Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 2428/2011

U S N E S E N Í

Všeobecné zdravotní pojišťovny

České republiky

se sídlem v Praze 3, Orlická 4/2020, identifikační číslo osoby 41197518, s adresou pro doručování: Krajská pobočka pro Středočeský kraj, Územní pracoviště Beroun, se sídlem v Berouně, Pod Kaplankou 483, proti povinnému

G. H.

, zastoupenému JUDr. Janou Brodinovou, advokátkou se sídlem ve Všeradicích 51, o 48.800,- Kč, vedené u Okresního soudu v Berouně pod sp. zn. , o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 22. 12. 2010, č. j. -55, takto:

Dovolání se

odmítá

.

O d ů v o d n ě n í :

Shora označeným rozhodnutím krajský soud potvrdil usnesení ze dne 28. 6. 2010, č. j. -34, jímž okresní soud zamítl návrh povinného na zastavení exekuce (výrok I.). Současně žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (výrok II.). Krajský soud předně dovodil, že doba uvedená v , o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění (dále jen „ “), již byla k námitce promlčení zkoumána v nalézacím (správním) řízení, a že již nemůže přezkoumávat správnost exekučního titulu. Uvedl také, že pětiletá lhůta uvedená v , ve znění účinném do 30. 11. 2011, je promlčecí dobou k vymožení nároku přiznaného platebním výměrem; tedy výměr ze dne 12. 5. 2008, č. 21400800174, který je ve spojení s rozhodnutím o odvolání ze dne 24. 6. 2008, č. j. 94/3/2008-RKSP-ART (sp. zn. 2108000077) exekučním titulem v projednávané věci, nabyl právní moci dne 30. 7. 2008 a lze jej vykonat do 30. 7. 2013.

Povinný v dovolání namítá, že soudy obou stupňů nesprávně vyložily doby uvedené v a 2 jako promlčecí, neboť podle něj se jedná o lhůty prekluzivní. Uvedl, že dlužné pojistné bylo vymáháno platebními výměry z 16. 3. 1999 a z 10. 10. 2000, poté výkony rozhodnutí a exekučním řízením. Tato řízení byla v minulosti již zastavena. Penále z nezaplaceného pojistného, pro které je vedeno exekuční řízení, je vymáháno na základě platebního výměru ze dne 12. 5. 2008, tedy téměř za deset let po zániku pojištění povinného u oprávněné. Zásadní právní význam napadeného rozhodnutí spatřuje v řešení otázky, zda penále je nárok odvozený od hlavního nároku na pojistné, tj. je jeho příslušenstvím a mělo by sdílet jeho osud. Jestliže samotné pojištění již není vymáháno z důvodu prekluze, nelze vymáhat ani penále, protože zanikl-li prekluzí nárok na vymáhání jistiny, musí zaniknout prekluzí i nárok na vymáhání příslušenství. Navrhl, aby dovolací soud rozhodnutí soudu prvého i druhého stupně zrušil a vrátil věc soudu prvého stupně k dalšímu řízení.

Nejvyšší soud věc projednal podle , , (dále též jen " "), ve znění účinném od 1. 7. 2009 (viz Část první, Čl. II Přechodná ustanovení, bod 12 ).

Dovolání není přípustné.

Podle ustanovení lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští.

Je-li napadeným rozhodnutím – jako v projednávaném případě – usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno usnesení, kterým soud prvního stupně rozhodl o návrhu na zastavení exekuce, je dovolání ve smyslu ve spojení s , o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, přípustné za podmínek vymezených v nebo c) (srov. ). Protože použití ustanovení je vyloučeno (usnesení soudu prvního stupně nepředcházelo dřívější, odvolacím soudem zrušené, rozhodnutí téhož soudu), zbývá přípustnost dovolání vyvozovat již jen z ustanovení (jež bylo k 31. 12. 2012 zrušeno nálezem Ústavního soudu České republiky ze dne 21. 2. 2012, , avšak podle nálezu ze dne 6. 3. 2012 zůstává pro posouzení přípustnosti dovolání podaných do 31. 12. 2012 i nadále použitelné), podle něhož rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je soudy rozhodována rozdílně, nebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; k okolnostem uplatňovaným dovolacími důvody podle a se nepřihlíží.

Při přezkumu napadeného rozhodnutí – tedy i v rámci posouzení zásadního významu právních otázek, jejichž řešení odvolacím soudem dovolatel napadl – je Nejvyšší soud uplatněným dovolacím důvodem včetně jeho obsahového vymezení vázán ( věta první ).

Posouzením námitek v dovolání obsažených nelze dospět k závěru, že napadené rozhodnutí má po právní stránce zásadní význam, neboť odvolací soud rozhodl zcela v souladu s ustálenou soudní praxí.

Namítá-li povinný, že exekuční titul neměl být vydán, protože nárok je prekludován ve smyslu , zpochybňuje tím věcnou správnost tohoto podkladového rozhodnutí. Nejvyšší soud však již v mnoha rozhodnutích zaujal a odůvodnil závěr, že soud výkonu rozhodnutí není oprávněn přezkoumávat věcnou správnost vykonávaného rozhodnutí, jehož obsahem je vázán ( ) a z nějž je povinen vycházet (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze 14. 4. 1999, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 4/2000 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Nejvyšší soud se již také ve svém usnesení ze dne 20. 7. 2006, sp. zn. , (a dále např. v usnesení ze dne 28. 6. 2011, sp. zn. , či ze dne 30. 5. 2006, sp. zn. ) zabýval povahou lhůty uvedené v ustanovení V těchto rozhodnutích uzavřel, že doba uvedená v je promlčecí dobou, nikoliv prekluzívní (propadnou).

Přípustnost dovolání nezaloží ani námitka, že právo na vymáhání penále zaniklo v návaznosti na zánik práva vymáhat pojistné prekluzí; dovolatel opírá tuto námitku o tvrzení, že (podobně jako příslušenství sdílí osud hlavní pohledávky) penále sdílí osud pojistného. Tato úvaha je však v příkrém rozporu s dikcí , jehož výklad dosud nečinil a nečiní v tomto směru obtíže.

Podle , věty první, ve znění účinném do 30. 11. 2011 (tj. v době vydání exekučního titulu), platilo, že právo vymáhat pojistné se promlčuje ve lhůtě pěti let od právní moci platebního výměru, jímž bylo vyměřeno. Následnou novelizací byla tato lhůta dokonce prodloužena na dobu 10 let od právní moci platebního výměru, jímž bylo právo vyměřeno.

Podle § 19 téhož zákona pokud jde o splatnost penále, způsob jeho placení, vymáhání, promlčení a vracení přeplatku na penále, postupuje se stejně jako u pojistného.

Tato ustanovení nelze vykládat, tak (jak činí dovolatel), že by se právo vymáhat penále promlčelo za pět let nikoliv od právní moci platebního výměru vyměřujícího toto penále, ale jiného platebního výměru, jež vyměřuje nárok od penále odlišný (dlužné pojistné).

Z uvedeného vyplývá, že rozhodnutí odvolacího soudu nemá po právní stránce zásadní význam ve smyslu , a dovolání proti němu není přípustné. Nejvyšší soud je proto podle věty první a odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení se rozhoduje ve zvláštním režimu (hlava VI. ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 30. května 2012

JUDr. Miroslava Jirmanová, v. r.

předsedkyně senátu