Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 Cdo 2724/2011

U S N E S E N Í

Mgr. L. O.

, proti žalovanému

Z. O.

, zastoupenému JUDr. Michalem Hruškou, advokátem se sídlem v Trutnově, Svatojánské náměstí č. 47, o zřízení věcného břemene, o žalobě pro zmatečnost podané žalovaným proti rozsudku Okresního soudu v Náchodě ze dne 14. září 2009 č.j. -130 ve znění usnesení ze dne 21. září 2009 č.j. -135 a proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 26. ledna 2010 č.j. -155, vedené u Okresního soudu v Náchodě pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 4. února 2011 č.j. -99, takto:

I. Dovolání žalovaného

se odmítá

.

II. Žádný z účastníků řízení

nemá právo

na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

Okresní soud v Náchodě rozsudkem ze dne 14.9.2009 č.j. -130 ve znění "doplňujícího" usnesení ze dne 21.9.2009 č.j. -135 zřídil ve prospěch každého vlastníka stavby dosud nezapsané v katastru nemovitosti a stojící na pozemku p.č. v k.ú. S. u V. věcné břemeno práva chůze a jízdy po pozemcích p.č. v témže katastrálním území a uložil žalobkyni, aby zaplatila žalovanému náhradu za zřízení věcného břemene cesty ve výši 10.000,- Kč; současně rozhodl, že žádný z účastníků a ani Česká republika - Okresní soud v Náchodě nemají právo na náhradu nákladů řízení.

K odvolání účastníků Krajský soud v Hradci Králové rozsudkem ze dne 26.1.2010 č.j. -155 změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení před okresním soudem 6.546,- Kč k rukám advokátky JUDr. Šárky Sedláčkové; jinak rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů odvolacího řízení 158,- Kč.

Proti těmto rozsudkům podal žalovaný u Okresního soudu v Náchodě dne 30.4.2010 žalobu pro zmatečnost z důvodů uvedených v ustanovení a b) , neboť bylo rozhodnuto ve věci, která nenáleží do pravomoci soudů, a žalobkyně Mgr. L. O. "neměla způsobilost být účastníkem řízení".

Okresní soud v Náchodě usnesením ze dne 5.10.2010 č.j. -79 zamítl žalobu pro zmatečnost a rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení 1.038,- Kč k rukám advokátky JUDr. Šárky Sedláčkové a že Česká republika - Okresní soud v Náchodě nemá právo na náhradu nákladů řízení. Dospěl k závěru, že žalovaným uplatněné zmatečnostní důvody dle a b) nejsou dány, neboť soudy v napadených rozhodnutích rozhodly o zřízení věcného břemene v mezích své zákonné pravomoci a žalobkyně je žijící zletilou fyzickou osobou, která má způsobilost mít práva a povinnosti.

K odvolání žalovaného Krajský soud v Hradci Králové usnesením ze dne 4.2.2011 č.j. -99 potvrdil usnesení soudu prvního stupně a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Ztotožnil se se závěry soudu prvního stupně, že v napadených rozhodnutích soudy rozhodly o zřízení věcného břemene ve smyslu ustanovení v rámci své pravomoci vyplývající z ustanovení a že žalobkyně měla ve smyslu a způsobilost být účastníkem řízení. Doplnil, že způsobilost být účastníkem řízení nelze zaměňovat s věcnou legitimací, jak to činí žalovaný.

Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podal žalovaný dovolání Má za to, že odvolací soud řešil v daném případě nesprávně otázku naplnění zmatečnostních důvodů. Věc nenáležela do pravomoci soudu, neboť cesta ke stavbě podléhá stavebnímu zákonu, podle něhož bylo vydáno územní rozhodnutí i stavební povolení řešící též otázku přístupu k nemovitosti. Žalovaný nesouhlasí ani s tím, že není dán zmatečnostní důvod podle ustanovení , protože jeho naplnění nelze posuzovat pouze jako otázku způsobilosti mít práva a povinnosti, ale je třeba zohlednit také to, zda osoba vystupující jako vlastník dotčených nemovitostí vlastníkem skutečně je a zda tudíž má způsobilost být účastníkem řízení. V této souvislosti namítá, že Mgr. L. O. není vlastnicí dotčené nemovitosti, a proto neměla způsobilost být účastníkem řízení. Žalovaný dovozuje přípustnost dovolání ustanovení a a navrhuje, aby dovolací soud napadané usnesení zrušil a věc vrátil odvolacímu soudu k novému projednání a rozhodnutí.

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací ( ) po zjištění, že dovolání proti pravomocnému usnesení odvolacího soudu bylo podáno ve lhůtě uvedené v ustanovení , k tomu oprávněnou osobou (účastníkem řízení), a pro přezkoumání věci ve smyslu ustanovení dospěl k závěru, že dovolání směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není přípustné.

Dovoláním lze napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští ( ).

Podmínky přípustnosti dovolání proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo rozhodnuto o žalobě pro zmatečnost, jsou obsaženy v ustanovení , a v a 3

Dovolání je přípustné proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo změněno rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto o žalobě pro zmatečnost [, a ], nebo jímž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl o žalobě pro zmatečnost jinak než v dřívějším usnesení proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější usnesení zrušil [, a ], anebo jímž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto o žalobě pro zmatečnost, jestliže dovolání není přípustné podle ustanovení , a a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené usnesení odvolacího soudu má v rozhodnutí o žalobě pro zmatečnost po právní stránce zásadní význam [, a ].

Žalovaný dovoláním napadá usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto o žalobě pro zmatečnost. Podle ustanovení , a dovolání není přípustné, a to již proto, že ve věci nebylo soudem prvního stupně vydáno usnesení o žalobě pro zmatečnost, které by bylo odvolacím soudem zrušeno. Dovolání žalovaného proti usnesení odvolacího soudu tedy může být přípustné jen při splnění předpokladů uvedených v ustanovení , a

Rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam ve smyslu ustanovení , a zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je soudy rozhodována rozdílně, nebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; k okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle a se nepřihlíží.

Dovolací soud je při přezkoumání rozhodnutí odvolacího soudu zásadně vázán uplatněnými dovolacími důvody (srov. ); vyplývá z toho mimo jiné, že při zkoumání, zda napadené rozhodnutí odvolacího soudu má ve smyslu ustanovení 238a odst. 1 písm. b), a ve věci samé po právní stránce zásadní právní význam, může posuzovat jen takové právní otázky, které dovolatel v dovolání označil.

Přípustnost dovolání podle ustanovení 238a odst. 1 písm. b), a není založena již tím, že dovolatel tvrdí, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. Přípustnost dovolání nastává tehdy, jestliže dovolací soud za použití hledisek, příkladmo uvedených v ustanovení 238a odst. 1 písm. b), a , dospěje k závěru, že napadené usnesení odvolacího soudu v rozhodnutí o žalobě pro zmatečnost po právní stránce zásadní význam skutečně má.

V projednávané věci řešily soudy právní otázku, zda jsou dány důvody zmatečnosti dle a b)

Podle ustanovení žalobou pro zmatečnost účastník může napadnout pravomocné rozhodnutí soudu prvního stupně nebo odvolacího soudu, kterým bylo řízení skončeno, jestliže bylo rozhodnuto ve věci, která nenáleží do pravomoci soudů.

Podle v občanském soudním řízení projednávají a rozhodují soudy spory a jiné právní věci, které vyplývají z občanskoprávních, pracovních, rodinných a obchodních vztahů, pokud je podle zákona neprojednávají a nerozhodují o nich jiné orgány.

V žalobou napadených rozhodnutích (v rozsudku Okresního soudu v Náchodě ze dne 14.9.2009 č.j. -130 ve znění "doplňujícího" usnesení ze dne 21.9.2009 č.j. -135, a rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 26.1.2010 č.j. -155) bylo rozhodnuto o zřízení věcného břemene podle ustanovení . Jedná se o občanskoprávní vztah soukromoprávní povahy, k jehož projednání je pravomoc soudu nepochybně dána, když vyplývá nejenom z charakteru projednávané věci, ale přímo z ustanovení , které pravomoc soudu pro zřízení věcného břemeno při splnění zákonem vymezených podmínek výslovně zakotvuje.

Podle ustanovení žalobou pro zmatečnost účastník může napadnout pravomocné rozhodnutí soudu prvního stupně nebo odvolacího soudu, kterým bylo řízení skončeno, jestliže ten, kdo v řízení vystupoval jako účastník, neměl způsobilost být účastníkem řízení.

Podle způsobilost být účastníkem řízení má ten, kdo má způsobilost mít práva a povinnosti; jinak jen ten, komu ji zákon přiznává.

Ve smyslu ustanovení způsobilost fyzické osoby mít práva a povinnosti vzniká narozením a zaniká smrtí. Žalovaná je žijící fyzickou osobou, takže o její způsobilosti být účastníkem řízení není pochyb. Z obsahu dovolání však plyne, že žalovaný zaměňuje způsobilost být účastníkem řízení za nedostatek věcné legitimace. Ale ani okolnost, že účastník řízení není ve sporu případně věcně legitimován (není nositelem práva nebo povinnosti, o které v řízení jde), nezakládá zmatečnostní důvod podle ustanovení (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 31.3.1998 sp. zn. , uveřejněné pod č. 107 v časopise Soudní judikatura, roč. 1998, usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 25.8.1999 sp. zn. , uveřejněné pod č. 43 v časopise Soudní judikatura, roč. 2000, nebo usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 30.5.2002 sp. zn. , uveřejněné pod č. 106 v časopise Soudní judikatura, roč. 2002).

Vzhledem k tomu, že odvolací soud uvedené právní otázky posoudil v souladu s ustálenou judikaturou soudů, nemůže mít napadené usnesení odvolacího soudu z hlediska těchto právních otázek zásadní význam. Dovolání žalovaného proti tomuto usnesení tedy není přípustné ani podle ustanovení , a Nejvyšší soud České republiky proto dovolání žalovaného podle ustanovení věty první a odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení věty první, a části věty před středníkem , neboť žalovaný s ohledem na výsledek řízení na náhradu svých nákladů nemá právo a žalobkyni v dovolacím řízení žádné náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 27. června 2012

JUDr. Ljubomír Drápal, v. r. předseda senátu