Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 3807/2010

U S N E S E N Í

NELIN spol. s r. o.

J. V.

, za účasti zástavního věřitele Raiffeisen stavební spořitelna a. s., se sídlem v Praze 3, Koněvova 2747/99, identifikační číslo osoby 49241257, a za účasti soudního exekutora Mgr. Martina Tunkla, Exekutorský úřad Plzeň-město, se sídlem v Plzni, Palackého 28, pro 1.025.343,60 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Karlových Varech pod sp. zn. , o dovolání oprávněného proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 7. 4. 2010, č. j. -128, takto:

Usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 7. 4. 2010, č. j. -128 a usnesení Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 26. 8. 2009, č. j. -111,

se ruší

a věc

se vrací

okresnímu soudu k dalšímu řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Shora označeným rozhodnutím krajský soud potvrdil usnesení ze dne 26. 8. 2009, č. j. -111, jímž okresní soud rozvrhl rozdělovanou podstatu tak, že v první skupině se uspokojí pohledávka soudního exekutora ve výši 432.923,- Kč a v druhé skupině pohledávka přihlášeného věřitele Raiffeisen stavební spořitelna a.s. ve výši 1.901.077,- Kč. Dospěl k závěru, že pokud soud prvého stupně zařadil do prvé skupiny pohledávku soudního exekutora Mgr. Martina Tunkla spočívající v odměně a náhradě nákladů exekuce, nepochybil. Tato pohledávka byla soudním exekutorem vyčíslena v příkazu k úhradě nákladů exekuce ze dne 11. 5. 2009, č. j. 94 EX 7563/07-65, a přezkoumána soudem k námitce oprávněného. Námitky byly usnesením okresního soudu ze dne 23.6.2009, č.j. -90, jako nedůvodné zamítnuty.

Oprávněná v dovolání namítá, že odvolací soud měl k její námitce o nesprávně vyčíslených nákladech soudního exekutora přihlédnout v souladu s nálezem Ústavního soudu České republiky ze dne 1. 3. 2007, sp. zn. , dle kterého náleží odměna exekutora pouze podle jím vykonané práce a ne procentní částkou z vymoženého plnění. Právě v této otázce spatřuje zásadní právní význam proto, aby dovolací soud posoudil dovolání jako přípustné, a navrhla zrušit napadené rozhodnutí a věc vrátit odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

Dovolací soud projednal a rozhodl o dovolání podle , občanský soud řád, ve znění účinném od 1. 7. 2009 (Část první, čl. II přechodná ustanovení, bod 12 , dále též jen „ “).

Dovolání je přípustné ve smyslu , odst. 3 ve spojení s a odst. 2 , a je i důvodné, neboť odvolací soud rozhodl o odvolání oprávněné v rozporu s dosavadní judikatorní praxí, protože pohledávku soudního exekutora při rozvrhu rozdělované podstaty zařadil do „první“ skupiny k uspokojení podle

Nejvyšší soud i Ústavní soud již ve svých dřívějších rozhodnutích (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 3. 2010, sp. zn. , ze dne 28. 7. 2010, sp. zn. ; nález Ústavního soudu ze dne 24. 9. 2009 a nález ze dne 5. 5. 2009) uzavřely, že exekuční řízení uskutečňované na základě usnesení soudu o nařízení exekuce vydaného před účinností , je třeba posoudit podle exekučního řádu ve znění účinném do 31. 12. 2007. Protože se o takový případ v souzené věci jedná (exekuce byla nařízena usnesením Okresního soudu v Karlových Varech ze dne 6. 6. 2007, č. j. -13), je třeba odkázat na stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu k výkladu , o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů (dále též jen „ “), a to ve znění účinném do 31. prosince 2007, ze dne 15. února 2006, sp. zn. , uveřejněné pod č. 31/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek. Nejvyšší soud v jeho bodě XVIII. zaujal názor, že pohledávka exekutora na náhradu nákladů exekuce se při exekuci prodejem nemovitostí uspokojí v rozvrhu rozdělované podstaty ve „třetí“ skupině ( ). Pokud jde o pořadí v této skupině, srov. rovněž usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 7. 2010, sp. zn. .

Dovolací soud nemá důvod se od těchto názorů v projednávané věci odchýlit.

Pokud odvolací soud v projednávané věci aplikoval již ve znění , nerozhodl podle ustálené judikatury Nejvyššího soudu. K tomuto právnímu hodnocení dovolací soud přistoupil, aniž byla dovolatelem tato argumentace uplatněna, a to ve smyslu ustanovení , druhá věta, , neboť zařazením pohledávky soudního exekutora do „první“ skupiny podle došlo v průběhu řízení o rozvrh výtěžku z prodeje nemovitostí k vadě, která má za následek nesprávné rozhodnutí věci a to soudem prvého stupně i soudem odvolacím.

K otázce výše nákladů soudního exekutora, která byla dovolatelem vymezena k dovolacímu přezkumu, Nejvyšší soud uvádí, že výše nákladů byla pravomocně určena rozhodnutím soudního exekutora a soudu, z čehož vyplývá, že již v dalším průběhu řízení nemůže být zpochybněna.

Nejvyšší soud tedy - aniž nařizoval jednání ( , věta první, ) - rozhodnutí odvolacího soudu zrušil ( , 3, ); poněvadž důvody, pro něž bylo zrušeno rozhodnutí odvolacího soudu, platí i na rozhodnutí soudu prvního stupně, dovolací soud zrušil i je a věc tomuto soudu vrátil podle druhé věty třetího odstavce téhož ustanovení k dalšímu řízení.

Soudy jsou právním názorem dovolacího soudu vázány ( , věta první, )

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 28. března 2012

JUDr. Miroslava Jirmanová, v. r.

předsedkyně senátu