Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 Cdo 4303/2010

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., a soudců Mgr. Michala Králíka, Ph.D., a JUDr. Zdeňka Pulkrábka, Ph.D., ve věci žalobkyně V. V., bytem v R., zastoupené Mgr. Tomášem Potěšilem, advokátem se sídlem v Šumperku, Hlavní třída 283/2, proti žalovanému A. L., bytem v R., zastoupenému JUDr. Janou Špičkovou, advokátkou se sídlem v Zábřehu, Valová 16, o úpravu hospodaření s nemovitostmi v podílovém spoluvlastnictví, vedené u Okresního soudu v Šumperku pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci ze dne 27. října 2009, č. j. -135, takto:

O d ů v o d n ě n í :

„V odůvodnění usnesení, jímž bylo dovolání odmítnuto nebo jímž bylo zastaveno dovolací řízení, dovolací soud pouze stručně vyloží důvody, pro které je dovolání opožděné, nepřípustné, zjevně bezdůvodné nebo trpí vadami, jež brání pokračování v dovolacím řízení, nebo pro které muselo být dovolací řízení zastaveno“ ( – dále „ “).

Okresní soud v Šumperku („soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 16. března 2009, č. j. -117, zamítl žalobu, jíž se žalobkyně domáhala rozhodnutí o úpravě užívání domu (v rozsudku blíže označeného) v podílovém spoluvlastnictví účastníků. V průběhu řízení došlo ke změně ve vlastnických vztazích k předmětným nemovitostem; soud prvního stupně usnesením ze dne 12. ledna 2009, č. j. -107, zamítl návrh žalobkyně na záměnu účastníků na straně žalované, aby namísto dosavadního žalovaného do řízení vstoupila M. L., a nepřipustil změnu žaloby, aby M. L. byla povinna vyklidit předmětný dům. Vyšel ze stavu rozhodného v době vyhlášení rozsudku, kdy bylo v řízení prokázáno, že žalobkyně se stala výlučnou vlastnicí předmětné nemovitosti, a není tak aktivně legitimována proti žalovanému, který již není spoluvlastníkem předmětných nemovitostí.

Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci jako soud odvolací k odvolání žalobkyně rozsudkem ze dne 27. října 2009, č. j. -135, rozsudek soudu prvního stupně potvrdil.

Proti rozsudku odvolacího soudu podává žalobkyně dovolání, jehož přípustnost opírá o , a uplatňuje dovolací důvody uvedené v Z obsahu dovolání vyplývá, že není spokojena s tím, že soud prvního stupně nevyhověl jejímu návrhu na připuštění změny žaloby a záměnu účastníka. Obsah rozsudků soudů obou stupňů a obsah dovolání jsou účastníkům známy, a proto na ně dovolací soud pro stručnost odkazuje.

Dovolání není přípustné.

V dané věci by připadala přípustnost dovolání do úvahy jen podle , tedy v případě, že by dovolací soud dospěl k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. Rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam [odstavec 1 písm. c)] zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je soudy rozhodována rozdílně, nebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; k okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle a se nepřihlíží.

Dovolatelka uplatňuje dovolací důvod uvedený v , ke kterému v tomto řízení nelze přihlédnout; neuvádí žádnou otázku, která by mohla z napadeného rozsudku učinit rozhodnutí, které má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. Nevymezil-li žalobce v dovolání (jehož přípustnost by se mohla opírat jen o uvedené ustanovení) právní otázku, jejíž řešení by mohlo navodit zásadní právní význam napadeného rozsudku, a tedy i přípustnost dovolání, pak dovolací soud dovolání jako nepřípustné odmítne (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. ledna 2004, sp. zn. , Soubor civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu č. C 2463).

Jen na okraj se podotýká, že stala-li se žalobkyně výlučnou vlastnicí domu, nebylo možno její žalobě vyhovět; ani návrh na záměnu účastníka a změnu žaloby nemohl mít naději na úspěch, neboť ve skutečnosti šlo o jiný předmět řízení mezi jinými účastníky, opřený o jiný skutkový základ. „O změnu žaloby ( ) jde nejen tehdy, domáhá-li se žalobce něčeho jiného než v původní žalobě, nebo požaduje-li na základě stejného skutkového základu více, než požadoval v původní žalobě, ale rovněž v případě, že žalobce sice i nadále požaduje stejné plnění (stejné kvality a stejného rozsahu), ale na základě jiného skutkového stavu (skutkového základu věci), než jak ho vylíčil v původní žalobě“ (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. srpna 2001, sp. zn. , ASPI). V dané věci šlo o to, že žalobkyně se domáhala něčeho jiného na základě jiného skutkového základu a proti někomu jinému; v takovém případě nebyly dány podmínky pro připuštění změny žaloby při současném připuštění záměny účastníka.

Smyslem přistoupení dalšího účastníka do řízení a záměny některého z dosavadních účastníků za jiného je odstranění nedostatku aktivní nebo pasivní věcné legitimace, který tu byl v době zahájení řízení a který by jinak vedl k zamítnutí žaloby, přičemž je hospodárné, aby věc byla projednána a rozhodnuta v rámci již zahájeného řízení i vůči dalšímu účastníku – jiné osobě (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. července 2010, sp. zn. , ASPI). Ani o tento případ nemohlo jít, když řízení bylo zahájeno o něčem jiném, a závěr o nedostatku pasívní legitimace žalovaného v době zahájení řízení nebylo možno učinit.

K výtce týkající se údajných průtahů v řízení se poznamenává, že průtahy v soudním řízení nemohou mít vliv na obsah rozhodnutí; případné nároky z nich vyplývající lze uplatnit podle zvláštního předpisu, , o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem.

Vzhledem k tomu, že dovolání v dané věci není přípustné, dovolací soud je podle věty první a odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle věty první, a věty první a , neboť dovolatelka s ohledem na výsledek řízení na náhradu svých nákladů nemá právo a žalovanému nevnikly v dovolacím řízení takové náklady, jejichž náhradu by mohl požadovat.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný. V Brně dne 17. května 2012 JUDr. Jiří Spáčil,CSc.předseda senátu