Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 3094/2010

20 Cdo 3094/2010

U S N E S E N Í

JOKA Agentura s. r. o.

M. B.

, zastoupenému JUDr. Markem Pavlovským, Ph.D., advokátem se sídlem v Praze 5, Plzeňská 4, pro 55 174,63 Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. , o dovolání oprávněné proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 26. 11. 2009, č. j. -52, takto:

Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 26. 11. 2009, č. j. -52,

se

ruší

a věc

se

tomuto soudu

vrací

k dalšímu řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Obvodní soud pro Prahu 6 usnesením ze dne 14. 1. 2009, č. j. -32, zastavil exekuci nařízenou usnesením téhož soudu ze dne 4. 5. 2006, č. j. -17 (výrok I), zamítl návrh na odklad exekuce (výrok II), uložil oprávněné nahradit soudní exekutorce JUDr. Ingrid Švecové náklady exekuce 9 723,50 Kč do tří dnů od právní moci usnesení (výrok III) a dále oprávněné uložil nahradit povinnému k rukám jeho zástupce náklady řízení 10 995,60 Kč rovněž ve lhůtě tří dnů od právní moci usnesení (výrok IV).

Městský soud napadeným rozhodnutím usnesení soudu prvního stupně ve výrocích I, III a IV potvrdil a oprávněné uložil zaplatit povinnému k rukám jeho zástupce do tří dnů od právní moci usnesení náklady odvolacího řízení 5 474,- Kč. Dospěl k závěru, že vztah mezi účastníky podle exekučního titulu vznikl z hospodářské smlouvy, a proto se jedná o obchodně závazkový vztah. Protože obchodní zákoník upravuje otázky promlčení komplexně, je vyloučeno subsidiární použití (včetně jeho ). Jestliže v souzené věci začala promlčecí lhůta běžet od 13. 11. 1992, uplynula 13. 11. 2002. Byl-li návrh na exekuci podán až 24. 4. 2006, byl podán po uplynutí lhůty stanovené v , obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „obch. zák.“). Splátkový kalendář z 25. 11. 2003 splňuje náležitosti uznávacího prohlášení podle obch. zák., od jeho uznání začala běžet čtyřletá promlčecí lhůta, ve které se mohl věřitel (oprávněná) domáhat vydání soudního rozhodnutí v novém nalézacím řízení z titulu uznání závazku a nikoliv nezaplacených faktur. Návrh na zastavení exekuce podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „ “), je proto důvodný.

Oprávněná v dovolání, jehož přípustnost opírá o a , odvolacímu soudu vytýká, že právní vztah mezi účastníky posoudil podle nesprávné právní normy. Jestliže se mezi účastníky jednalo o hospodářsko-právní vztah, byl na místě postup podle hospodářského zákoníku ( , ve znění pozdějších předpisů, dále též jen „hosp. zák.“), podle něhož bylo třeba posoudit i promlčecí lhůty ( obch. zák.). Navrhla proto, aby dovolací soud usnesení odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Nejvyšší soud rozhodl o dovolání podle ve znění účinném od 1. 7. 2009 (viz Část první, čl. II Přechodná ustanovení, bod 12. ).

Dovolání je přípustné podle , ve spojení s , o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekutorský řád) a o změně dalších zákonů (dále též jen „ “), protože je v rozporu s konstantní soudní judikaturou.

Při přezkumu rozhodnutí odvolacího soudu je dovolací soud vázán důvody (včetně jejich obsahového vymezení), které byly dovoláním uplatněny; je-li dovolání přípustné – jako v projednávaném případě – přihlédne dovolací soud z úřední povinnosti též k vadám uvedeným v , odst. 2 písm. a), b) a odst. 3 , jakož i k jiným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci ( ). Protože takové vady namítány nebyly a nevyplývají ani z obsahu spisu, je předmětem dovolacího přezkumu závěr odvolacího soudu, že je dán důvod pro zastavení exekuce podle z důvodu úspěšně uplatněné námitky promlčení.

V souzené věci je rozhodující, na základě jakého právního předpisu vznikl nárok původně oprávněné osoby na plnění přiznané exekučním titulem.

Nejvyšší soud přitom již ve svém usnesení ze dne 23. 6. 2005, sp. zn. , uveřejněném v časopise Soudní judikatura číslo 10, ročníku 2005, pod číslem 169, uzavřel, že je-li nárok oprávněného vzniklý před účinností obchodního zákoníku posuzován ve smyslu obch. zák., podle , hospodářského zákoníku, a řídí-li se podle hospodářského zákoníku i lhůty k uplatnění práv, upravených dosavadními předpisy, i když tyto lhůty začnou běžet po účinnosti obchodního zákoníku (platební rozkaz v souzené věci nabyl právní moci i vykonatelnosti 14. 6. 1995), řídí se promlčecí lhůta podle hospodářského zákoníku i při rozhodování o zastavení exekuce. Jestliže tedy odvolací soud (jenž sám považoval nárok přiznaný oprávněné v nalézacím řízení za nárok vzniklý z hospodářské smlouvy) pro účely posouzení otázky případného promlčení exekuce aplikoval ustanovení obchodního zákoníku, použil nesprávný právní předpis.

Z uvedeného pak plyne závěr další, judikaturou opět již vyřešený (srov. odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 10. 2005, sp. zn. , uveřejněného pod číslem 58/2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek), že na rozdíl od aplikace úpravy obchodněprávní, mající komplexní (tj. případné použití kteréhokoli ustanovení vylučující) povahu, při aplikaci ustanovení hospodářského zákoníku (konkrétně jeho ustanovení a ), jenž stavení promlčecí lhůty speciálně u práv již pravomocně přiznaných neupravuje, je naopak nutno užít ustanovení obecné, jímž je ustanovení obč. zák. Podle něj i o právu, které bylo pravomocně přiznáno a pro které byl u soudu nebo jiného příslušného orgánu navržen výkon rozhodnutí, platí, že uplatní-li věřitel v promlčecí době právo u soudu nebo u jiného příslušného orgánu a v zahájeném řízení řádně pokračuje, promlčecí doba od tohoto uplatnění po dobu řízení neběží.

Ani těmito závěry se však odvolací soud v projednávané věci neřídil, vyloučil užití a existencí ani délkou trvání předchozího vykonávacího řízení se nezabýval, v důsledku čehož je jeho právní posouzení neúplné a tedy nesprávné.

Protože na tomto nesprávném právním posouzení napadené rozhodnutí spočívá, Nejvyšší soud je bez jednání ( ) podle části věty za středníkem zrušil a věc podle první věty třetího odstavce téhož ustanovení vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

Právní názor dovolacího soudu je pro soud odvolací závazný ( část první věty za středníkem ).

V novém rozhodnutí soud rozhodne nejen o nákladech dalšího řízení, ale znovu i o nákladech řízení předchozího, včetně dovolacího ( věta druhá ), případně o nich bude rozhodnuto ve zvláštním režimu ( a násl. ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 20. prosince 2011

JUDr. Miroslava Jirmanová, v. r.

předsedkyně senátu