Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Cdo 3804/2010

U S N E S E N Í

JUDr. Filipa Cilečka a soudců doc. JUDr. Ivany Štenglové a JUDr. Petra Šuka v právní věci navrhovatelů a/ Mgr. L. M., a b/ Ing. P. M., obou zastoupených JUDr. Filipem Matoušem, advokátem, se sídlem v Dobříši, Komenského náměstí 411, PSČ 263 01,za účasti 1/ Ing. S. S.,2/ Ing. M. S., obou zastoupených JUDr. Janou Ryšavou, advokátkou, se sídlem v Praze 3, Slezská 108, PSČ 130 00, a 3/ Bytového družstva Žižkov, se sídlem v Praze 3, Pod Lipami 2511/64, PSČ 130 00, identifikační číslo osoby 00033529, zastoupeného JUDr. Petrem Oehmem, Ph.D., advokátem, se sídlem v Praze 5, Plzeňská 4, PSČ 150 00, o určení členství v družstvu, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , o dovolání navrhovatelů proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 29. září 2009, č. j. -91, takto:

č. j. -91, a rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 2. dubna 2008,

č. j. -73, se zrušují a věc sevrací soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Odůvodnění:

Městský soud v Praze ve výroku označeným rozsudkem zamítl žalobu o určení, že M. V., byla ke dni své smrti členkou Bytového družstva Žižkov (dále jen „družstvo“) (výrok I.), a rozhodl o nákladech řízení před soudem prvního stupně (výroky II. a III.).

K odvolání navrhovatelů Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným rozsudkem potvrdil výroky I. a II. rozsudku soudu prvního stupně a změnil výrok III. tohoto rozsudku tak, že „výše nákladů řízení činí 18 863,- Kč, jinak se potvrzuje“ (výrok první), a rozhodl o nákladech odvolacího řízení (výrok druhý).

Soudy vyšly z toho, že:

1/ M. V. byla ke dni 18. prosince 1995 členkou Bytového družstva Žižkov s právem nájmu k bytu nacházejícího se v bytovém domě v P. (dále jen „byt“).

2/ Dne 18. prosince 1995 uzavřela M. V.(jako převodkyně) s Ing. S. S. a Ing. M. S. (jako nabyvateli) dohodu o převodu členských práv a povinností v družstvu (dále též jen „dohoda“), na jejímž základě převedla na nabyvatele členská práva a povinnosti v družstvu vztahující se k bytu.

3/ Téhož dne družstvo dohodu „zaregistrovalo“ pod číslem 134 a uvedenou „registraci“ podepsala i M. V.

4/ V závěti ze dne 5. dubna 2000 M. V. odkázala předmětná členská práva a povinnosti v družstvu navrhovatelům.

Již dříve přitom Vrchní soud v Praze usnesením ze dne 6. listopadu 2007,

č. j. -52, zrušil (v pořadí první) rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 31. ledna 2007, č. j. -35, kterým tento soud žalobu zamítl, neboť na požadovaném určení neshledal naléhavý právní zájem ve smyslu , (dále jen „ “), a přikázal soudu prvního stupně zabývat se věcí meritorně.

Podle soudu prvního stupně bylo protokolem o jednání konaném před Obvodním soudem pro Prahu 3 dne 19. listopadu 1996 ve věci sp. zn. prokázáno, že dohoda, přestože není datována, byla podepsána dne 18. prosince 1995 a téhož dne byla předložena družstvu. Obsah dohody je dostatečně určitý a srozumitelný a „splňuje základní náležitosti právního úkonu“, a předmětná členská práva a povinnosti v družstvu tak byla platně převedena na nabyvatele S.

Odvolací soud sdílel závěr soudu prvního stupně o platnosti dohody, neboť ta jednoznačně vymezuje smluvní strany, předmět převodu je zřejmý již z označení dohody a skutečnost, že jde o převod členských práv a povinností v Bytovém družstvu Žižkov, nepochybně plyne z toho, že dohoda nabývá účinnosti „registrací BD Žižkov“. M. V. proto nebyla oprávněna odkázat svůj členský podíl v družstvu pro případ své smrti navrhovatelům, neboť její členství v družstvu již dříve zaniklo a možnost odstoupení od smlouvy v dohodě upravena není; jmenovaná tak nemohla stav nastalý v důsledku platného převodu členství zvrátit.

Navrhovatelé napadli rozhodnutí odvolacího soudu v celém rozsahu dovoláním, opírajíce jeho přípustnost o ustanovení , (dále jen „ “), a uplatňujíce přitom dovolací důvod dle Navrhují, aby rozhodnutí soudů obou stupňů byla zrušena a věc byla vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Dovolatelé nesouhlasí se závěrem, podle něhož je dohoda o převodu členských práv a povinností v družstvu ze dne 18. prosince 1995 platná, namítajíce, že tato není datována a nevyplývá z ní konkrétní obsah smluvního závazku ani jeho předmět. Určitost obsahu by dle dovolatelů měla vyplývat přímo z textu dohody, a nelze proto odkazovat na nesporná tvrzení účastníků o tom, že M. V. byla členkou družstva, jak učinil odvolací soud. Dle názoru dovolatelů je dohoda pro neurčitost neplatná.

Dovolatelé dále namítají, že dohoda neobsahuje všechny podstatné náležitosti, jež vymezil Nejvyšší soud v rozhodnutí ze dne 7. února 2001, sp. zn. . Chybí v ní ujednání, zda jde o převod úplatný, či bezplatný, a způsob vzájemného vypořádání účastníků dohody. Určení „hodnoty družstevního podílu“ je provedeno ke dni, který téměř o rok předchází uzavření dohody, a je proto otázkou, zda je „dostatečně určena“. Z dohody taktéž jednoznačně nevyplývá, zda se převádí veškerá členská práva a povinnosti, nebo pouze jejich část, např. pouze právo na uzavření nájemní smlouvy k družstevnímu bytu.

Jelikož nebylo v řízení tvrzeno ani prokázáno, že chybějící obsahové náležitosti dohody byly účastníky sjednány ústně, přičemž v písemném textu dohody obsaženy nejsou, nemohla být dohoda, dle názoru dovolatelů, ve smyslu , obchodního zákoníku (dále jen „obch. zák.“), vůbec uzavřena.

Nejvyšší soud shledává dovolání přípustným podle ustanovení a zároveň i důvodným, neboť odvolací soud posoudil otázku obligatorních náležitostí dohody o převodu práv a povinností spojených s členstvím v bytovém družstvu v rozporu s judikaturou Nejvyššího soudu.

S ohledem na datum uzavření dohody je pro další úvahy Nejvyššího soudu rozhodné znění níže uvedených ustanovení obchodního zákoníku účinné k 18. prosinci 1995, tedy naposledy ve znění

Z ustanovení § 230 obch. zák. vyplývá, že převod práv a povinností spojených s členstvím v bytovém družstvu na základě dohody nepodléhá souhlasu představenstva. Členská práva a povinnosti spojená s členstvím přecházejí na nabyvatele ve vztahu k družstvu předložením smlouvy o převodu členství příslušnému družstvu nebo pozdějším dnem uvedeným v této smlouvě. Tytéž účinky jako předložení smlouvy o převodu členství nastávají, jakmile příslušné družstvo obdrží písemné oznámení dosavadního člena o převodu členství a písemný souhlas nabyvatele členství.

Podle § 269 odst. 2 obch. zák. účastníci mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není upravena jako typ smlouvy. Jestliže však účastníci dostatečně neurčí předmět svých závazků, smlouva uzavřena není.

Z ustanovení § 272 odst. 1 obch. zák. plyne, že smlouva vyžaduje k platnosti písemnou formu pouze v případech stanovených v tomto zákoně nebo když alespoň jedna strana při jednání o uzavření smlouvy projeví vůli, aby smlouva byla uzavřena v písemné formě.

V usnesení ze dne 19. října 2011, sp. zn. (jež je veřejnosti, stejně jako další rozhodnutí uvedená níže, dostupné na webových stránkách Nejvyššího soudu), dovolací soud formuloval a odůvodnil závěr, podle něhož k platnému vzniku smlouvy o převodu práv a povinností spojených se členstvím v bytovém družstvu je nezbytná řádná identifikace účastníků smlouvy a bytového družstva, k němuž se převáděná členská práva a povinnosti vztahují, určení (rozsahu) převáděných práv a povinností spojených s členstvím v bytovém družstvu, určení, zda jde o převod úplatný, či bezúplatný a v případě úplatnosti převodu rovněž stanovení ceny, nebo způsobu jejího určení.

Ačkoliv z výše uvedeného vyplývá, že závěry rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 7. února 2001, sp. zn. , na něž dovolatelé odkazují, byly výše citovaným usnesením velkého senátu Nejvyššího soudu zčásti překonány, když podstatnou náležitostí smlouvy o převodu práv a povinností spojených se členstvím v bytovém družstvu není „určení hodnoty družstevního podílu“ ani dohoda o vzájemném vypořádání, nadále platí, že k platnému uzavření této smlouvy je nezbytné (mimo jiné) určení, zda jde o převod úplatný, či bezúplatný.

Jelikož označená jako dohoda určení, zda jde o převod úplatný, či bezúplatný, neobsahuje a neobsahuje ani žádnou jinou formulaci, ze které by bylo možné tuto skutečnost dovodit, sama o sobě jako platná smlouva o převodu práv a povinností spojených s členstvím v bytovém družstvu neobstojí.

Nejvyšší soud však již v rozsudku ze dne 28. srpna 2001, sp. zn. , uveřejněném v časopise Soudní judikatura č. 11, ročník 2001, pod číslem 139, uzavřel, že není-li předepsána nebo některým z účastníků požadována (§ 272 odst. 1 obch. zák.) písemná forma smlouvy, není vyloučeno, aby ji účastníci uzavřeli zčásti písemně a zčásti ústně. Pro hodnocení jednání účastníků je rozhodující jejich vůle při uzavírání smlouvy.

Přestože odvolací soud správně dovodil, že „ustanovení obch. zák. neklade ani požadavek na písemnou formu dohody“, a dohodu tedy bylo možné uzavřít zčásti i ústně, účastníky dle k doplnění jejich tvrzení v příslušném směru nevyzval a odpovídající skutková zjištění o tom, zda dohoda byla – ohledně určení, zda jde o převod úplatný či bezplatný, a na to navazující případné dohodě o ceně či způsobu jejího určení – uzavřena ústně (veden nesprávným závěrem, podle něhož dohoda obsahuje všechny obligatorní náležitosti) nečinil.

Právní posouzení věci odvolacím soudem je tak neúplné, a tudíž nesprávné. Nejvyšší soud proto, aniž ve věci nařizoval jednání ( věta první ), rozsudek odvolacího soudu a spolu s ním ze stejných důvodů i rozsudek soudu prvního stupně podle věty za středníkem a odst. 3 zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení ( věta první ).

V dalším řízení se soudy zaměří na objasnění toho, zda dohoda nebyla uzavřena zčásti ústně, k čemuž doplní dokazování, a to i (budou-li s jeho provedením souhlasit) výslechem účastníků – manželů S.

V případě, že dohoda jako platná smlouva o převodu práv a povinností spojených s členstvím v družstvu neobstojí, pak – s ohledem na dobu, která uplynula od jejího uzavření do okamžiku podání návrhu v projednávané věci – zváží, zda manželé S. nemohli práva a povinnosti spojená s členstvím v družstvu nabýt jinak, přičemž nepřehlédnou závěry, které ohledně nabytí práv a povinností spojených s členstvím v bytovém družstvu Nejvyšší soud učinil v usnesení ze dne 15. září 2010, sp. zn. .

Právní názor dovolacího soudu je pro odvolací soud i pro soud prvního stupně závazný ( věta druhá a ).

V novém rozhodnutí soud prvního stupně znovu rozhodne i o nákladech řízení, včetně nákladů řízení dovolacího ( věta druhá ).

Zbývá dodat, že – jelikož ve sporu o určení, že zůstavitel byl v den svého úmrtí členem bytového družstva a nájemcem družstevního bytu, odvozují dědicové své právní postavení od zůstavitele – jde svou povahou o spor z právního vztahu mezi družstvem a jeho členem týkající se členského vztahu v družstvu, resp. o vztah ze smlouvy, jíž se převádí členská práva a povinnosti ( ), který je podle a 3 řízením o některých otázkách obchodních společností, družstev a jiných právnických osob, v němž se rozhoduje usnesením. Rozhodnutí soudu prvního stupně i soudu odvolacího mají proto povahu usnesení, i když tak nejsou označena. Proto také dovolací soud rozhodl ve věci usnesením ( ).

Rozhodné znění pro dovolací řízení (od 1. července 2009) se podává z bodu 1. a 12., části první, článku II. , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně 29. listopadu 2011

JUDr. Filip Cileček

předseda senátu