Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 Cdo 3517/2011

U S N E S E N Í

L. E.

J. B.

, bytem K., zastoupenému JUDr. Janem Matějíčkem, advokátem se sídlem v Kolíně 3, Politických vězňů 98, o zaplacení částky 990.914,50 Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Nymburce pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 24. 2. 2011, č. j. -795, , takto:

I. Dovolání se odmítá.II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech dovolacího řízení částku 12.360,- Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám Mgr. Jana Krátkého, advokáta se sídlem Mladá Boleslav, Na Kozině 1438.

Odůvodnění:

A. Předchozí průběh řízení

Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky 990.914,50 Kč s příslušenstvím. Dne 21. 4. 1995 uzavřela se žalovaným smlouvu o dílo, jejímž předmětem byla stavba rodinného domu na klíč na pozemku v D. Žalobkyně zaplatila žalovanému na zálohách celkem 615.618,- Kč. Žalovaný provedl jen část prací sjednaných ve smlouvě a vyúčtoval je částkou 501.269,- Kč. Znalec povolaný žalobkyní následně provedené práce ohodnotil částkou 350.740,- Kč. Žalovaný stavbu dne 28. 9. 1995 opustil, a proto žalobkyně odstoupila od smlouvy. Žalobkyně reklamovala vady díla, ale žalovaný opravy neprovedl. Žalobkyně požadovala vrácení neprostavěné části poskytnuté zálohy a zaplacení nákladů, které vynaložila na opravu vadných částí stavby, později žalobu rozšířila o náklady vzniklé chybným založením stavby.

Ve věci již rozhodoval Nejvyšší soud, který k dovolání žalovaného rozsudkem ze dne 18. 2. 2009, č. j. -630, zrušil předchozí rozsudky soudů obou stupňů a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Uzavřel, že žalobkyně od smlouvy o dílo odstoupila pro vady díla podle § 642 odst. 2 obč. zák. Dále dovodil, že pro vypořádání stran v případě odstoupení od smlouvy podle § 642 odst. 2 obč. zák. nelze použít ustanovení § 642 odst. 1 obč. zák., nýbrž obecná ustanovení § 457 a § 458 obč. zák. Žalobkyni tak podle dovolacího soudu odstoupením od smlouvy o dílo vznikl nárok na vrácení záloh poskytnutých žalovanému oproti nároku žalovaného na vydání peněžité náhrady, odpovídající nejnižším nákladům, které by žalobkyně musela v dané místě a čase vynaložit na zhotovení dokončené části stavby, s přihlédnutím k vadám, které stavba vykazovala. Nejvyšší soud uložil soudu prvního stupně doplnit dokazování znaleckým posudkem s cílem zjistit nejnižší náklady, které by žalobkyně musela vynaložit na zhotovení dokončené části stavby a současně přihlédnout k vadám, které stavba vykazovala, pokud měly za následek snížení skutečného majetkového prospěchu žalobkyně jako objednatele, aby tak následně mohl zjistit a zjistil výši bezdůvodného obohacení.

Rozsudkem Okresního soudu v Nymburce ze dne 18. 5. 2010, č.j. -701, byl žalovaný uznán povinným zaplatit žalobkyni částku 507.874,- Kč s příslušenstvím a ve zbytku byla žaloba zamítnuta. Z posudku znaleckého u ÚRS PRAHA a.s. zjistil, že ústav místní šetření neprováděl, protože veškeré konstrukce jsou zakryté. Proto vycházel pouze z listinných důkazů ze spisu, zejména ze stavební dokumentace, z fotodokumentace, ze znaleckých posudků předchozích znalců a z výměr určených žalovaným. Znalecký ústav ocenil celkové náklady na vyhotovení nedokončené části stavby na 342.026,- Kč a celkové náklady na opravu vad stavby na 234.282,- Kč. Celkové náklady, které by žalobkyně musela vydat na zhotovení dokončené části stavby s odpočítáním nákladů na opravu vad tak činily 107.744,- Kč v cenách roku 1995. Podle soudu prvního stupně měla proto žalobkyně nárok na vrácení záloh poskytnutých žalovanému ve výši 615.618,- Kč, oproti nároku žalovaného na vydání peněžité náhrady odpovídající nejnižším nákladům na zhotovení dokončené části stavby ve výši 107.744,- Kč. Rozdíl mezi oběma částkami činil 507.874,- Kč.

Krajský soud v Praze rozsudkem ze dne 24. 2. 2011, č. j. -795, potvrdil rozsudek soudu prvního stupně poté, co opakoval dokazování a doplnil dokazování k žalovaným namítanému rozsahu vad díla (mj. stavebním deníkem, průvodní technickou zprávou ke stavebnímu projektu, videozáznamem ze stavby, výslechem autora projektu stavby Ing. J. K. a zástupce znaleckého u).

B. Dovolání

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dovolání. Přípustnost dovolání spatřuje v ve spojení s Jako dovolací důvod uplatnil žalovaný vady řízení podle a nesprávné právní posouzení věci podle Konkrétně namítal, že:

a) podle § 48 obč. zák. se odstoupením od smlouvy smlouva od počátku ruší, není-li právním předpisem stanoveno nebo účastníky dohodnuto jinak. Takovým jiným právním přepisem je § 642 odst. 1 obč. zák. Jestliže odvolací soud postupoval podle jiného právního předpisu, pak věc nesprávně právně posoudil, b) odvolací soud učinil podstatná skutková zjištění ze znaleckého posudku ÚRS Praha a.s., který vycházel pouze ze spisového materiálu, nikoliv z místního šetření stavby. Soud upřednostnil zásadu ekonomiky řízení před spolehlivým zjištěním sporných skutečností, když znaleckému u zkoumání samotné stavby nezadal a porušil tím rovněž zásadu rovnosti účastníků řízení. Je proto dán dovolací důvod podle , c) vady řízení zakládá také skutečnost, že odvolací soud nezopakoval při revizi skutkového stavu všechny provedené důkazy a z jeho odůvodnění není zřejmé, proč některé důkazy opakoval a jiné zcela pominul. Soudy obou stupňů přitom prováděly důkazy (zejména výslechy svědků navržených žalovaným) ještě v době, kdy nebylo jasné právní posouzení žalovaného nároku.

K podání ze dne 22. 9. 2011, kterým žalovaný doplnil dovolání, dovolací soud nepřihlížel, neboť lhůta k podání dovolání uplynula žalovanému dne 25. 5. 2011, a z plyne, že měnit či doplňovat dovolací důvody lze jen po dobu trvání lhůty k dovolání.

Žalobkyně ve svém vyjádření upozornila na skutečnost, že žalovaný neuvedl, v čem spatřuje otázku zásadního právního významu a z čeho dovozuje přípustnost dovolání. Podle žalobkyně odvolací soud řádně odůvodnil, proč neprovedl další důkazy. Dovolání spíše polemizuje s důvody, které vedly soud k neprovedení některých důkazů. Stejně tak ohledně vad znaleckého posudku se jedná o polemiku žalovaného s hodnocením posudku soudem. K právnímu posouzení věci žalobkyně dodala, že odvolací soud potvrdil správnost právního posouzení soudu prvního stupně, který byl vázán právním názorem Nejvyššího soudu.

C. Přípustnost

Nejvyšší soud v dovolacím řízení postupoval a o dovolání rozhodl podle , , ve znění účinném od 1. 7. 2009 (viz čl. II., bod 12 ).

Dovolací soud zjistil, že dovolání žalované je podáno včas, oprávněnou osobou zastoupenou advokátem a splňuje formální a obsahové znaky předepsané v

V projednávané věci nelze uvažovat o přípustnosti dovolání podle , neboť pro založení přípustnosti dovolání podle označeného ustanovení schází předpoklad, aby vázanost soudu prvního stupně plynula z rozhodnutí odvolacího soudu a nikoli z rozhodnutí dovolacího soudu, jímž byl při vydání potvrzujícího rozsudku vázán soud odvolací (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2. 6. 1998, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura, pod číslem 147/1998, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 1. 2010, sp. zn. ).

Dovolání by proto mohlo být přípustné jedině podle , podle něhož je dovolání přípustné proti rozsudku odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam;k okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle a odst. 3 se přitom nepřihlíží. Podle rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je soudy rozhodována rozdílně, nebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak.

K námitce (ad a/) nesprávného právního posouzení věci Nejvyšší soud již ve svém předchozím rozsudku v projednávané věci, č. j. -630, vysvětlil, proč v případě odstoupení od smlouvy o dílo podle § 642 odst. 2 obč. zák. nelze po vypořádání vzájemných nároků smluvních stran použít § 642 odst. 1 obč. zák., nýbrž je třeba postupovat podle obecných ustanovení § 457 a 458 obč. zák. Nejvyšší soud neshledal důvod ke změně citovaného závěru. Dovolání proto není přípustné z důvodu ad a).

Při posuzování přípustnosti dovolání z důvodu ad c) přihlédl dovolací soud rovněž k judikatuře Ústavního soudu, jmenovitě k jeho usnesení ze dne 28. 7. 2010, sp. zn. , v němž Ústavní soud s odkazy na svoji předchozí judikaturu dovodil, že „pro efektivní zajištění práva na přístup k dovolacímu soudu jako součásti základního práva na spravedlivý proces musí být proto i nadále považován za ústavně konformní takový výklad ustanovení a , dle něhož rozhodnutí odvolacího soudu může mít po právní stránce zásadní význam ve smyslu a odst. 3) (a tudíž může být přípustně napadeno dovoláním) i tehdy, řeší-li "kvalifikovanou" ( ) právní otázku týkající se aplikace procesního práva a mající vliv na rozhodnutí ve věci samé; způsobilým dovolacím důvodem bude důvod uvedený dle “

Podle a 3 odvolací soud může zopakovat dokazování, na základě kterého soud prvního stupně zjistil skutkový stav věci; dosud provedené důkazy zopakuje vždy, má-li za to, že je z nich možné dospět k jinému skutkovému zjištění, než které učinil soud prvního stupně. K provedeným důkazům, z nichž soud prvního stupně neučinil žádná skutková zjištění, odvolací soud […] nepřihlédne, ledaže by je zopakoval […]. Podle odstavce 4 téhož ustanovení odvolací soud doplní dokazování o účastníky navržené důkazy, které dosud nebyly provedeny, ukazuje-li se to potřebné ke zjištění skutkového stavu věci […].

K tomu judikoval Nejvyšší soud rozsudkem ze dne 24. 6. 2010, sp. zn. , žepři postupu odvolacího soudu podle , je „rozsah dokazování určen množinou těch důkazů, z nichž soud prvního stupně čerpal svá skutková zjištění, jež byla zásadně významná pro právní posouzení věci. Jestliže se rozsah dokazování v řízení před soudem prvního stupně nekryje s rozsahem důkazů, které odvolací soud v odvolacím řízení postupem předvídaným v zopakoval, je v takové procesní situaci nezbytné, aby odvolací soud vyložil, z jakých důvodů došlo k předmětné důkazní redukci.“ Rovněž podle žalovaným uvedeného nálezu Ústavního soudu ze dne 2. 12. 2009, sp. zn. , „obecný soud je povinen a současně také oprávněn odpovědně zvážit, které důkazy je třeba provést, zda je potřebné stav dokazování doplnit a posuzovat důvodnost návrhů stran na doplnění dokazování. Zásada volného hodnocení důkazů však neznamená, že by soud měl na výběr, které z provedených důkazů vyhodnotí a které nikoli, nebo o které opře své skutkové závěry a které opomene. Z odůvodnění soudního rozhodnutí musí vždy totiž dostatečným způsobem vyplývat vztah mezi skutkovými zjištěními a úvahami při hodnocení důkazů a právními závěry soudu, i když není samozřejmě nutné každé rozhodnutí odůvodňovat natolik obsáhle, že by bylo třeba vyžadovat podrobnou odpověď na každý argument účastníků řízení.“

V projednávané věci nelze dát žalovanému za pravdu v tom, že se odvolací soud se všemi důkazy náležitě nevypořádal. Řádně odůvodnil, proč některé důkazy neprováděl, s tím, že provádění dalších důkazů považuje za nadbytečné, neboť zopakované i doplněné důkazy potvrdily správnost skutkových závěrů soudu prvního stupně. Odvolací soud postupoval zcela v souladu s právními předpisy i judikaturou soudů.

Námitka označená shora ad b), týkající se určení rozsahu vad díla, zpochybňuje skutkový stav zjištěný odvolacím soudem, což lze podřadit jedině pod dovolací důvod podle , jehož uplatněním přípustnost dovolání podle být založena nemůže. Z napadeného rozsudku přitom nelze dovodit žádné zásadní pochybení odvolacího soudu při hodnocení důkazů, neboť odvolací soud ověřoval závěry ústavního znaleckého posudku jak výslechem svědka ing. K., který stavbu v předmětné době ohledával, tak i shlédnutím fotografií a videozáznamů stavby pořízených při odstraňování vad. Odvolací soud rovněž přesvědčivě odůvodnil, proč nenařídil provedení sond do základů dnes již dokončené stavby.

Protože Nejvyšší soud neshledal ve věci zásadní právní význam podle ve spojení s , dovolání jako nepřípustné odmítl podle a 218 písm. c)

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle věty první, , a Žalovanému uložil dovolací soud povinnost zaplatit žalobkyni účelně vynaložené náklady, které jí vznikly v souvislosti s podáním vyjádření k dovolání prostřednictvím advokáta. Tyto náklady sestávají z odměny advokáta ve výši 10.000,- Kč ( , , , , věta první, ) a z paušální částky náhrady hotových výdajů za jeden úkon právní služby ve výši 300,- Kč ( , , 3 ), vše zvýšeno o 20 % DPH. Platební místo a lhůta ke splnění uložené povinnosti byly stanoveny podle a

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek podle .

V Brně dne 5. ledna 2012 JUDr. Iva B r o ž o v á předsedkyně senátu