Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 3623/2010

U S N E S E N Í

I. H.

, a 2)

L. H.

, obou zastoupených JUDr. Evou Kosíkovou, advokátkou se sídlem v Liberci, Za Cukrárnou 534, proti povinné

I. N.

, zastoupené JUDr. Milošem Vorlem, advokátem se sídlem v Liberci, Moskevská 637/16, prodejem nemovitosti, vedené u Okresního soudu v České Lípě pod sp. zn. , o dovolání povinné proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 26. 11. 2007, č. j. -49, takto:

Dovolání

se zamítá

.

Odůvodnění:

Okresní soud v České Lípě usnesením ze dne 10. 4. 2007, č. j. -34, zastavil exekuci na majetek povinné nařízenou usnesením téhož soudu ze dne 28. 6. 2006, č. j. -13, podle a zrušil podle věty druhé výrok o nákladech řízení (výrok I). Dále zamítl návrh povinné na obnovu řízení, jež je vedeno týmž soudem pod č. j. (správně sp. zn.) (výrok II). Oběma oprávněným uložil, aby společně a nerozdílně zaplatily na úhradu nákladů exekuce částku 7 735,- Kč, a to do jednoho měsíce od právní moci usnesení k rukám soudní exekutorky JUDr. Soni Karasové (výrok III).

Krajský soud napadeným rozhodnutím usnesení okresního soudu ve výrocích I a III

změnil

tak, že návrh povinné na zastavení exekuce zamítl. Dále rozhodl, že povinná je povinna nahradit oprávněným náklady odvolacího řízení, jejichž výši určí soudní exekutorka, popř. soud v dalším řízení. Na rozdíl od soudu prvního stupně uzavřel, že samotný prodej nemovitostí (a rozdělení výtěžku), ohledně nichž bylo v nalézacím řízení zrušeno podílové spoluvlastnictví, se uskutečňuje v exekučním řízení a nikoliv v řízení nalézacím. Uvedl dále, že podle výpisu z katastru nemovitostí nejsou nemovitosti omezeny v jejich převodu, a že i v případě, pokud by tomu tak bylo, nebránila by tato skutečnost jejich prodeji a nečinila by jejich prodej nařízený soudem nezákonným či nepřípustným.

Povinná v dovolání namítá, že řízení odvolacího soudu je postiženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci ( , ve znění pozdějších předpisů, dále též jen „ “). Naplnění tohoto dovolacího důvodu spatřuje v tom, že odvolací soud nepřihlédl ke speciální úpravě v Uvedla, že toto řízení nemůže mít stranu oprávněnou a povinnou, a že nemůže mít povahu řízení sporného. Tvrdila, že nelze nařídit na základě exekučního titulu - rozsudku o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví – exekuci na majetek povinného k uspokojení pohledávky oprávněného, přičemž podle jejího názoru by měl exekuční soud zkoumat, „zda se jedná o pohledávku existující a pohledávku vykonatelnou vůči výroku exekučního titulu“. Namítala také, že exekuční titul nestanovil lhůtu, ve které mělo dojít k prodeji nemovitosti, tudíž se soudy obou stupňů měly zabývat tím, zda lze vůbec výkon rozhodnutí nařídit nebo nařídit bez přihlédnutí k zavinění účastníků na nesplnění povinností stanovených exekučním titulem. Navrhla proto, aby dovolací soud usnesení odvolacího soudu zrušil a věc tomuto soudu vrátil k dalšímu řízení.

Dovolací soud rozhodl o dovolání podle ve znění účinném do 30. 6. 2009 (srov. čl. II Přechodných ustanovení, bod 12, část první ).

Podle je-li dovolání přípustné, dovolací soud přihlédne též k vadám uvedeným v , a b) a , jakož i k jiným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, i když nebyly v dovolání uplatněny. Jinak je vázán vymezeným dovolacím důvodem, včetně toho, jak jej dovolatel obsahově vymezil ( ).

I když dovolatelka namítá, že takovými vadami odvolací řízení trpí, posouzením obsahu jejích námitek k takovému závěru dospět nelze.

V souzené věci je exekučním titulem rozsudek Okresního soudu v České Lípě ze dne 14. 4. 2004, č. j. -79, kterým soud zrušil podílové spoluvlastnictví žalobkyň I. H. a L. H. a žalované I. N. k nemovitosti – objektu bydlení v části obce Deštná č. p. na parcele č. st., parcely č. st. o výměře 1865 m2 (zastavěná plocha a nádvoří) a parcely č. p. o výměře 10 m2 (ostatní plocha, ostatní komunikace) v katastrálním území Deštná u Dubé zapsaných na listu vlastnictví č. u Katastrálního úřadu v České Lípě pro katastrální území Deštná u Dubé, obec Dubá, okres Česká Lípa (výrok I). Současně soud nařídil prodej těchto nemovitostí s tím, že výtěžek tohoto prodeje bude rozdělen z jedné šestiny žalobkyni I. H., z jedné šestiny žalobkyni L. H. a ze čtyř šestin I. N. (výrok II).

K námitce dovolatelky o neexistenci lhůty k prodeji nemovitosti (jímž povinná zpochybňuje právní posouzení věci, tedy vykonatelnost rozhodnutí) je třeba uvést, že rozsudek o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví formou prodeje nemovitosti a rozdělením výtěžku není rozsudkem, jímž by byla stanovena nějaká povinnost, a proto se stává vykonatelným, jakmile nabude právní moci (neobsahuje tedy žádnou lhůtu ke splnění povinnosti). Záleží proto na postoji spoluvlastníků, zda na základě takového rozhodnutí zajistí realizaci prodeje nemovitosti a rozdělení výtěžku sami nebo zda k tomu dojde v rámci výkonu rozhodnutí nebo exekuce ( , , , o soudních exekutorech a exekuční činnosti /exekuční řád/ a o změně dalších zákonů, dále též jen „ “).

Dojde-li k nařízení výkonu rozhodnutí (exekuce), vystupuje jako oprávněná osoba ten ze spoluvlastníků, který návrh na nařízení výkonu rozhodnutí (exekuce) podal, přičemž je nerozhodné, jaké postavení s ohledem na povahu sporu o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví (iudicium duplex) v nalézacím řízení zastával. Protože účastníky o výkon rozhodnutí (exekuci) musí být všichni spoluvlastníci, což vyplývá z hmotně právní úpravy spoluvlastnictví, je třeba ostatní spoluvlastníky považovat z procesního hlediska za osoby povinné, protože proti nim návrh na výkon rozhodnutí (exekuci) směřuje (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 1. 2007, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní rozhledy č. 4, ročník 2008, str. 133, shodně též Kůrka, V., Drápal, L.: Výkon rozhodnutí v soudním řízení, Linde Praha 2004, str. 710). Postavení oprávněných mají spoluvlastníci, jak vyplývá z , pro účely rozvrhu výtěžku prodeje.

Protože se přiměřeně použije i v exekučním řízení prováděném podle , lze na základě rozsudku o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví nařídit exekuci prodejem nemovitosti a rozdělením výtěžku mezi spoluvlastníky. Protože usnesení o nařízení exekuce musí také obsahovat povinnost k úhradě nákladů exekuce ( ) a protože náklady exekuce hradí podle povinný, lze k vymožení nákladů exekuce nařídit exekuci na majetek povinné (otázku, zda lze uložit s ohledem na povahu vykonávaného rozhodnutí povinnost zaplatit náklady exekuce všem spoluvlastníkům, dovolací soud s ohledem na dovolací námitky neřešil).

Protože se povinné nepodařilo prostřednictvím uplatněných dovolacích důvodů usnesení odvolacího soudu zpochybnit, Nejvyšší soud tedy bez jednání ( věta první ) dovolání jako bezdůvodné zamítl ( část věty před středníkem, odst. 6 ).

O nákladech dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu ( a násl. Sb).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 19. června 2012

JUDr. Miroslava Jirmanová, v. r.předsedkyně senátu