Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 1306/2011

U S N E S E N Í

D. P.,

ACM Money Česká republika, a. s.

se sídlem Praha 8, Čimická 780/61, identifikační číslo: 26158761, zastoupené JUDr. Petrem Kočím, Ph.D., advokátem se sídlem Praha 1, Opletalova 1535/4, o zrušení rozhodčího nálezu, vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. , o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 14. prosince 2010, č. j. -112, takto:

I. Dovolání

se odmítá.

II. Žalovaná

je

povinna

zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 3.060,- Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám JUDr. Tomáše Štípka, advokáta, se sídlem Moravská Ostrava, Stodolní 741/15.

O d ů v o d n ě n í :

Městský soud v Brně rozsudkem ze dne 2. září 2009, č. j. -66, zrušil rozhodčí nález Sdružení rozhodců s. r. o. ze dne 3. 4. 2008, sp. zn. 4690/07 (výrok I.) a rozhodl o nákladech řízení (výrok II.).

Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 14. prosince 2010, č. j. -112, rozsudek soudu prvního stupně ve výroku I. potvrdil, ve výroku II. jej změnil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.

Dovolání žalované proti rozsudku odvolacího soudu není přípustné podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“), a nebylo shledáno přípustným ani podle , neboť napadený rozsudek nemá ve věci samé po právní stránce zásadní význam.

Rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena, nebo která je soudy rozhodována rozdílně, nebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak; k okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle a se nepřihlíží.

Z hlediska přípustnosti dovolání podle je tudíž bez významu výtka žalované, že soudy obou stupňů zatížily řízení vadami, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, jestliže za situace, kdy měly za to, že věc je možno po právní stránce posoudit jinak než podle jejího názoru, ji nevyzvaly, aby v potřebném rozsahu doplnila vylíčení rozhodných skutečností, a jestliže rozhodly o zrušení rozhodčího nálezu Sdružení rozhodců s. r. o. ze dne 3. dubna 2008, sp. zn. 4690/07, ačkoliv se v posuzovaném případě jedná o rozhodčí nález vydaný rozhodcem JUDr. Bc. M. K., a nikoliv touto právnickou osobou. Tyto výhrady vystihují dovolací důvod podle , který sice může výjimečně přípustnost dovolání podle založit, ovšem je tomu tak pouze v případech, kdy otázka, zda řízení před soudy nižších stupňů je či není postiženo vadami, vychází ze střetu odlišných právních názorů na výklad procesněprávního předpisu (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 6. 2004, sp. zn. , uveřejněné v časopisu Soudní judikatura 7/2004 pod č. 132, nález Ústavního soudu ze dne 9. 1. 2008, sp. zn. , a usnesení Ústavního soudu ze dne 7. 3. 2006, sp. zn. , ze dne 28. 2. 2008, sp. zn. , ze dne 9. 7. 2009, sp. zn. , a ze dne 25. 1. 2012, sp. zn. ). O takovou situaci se v posuzovaném případě zjevně nejedná, neboť nejde bezprostředně o výklad procesního práva (spor o procesní právo), na němž bylo založeno rozhodnutí soudu, a není tak splněna podmínka existence otázky zásadního právního významu. Sluší se poznamenat (obiter dictum), že v pořadí druhá z namítaných vad nemůže zapříčinit nesprávné rozhodnutí ve věci, neboť rozhodčí nález označený ve výroku rozsudku soudu prvního stupně spisovou značkou a datem vydání je těmito identifikačními znaky dostatečně individualizován. Okolnost, že rozhodčí nález (vyhotovený naě nadepsané „Sdružení rozhodců s. r. o., se sídlem 604 10 Brno, Příkop 8“, opatřený otiskem kulatého razítka této společnosti) vydal rozhodce Sdružení rozhodců, s. r. o. JUDr. Bc. M. K., Ph.D., který jej takto i podepsal, a nikoli Sdružení rozhodců s. r. o., může být do jisté míry matoucí, avšak na uvedeném závěru to nic nemění.

Otázka platnosti rozhodčí smlouvy, kterou žalovaná nastolila k dovolacímu přezkumu s tvrzením, že ji odvolací soud posoudil v rozporu s rozhodovací praxí dovolacího soudu (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 7. 2008, sp. zn. , proti němuž byla podána ústavní stížnost, kterou Ústavní soud usnesenímze dne 6. 11. 2008, sp. zn. , odmítl, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. dubna 2010, sp. ), z napadeného rozsudku nečiní rozhodnutí po právní stránce zásadně významné. Touto otázkou se totiž zabýval velký senát občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu v usnesení ze dne 11. května 2011, sp. zn. , které bylo uveřejněno ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 121/2011. V něm formuloval a odůvodnil závěr, podle něhož neobsahuje-li rozhodčí doložka přímé určení rozhodce ad hoc, resp. konkrétní způsob jeho určení, a odkazuje-li na „rozhodčí řád“ vydaný právnickou osobou, která není stálým rozhodčím soudem zřízeným na základě zákona, je taková rozhodčí smlouva pro rozpor se zákonem neplatná podle , ve znění pozdějších předpisů. Tímto rozhodnutím se velký senát Nejvyššího soudu odchýlil od právního názoru vysloveného v žalovanou uváděném usnesení ze dne 31. 7. 2008, sp. zn. , z něhož dovozovala nesprávnost právního posouzení věci odvolacím soudem. Odvolací soud dovoláním zpochybňovanou otázku vyřešil v souladu s rozhodnutím velkého senátu, jímž byla usměrněna další rozhodovací praxe, a dovolací soud nemá důvod se od této judikatury odchylovat.

Z vyložených důvodů dovolací soud dovolání žalované odmítl ( věta první a ).

O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle věty první, , a a žalované, jejíž dovolání bylo odmítnuto, byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni náklady dovolacího řízení, které jí vznikly v souvislosti s podáním vyjádření k dovolání prostřednictvím advokáta. Tyto náklady sestávají z odměny advokáta v částce 2.250,- Kč ( ve spojení s , ve spojení s a , ve znění pozdějších předpisů), z paušální částky náhrad hotových výdajů ve výši 300,- Kč (, a 3 , v platném znění) a z částky 510,- Kč odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je advokát povinen z odměny za zastupování a náhrad odvést podle , o dani z přidané hodnoty ( ).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na výkon rozhodnutí (exekuci).

V Brně 23. února 2012

JUDr. Blanka Moudrá, v. r.

předsedkyně senátu