objektivně přípustné není dovolání ani proti výroku III rozsudku odvolacího soudu, jímž tento soud rozhodl o náhradě nákladů řízení. Takové rozhodnutí má povahu usnesení a nejde o rozhodnutí ve věci samé ani o žádné z usnesení, jež jsou vyjmenovány v ustanoveních , a (k otázce přípustnosti dovolání proti nákladovému výroku srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. ledna 2002, sp. zn. , uveřejněné pod č. 4/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Nejvyšší soud proto, aniž nařizoval jednání ( věty první ), nepřípustné dovolání odmítl ( věty první, ).

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle věty první, , části věty před středníkem a Žalobkyně, jejíž dovolání bylo odmítnuto, právo na náhradu nákladů dovolacího řízení nemá a žalované v tomto řízení náklady potřebné k účelnému uplatňování práva nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 9. července 2012

Mgr. Petr K r a u s

předseda senátu