Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 3403/12

Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátu složeném z předsedkyně Vlasty Formánkové, soudkyně zpravodajky Michaely Židlické a soudce Miloslava Výborného, ve věci stěžovatele Z. O., zastoupeného JUDr. Michalem Hruškou, advokátem AK Poprach & Poprachová & Hruška, Trutnov, Svatojanské nám. 47, o ústavní stížnosti proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2012 č. j. -147, proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 4. 2. 2011 č. j. -99 a proti usnesení Okresního soudu v Náchodě č. j. -79 ze dne 5.10. 2010, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Dne 4. 9. 2012 byla Ústavnímu soudu doručena ústavní stížnost splňující základní podmínky projednatelnosti na ni , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), kladené. Stěžovatel se ústavní stížností domáhá zrušení výše uvedených rozhodnutí obecných soudů, neboť má za to, že jimi bylo porušeno zejména jeho základní subjektivní právo na spravedlivý proces ve smyslu d (dále jen " ").

V řízení, z něhož vzešla ústavní stížností napadená rozhodnutí, stěžovatel brojil žalobou pro zmatečnost proti rozhodnutím o zřízení věcného břemene podle ust. . Namítá, že o zřízení věcného břemene nemá pravomoc rozhodovat soud [jde tedy podle stěžovatele o zmatečnostní důvod podle ] a že v řízení o zřízení věcného břemene neměla být žalobkyně (v řízení o žalobě pro zmatečnost žalovaná, v řízení o ústavní stížnosti vedlejší účastnice) účastníkem řízení [jde tedy podle stěžovatele o zmatečnostní důvod podle ]. Pravomoc soudů totiž není podle stěžovatele dána, protože kýžená cesta ke stavbě podléhá výlučně stavebnímu zákonu. Vedlejší účastnice dále podle stěžovatele neměla být způsobilá být účastníkem řízení, protože podle stěžovatele není vlastníkem dotčených nemovitostí.

Ústavní soud posoudil ústavní stížnost samu, jakož i napadená rozhodnutí. Přitom dospěl k závěru, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

Ústavní soud již mnohokrát ve svých rozhodnutích konstatoval, že není součástí obecné soudní soustavy a nepřísluší mu proto právo vykonávat dohled nad rozhodovací činností obecných soudů (viz např. nález

sp. zn.

, Ústavní soud České republiky, Sbírka nálezů a usnesení, svazek 1, str. 41) či sjednocovat jejich judikaturu. To ale platí jen potud, pokud tyto soudy ve své činnosti postupují ve shodě s obsahem hlavy páté y ( y); ani skutečnost, že se obecný soud opřel o právní názor (resp. výklad zákona, příp. jiného právního předpisu), se kterým se stěžovatel neztotožňuje, nezakládá sama o sobě důvod k ústavní stížnosti (viz nález

sp. zn.

, Ústavní soud České republiky, Sbírka nálezů a usnesení, svazek 3, str. 281). Jestliže stížnost směřuje proti rozhodnutí obecného soudu, není samo o sobě významné, je-li namítána jeho věcná nesprávnost; protože Ústavní soud není součástí soustavy obecných soudů a není ani povolán k instančnímu přezkumu jejich rozhodnutí, je jeho pravomoc založena výlučně k přezkumu z hlediska dodržení principů ústavněprávních, tj. zda v řízeních (rozhodnutími v nich vydaných) nebyly dotčeny předpisy ústavního pořádku, chráněná práva nebo svobody jeho účastníka. V právě projednávaném případě přitom nic takového neshledal.

K věci samé pak Ústavní soud dodává - nad rámec výkladu, s nímž se Ústavní soud po prostudování ústavní stížností napadených rozhodnutí zcela ztotožňuje - že stěžovatelovo pojetí pravomoci soudů a způsobilosti být účastníkem řízení (nahlíženo právě charakteristikami zmatečnostní žaloby) není správné také proto, že žaloba pro zmatečnost je mimořádným opravným prostředkem nemířícím například proti nedostatečným skutkovým zjištěním, ale proti závažným procesním pochybením. Naopak stěžovatel - kdy i z jeho argumentace v ústavní stížnosti to lze dovodit - se žalobou pro zmatečnost pokouší zpochybnit například otázku, kdo je vlastníkem jaké nemovitosti atp. Takto ovšem zmatečnostní důvody uplatňovat a aplikovat skutečně nelze.

Dle výše uvedených skutečností tedy dospěl Ústavní soud k závěru, že napadenými rozhodnutími nebyla porušena základní práva (svobody) stěžovatele daná ústavními zákony nebo mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána.

Ústavnímu soudu tedy nezbylo, než ústavní stížnost podle mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků, jako zjevně neopodstatněnou, odmítnout.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné.

V Brně dne 8. října 2012

Vlasta Formánková, v. r.

předsedkyně senátu Ústavního soudu