Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 Cdo 846/2011

U S N E S E N Í

Z. O.

Mgr. L. O.

, zastoupené JUDr. Šárkou Sedláčkovou, advokátkou se sídlem v Broumově, Generála Svobody č. 17, o určení vlastnictví, o žalobě pro zmatečnost podané žalobcem proti rozsudku Okresního soudu v Náchodě ze dne 26. října 2006, č. j. -75, a rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 19. dubna 2007, č. j. -100, vedené u Okresního soudu v Náchodě pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 13. října 2010, č. j. -99, takto:

I. Dovolání žalobce

se odmítá

.

II. Žalobce

je povinen

zaplatit žalované na náhradě nákladů dovolacího řízení 2.760,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám JUDr. Šárky Sedláčkové, advokátky se sídlem v Broumově, Generála Svobody č. 17.

O d ů v o d n ě n í :

Dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 13. 10. 2010, č. j. -99, jímž byl potvrzen rozsudek Okresního soudu v Náchodě ze dne 17. 2. 2010, č. j. -30, kterým bylo rozhodnuto o žalobě pro zmatečnost (tak, že žaloba se zamítá), není přípustné podle ustanovení , a (ve věci nebylo soudem prvního stupně vydáno rozhodnutí o žalobě pro zmatečnost, které by bylo odvolacím soudem zrušeno) a nebylo shledáno přípustným ani podle ustanovení , a , neboť napadený rozsudek odvolacího soudu nemá po právní stránce zásadní význam ve smyslu ustanovení

V posuzovaném případě žalobce v žalobě pro zmatečnost napadl pravomocný rozsudek Okresního soudu v Náchodě ze dne 26. 10. 2006, č. j. -75, kterým byla zamítnuta žaloba na určení, že „žalobce je vlastníkem parcely č. 15/3 o výměře 791 m2 ostatní plocha v obci Studnice, katastrální území Starkoč u Vysokova, zapsaný na listu vlastnictví č. 125 katastru nemovitostí Katastrálního úřadu pro Královehradecký kraj, katastrální pracoviště Náchod“, a rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, a rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 19. 4. 2007, č. j. -100, kterým byl rozsudek okresního soudu potvrzen „s tím dodatkem, že České republice se právo na náhradu nákladů řízení před okresním soudem nepřiznává“ a rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení a že České republice se právo na náhradu nákladů odvolacího řízení nepřiznává; a to z důvodu uvedeného v ustanovení Žalobu odůvodnil tím, že „žalovaná nebyla pasivně legitimována být účastníkem řízení, když její vlastnické právo nebylo předmětem napadeného řízení“.

Okolnost, že účastník řízení není ve sporu věcně legitimován (není nositelem práva nebo povinnosti, o které v řízení jde), však nezakládá zmatečnostní důvod podle ustanovení (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 31. 3. 1998, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura pod č. 107, ročník 1998, usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 8. 1999, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura pod č. 43, ročník 2000, nebo usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 30.5.2002, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura pod č. 106, ročník 2002).

Závěr odvolacího soudu (shodný se soudem prvního stupně), že v projednávané věci nebyl naplněn zmatečnostní důvod podle ustanovení , je tedy v souladu s ustálenou judikaturou soudů, na níž nemá dovolací soud důvod cokoliv měnit. Žalobce v dovolání odvolacímu soudu rovněž vytýká, že nesprávně posoudil otázku včasnosti žaloby pro zmatečnost, když „odvozuje počátek běhu lhůty k podání žaloby o zmatečnost od doručení rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 19. 4. 2007“, neboť podle názoru žalobce „takovýto argument je v příkrém rozporu s ustanovením , který odvolací soud zcela pominul“; poukazuje přitom na rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. . Obecná lhůta k žalobě pro zmatečnost trvá 3 měsíce a běží od doručení žalobou napadeného rozhodnutí ( ); zvláštní lhůty k žalobě pro zmatečnost jsou stanoveny v ustanovení a 5 V případě, že proti žalobou pro zmatečnost napadenému rozhodnutí odvolacího soudu bylo podáno též dovolání, nepočítá se - jak je zřejmé z ustanovení – do běhu lhůt k žalobě pro zmatečnost podané podle ustanovení až 4 doba od právní moci napadeného rozhodnutí do právní moci rozhodnutí dovolacího soudu, a to bez ohledu na to, jak bylo o dovolání rozhodnuto (srov. též právní názor vyjádřený v usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26.3.2008 sp. zn. , které bylo uveřejněno pod č. 129 v časopise Soudní judikatura, roč. 2008).Z uvedeného vyplývá, že názor odvolacího soudu, že tříměsíční lhůta k podání žaloby pro zmatečnost podle ustanovení skončila dne 11. 8. 2007, když vycházel z toho, že žalobou pro zmatečnost napadený rozsudek krajského soudu byl žalobci doručen dne 11. 5. 2007 a že žaloba pro zmatečnost byla podána až dne 22. 12. 2009, není správný. Konec obecné tříměsíční lhůty k podání žaloby pro zmatečnost ( ) by totiž připadl na den 11. 8. 2007 jen za předpokladu, že by proti tomuto rozsudku nebylo podáno také dovolání. Jak však vyplývá z obsahu spisu Okresního soudu v Náchodě, sp. zn. , žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 19. 4. 2007, č. j. -100, podal dovolání, které bylo usnesením Nejvyššího soudu ČR ze dne 14. 8. 2009, č. j. -142, pro nepřípustnost odmítnuto; uvedené usnesení nabylo právní moci dne 17. 9. 2009.Vzhledem k tomu, že žalobou pro zmatečnost a dovoláním napadený rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 19. 4. 2007, č. j. -100, byl žalobci doručen dne 11. 5. 2007 (podle potvrzení ve spise nabyl právní moci dnem 14. 5. 2007), začala tímto dnem žalobci běžet jak lhůta k podání žaloby pro zmatečnost ( ), tak i lhůta k podání dovolání ( ). I když dovolání žalobce bylo usnesením Nejvyššího soudu ČR ze dne 14. 8. 2009, č. j. -142, odmítnuto, došlo ke stavení běhu lhůty k žalobě pro zmatečnost v době od právní moci rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 19. 4. 2007, č. j. -100 (tj. ode dne 14. 5. 2007), do právní moci usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 14. 8. 2009, č. j. -142 (tj. do dne 17. 9. 2009). Protože však žalobce podal žalobu pro zmatečnost proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 19. 4. 2007, č. j. -100, u Okresního soudu v Náchodě až dne 22. 12. 2009 (srov. a 3 ), byla podána po uplynutí zákonné tříměsíční lhůty (srov. , ). Za tohoto stavu je závěr odvolacího soudu, podle kterého byla žaloba pro zmatečnost podána opožděně – i když z jiných důvodů – správný. Přípustnost dovolání nemůže založit ani skutečnost, že soudy rozhodly o žalobě pro zmatečnost formou rozsudku,ačkoliv správně měly rozhodovat – jak vyplývá z ustanovení – usnesením; uvedené pochybení soudů představuje tzv. jinou vadu řízení ve smyslu ustanovení , která však přípustnost dovolání – jak je zřejmé již ze znění ustanovení - nezakládá, a navíc nemohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Protože dovolání žalobce směřuje proti potvrzujícímu rozhodnutí odvolacího soudu, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný, Nejvyšší soud České republiky je- aniž by se mohl věcí dále zabývat - podle ustanovení věty první a odmítl. V dovolacím řízení vznikly žalované náklady (spojené s vyjádřením k dovolání), které v rozsahu, v jakém byly potřebné k účelnému bránění jejího práva, spočívají v odměně za zastupování advokátkou ve výši 2.000,- Kč [srov. a 3, , a ve znění , č. , č. a č. ] a v paušální částce náhrad výdajů ve výši 300,- Kč (srov. ve znění , č. , č. , č. , č. a č. ), tedy celkem 2.300,- Kč. Vzhledem k tomu, že zástupkyně žalované advokátka JUDr. Šárka Sedláčková osvědčila, že je plátcem daně z přidané hodnoty, náleží k nákladům řízení podle ustanovení a 3, věty druhé vedle odměny za zastupování advokátem a paušální částky náhrad výdajů rovněž náhrada za daň z přidané hodnoty určená z této odměny a náhrad podle sazby daně z přidané hodnoty [20% - srov. , o dani z přidané hodnoty], tedy částka ve výši 460,- Kč. Protože dovolání žalobce bylo odmítnuto, soud mu ve smyslu ustanovení věty první, a uložil, aby tyto náklady žalované nahradil; ve smyslu ustanovení je žalobce povinen náhradu nákladů řízení v celkové výši 2.760,- Kč zaplatit k rukám advokátky, která žalovanou v tomto řízení zastupovala. Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 27. března 2012

JUDr. Mojmír Putna, v. r. předseda senátu