Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 Cdo 652/2010

U S N E S E N Í

Ing. O. K.

KATRIS TRADING LTD s.r.o.

, IČ 25653610, se sídlem v Praze 9 – Hloubětíně, K Hutím 2/152, zastoupené JUDr. Martinem Slavíčkem, advokátem se sídlem v Praze 3 – Žižkov, Koněvova 2596/211, o 66.320,- Kč s příslušenstvím, o přistoupení J. D., do řízení jako dalšího účastníka na straně žalované, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 9 pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 1. října 2009, č. j. -36, takto:

Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 1. října 2009, č. j. -36,

se zrušuje

a věc

se vrací

tomuto soudu k dalšímu řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Obvodní soud pro Prahu 9 usnesením ze dne 3. srpna 2009, č. j. –27, připustil přistoupení J. D. jako dalšího účastníka do řízení na straně žalované. Soud prvního stupně postupoval s odvoláním na zásadu hospodárnosti řízení. V předmětné věci se žalobce domáhal na žalované zaplacení částky ve výši 66.320,- Kč s příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení, které jí vzniklo užíváním části pozemku parc. č. 1280/1 v kat. úz. H. bez právního důvodu. Žalobce navrhl přistoupení J. D. jako dalšího účastníka do řízení, neboť je možné, že jako spoluvlastnice uvedeného pozemku jej pronajímá žalované, obohacuje se tak na úkor druhého spoluvlastníka – žalobce, a je proto ve sporu pasivně legitimována.

K odvolání žalované Městský soud v Praze usnesením ze dne 1. října 2009, č. j. -36, citované usnesení soudu prvního stupně změnil a přistoupení J. D. jako dalšího účastníka do řízení nepřipustil. Odvolací soud přezkoumal napadené rozhodnutí a uzavřel, že nejsou dány podmínky pro přistoupení další žalované, protože z tvrzení žalobce vyplývá, že nemá ujasněnou otázku pasivní věcné legitimace přistupující osoby, svá tvrzení staví na pouhých domněnkách a z jeho návrhu není zřejmé, čeho se vůči přistupující osobě domáhá. Není tak splněna podmínka pro přistoupení spočívající v tom, aby existence pasivní věcné legitimace vyplývala z žalobních tvrzení.

Proti tomuto usnesení podal žalobce dovolání, jehož přípustnost dovozuje z Z obsahu dovolání vyplývá, že jeho důvodnost je dovozována z nesprávného právního posouzení ve smyslu Dovolatel uvedl, že soudy nemusí předběžně řešit otázku pasivní věcné legitimace, když tato je otázkou hmotněprávní, a tudíž se řeší až v konečném rozhodnutí o věci. Při rozhodování o přistoupení dalšího účastníka do řízení soudy řeší pouze otázku hospodárnosti řízení. Dovolatel se domnívá, že je pravděpodobné, že osoba, jejíž přistoupení navrhuje, umožnila žalované užívat pozemek, jehož je spoluvlastníkem, a že od žalované vybírala nájemné, čímž se bezdůvodně obohacuje na jeho úkor právě ona, neboť z judikatury Nejvyššího soudu vyplývá, že umožní-li jeden spoluvlastník užívání společné věci třetí osobě, je opomenutý spoluvlastník povolán vyžadovat vydání bezdůvodné obohacení odpovídající výši jeho podílu na společné věci po druhém spoluvlastníku. Vzhledem k tomu, že zjišťování rozhodných skutečností bude předmětem dalšího řízení, navrhl dovolatel z procesní opatrnosti přistoupení další osoby do řízení a to ještě předtím, než bylo ve věci jednáno, a přistoupení tak nemůže být v rozporu se zásadou hospodárnosti řízení. Z jeho podání přitom jednoznačně vyplývá, že žalobce se vůči přistupující osobě domáhá téhož, co vůči původní žalované. S ohledem na uvedené dovolatel navrhl, aby dovolací soud zrušil napadené usnesení odvolacího soudu a věc byla tomuto soudu vrácena k dalšímu řízení.

Žalovaná ve svém vyjádření k dovolání uvedla, že dovolatel nemá ujasněnou otázku pasivní legitimace a že z jeho žalobních tvrzení nevyplývá, čeho se domáhá. Dovoláním napadené rozhodnutí považuje za správné, a proto navrhla zamítnutí dovolání.

V řízení o dovolání bylo postupováno podle , , ve znění platném ode dne, kdy nabyl účinnosti , kterým byla provedena novela tohoto předpisu (viz článek II bod 12 přechodných ustanovení ).

Nejvyšší soud jako soud dovolací ( ) po zjištění, že dovolání bylo podáno řádně a včas, osobou k tomu oprávněnou a řádně zastoupenou podle , se zabýval přípustností dovolání. Přípustnost je v tomto případě dána ustanovením , neboť usnesením odvolacího soudu bylo změněno usnesení soudu prvního stupně, jímž bylo rozhodováno o přistoupení dalšího účastníka ( ). Dovolací soud dále přezkoumával důvodnost dovolání.

Podle ustanovení může soud na návrh žalobce připustit, aby do řízení přistoupil další účastník. Souhlasu toho, kdo má takto do řízení vstoupit, je třeba, jestliže má vystupovat na straně žalobce.

Smyslem přistoupení dalšího účastníka do řízení ( ) a záměny některého z dosavadních účastníků za jiného ( ) je odstranění nedostatku aktivní nebo pasivní věcné legitimace, který tu byl v době zahájení řízení a který by jinak vedl k zamítnutí žaloby, přičemž je hospodárné, aby věc byla projednána a rozhodnuta v rámci již zahájeného řízení i vůči dalšímu účastníku – jiné osobě. Nastane-li totiž právní skutečnost, která má za následek změnu ve věcné legitimaci, až v průběhu řízení, řeší situaci tím vzniklou (srov. Bureš, J., Drápal, L., Krčmář, Z. a kol. . Komentář. I. díl. 7. vydání. Praha: C.H. Beck, 2006, s. 404).

Zabýval-li se přitom odvolací soud ve svém rozhodnutí pasivní věcnou legitimací osoby, jejíž přistoupení do řízení bylo navrhováno, nelze jeho postup považovat za správný. Otázka, zda nově přistupujícímu žalovanému svědčí povinnost podle hmotného práva, je předmětem věcného přezkumu a její řešení má být obsahem až konečného rozhodnutí ve věci (k tomu srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 11. 2001, sp. zn. , publikované v Souboru civilních rozhodnutí Nejvyššího soudu pod C 847, svazek 12/2002, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 2. 2009, sp. zn. ). K tíži žalobce nelze přičítat, není-li obeznámen se vztahy mezi původní a posléze navrhovanou žalovanou natolik, aby svá tvrzení založil na konkrétních zjištěních a nikoliv na pouhých domněnkách, neboť je úkolem soudu, aby na základě tvrzení účastníků a navržených důkazů řádně povedl dokazování a své rozhodnutí učinil na základě takto zjištěného stavu (srov. , a ). Uvedl-li dále odvolací soud, že z návrhu na přistoupení není jasné, čeho se žalobce domáhá vůči přistupující osobě, pak mu nelze přisvědčit ani v tomto ohledu, neboť v návrhu žalobce se uvádí, že „rozšiřuje žalobu o další žalovanou“, a tedy zřetelně požaduje po této osobě stejné plnění jako po původní žalované. Z obsahu spisu přitom vyplývá, že žalobce navrhl přistoupení dalšího účastníka do řízení na stranu žalovanou podáním ze dne 30. června 2009, kdy ve věci zatím nebylo jednáno. V návrhu žalobce uvádí dostatečným způsobem důvod (jako druhá spoluvlastnice zřejmě umožnila žalované užívání sporného pozemku a pobírá od ní nájemné), proč se domnívá, že J. D., jako přistupující osoba, je ve sporu pasivně legitimována. Nepřipustil-li tedy odvolací soud přistoupení dalšího účastníka s ohledem na nedostatečnost tvrzení žalobce o skutečnostech, z nichž by měla vyplývat pasivní věcná legitimace přistupujícího účastníka, a na nejasné vymezení plnění požadovaného žalobcem od této osoby, nelze považovat rozhodnutí odvolacího soudu za správné, a dovolání bylo tudíž uplatněno důvodně. Nadto lze připomenout, že shledal-li odvolací soud tvrzení obsažená v návrhu na přistoupení dalšího účastníka příliš neurčitá, mohl se pokusit tuto vadu podání v souladu s ustanovením a odstranit za pomoci výzvy adresované dovolateli.

Nejvyšší soud z výše uvedených důvodů podle ustanovení , části věty za středníkem, a odst. 3, věty první, usnesení Městského soudu v Praze zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení

Odvolací soud je pak ve smyslu , části první věty za středníkem, ve spojení s vázán právními názory dovolacího soudu v tomto rozhodnutí vyslovenými.

O náhradě nákladů řízení mezi těmito účastníky včetně nákladů řízení dovolacího rozhodne soud v rámci nového rozhodnutí ( , věta druhá, ).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 14. července 2010

JUDr. Jan Eliáš, Ph.D., v. r.

předseda senátu