Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 Cdo 3739/2009

U S N E S E N Í

O. N.,

takto:

I. Dovolání se odmítá.II. Navrhovatelka nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení. O d ů v o d n ě n í : Městský soud v Praze, jako soud prvního stupně, usnesením ze dne 25. 6. 2008, č. j. -7, zamítl návrh na zrušení zápisu o výmazu obchodní společnosti Č., státní podnik „v likvidaci“ se sídlem P., IČ 00021989, z obchodního rejstříku (výrok I.), dále zamítl návrh na obnovení likvidace uvedené obchodní společnosti (výrok II.) a rovněž zamítl návrh na jmenování likvidátora této obchodní společnosti (výrok III.). Vyšel ze zjištění, že uvedený státní podnik byl vymazán z obchodního rejstříku po skončení likvidace dne 9. 9. 2006. Podle soudu prvního stupně s ohledem na tuto skutečnost nelze aplikovat ustanovení § 75b odst. 1 obchodního zákoníku a ani ustanovení § 75b odst. 2 obchodního zákoníku, neboť po výmazu státního podniku z obchodního rejstříku se neobjevil žádný dosud neznámý majetek.

Vrchní soud v Praze jako soud odvolací usnesením ze dne 3.4.2009, č. j. – 19, potvrdil usnesení soudu prvního stupně. Převzal skutková zjištění soudu prvního stupně a ztotožnil se rovněž s jeho právním posouzením v tom, že ustanovení § 75b odst. 1 obchodního zákoníku nepřichází do úvahy, když upravuje obnovení likvidace v situaci, kdy ještě nedošlo k výmazu právnické osoby z obchodního rejstříku. Ohledně ustanovení § 75b odst. 2 obchodního zákoníku vyslovil závěr, že dosud neznámým majetkem z obchodního rejstříku vymazaného státního podniku nemůže být i jeho závazek. Podle odvolacího soudu do majetku státního podniku patří pouze jeho aktiva a nikoli závazky. Zaujal názor, že pokud má navrhovatelka pohledávku vůči zaniklému státnímu podniku, měla ji včas přihlásit do likvidace podle ustanovení § 73 obchodního zákoníku. Dospěl k závěru, že tvrzená existence pohledávky navrhovatelky vůči zaniklému státnímu podniku nezakládá důvod pro aplikaci ustanovení § 75a odst. 2 obchodního zákoníku. Uzavřel, že návrh na obnovení likvidace uvedeného státního podniku proto nelze považovat za důvodný.

Proti uvedenému usnesení odvolacího soudu podala navrovatelka včas dovolání, jehož přípustnost dovozovala z Zásadní význam otázky řešené odvolacím soudem je podle jejího názoru dán jednak tím, že jde o otázku, která dosud nebyla vyššími soudy řešena, a pokud byla, bylo to v rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 26. 2. 2008, č. j. - 305, přičemž tam uvedené právní závěry byly opačné, než jak je uvedeno v napadeném usnesení odvolacího soudu i soudu prvního stupně. Uplatnila dovolací důvod nesprávného právního posouzení věci podle ustanovení Podle dovolatelky si soudy nesprávně vyložily pojem majetku pro účely zrušení výmazu zápisu z obchodního rejstříku a obnovení likvidace státního podniku. Dovozovala, že do tohoto majetku je zapotřebí zahrnout i závazky státního podniku. Tvrdila, že zákonodárce měl nepochybně při řešení otázky majetku ve vztahu k obnovení likvidace na mysli obchodní majetek obecně, tj. aktiva i pasiva, neboť by jinak, pouze při zohlednění aktiv, mohlo docházet k nespravedlivému řešení ve vztahu k likvidaci. Dále namítala, že navíc se v této konkrétní věci jednalo o restituční nárok na vydání věci (pozemku), přičemž podle příslušných restitučních zákonů nebylo možné s majetkem, na který byl uplatněn restituční nárok, vlastnicky nakládat. Navrhla proto zrušení rozhodnutí soudů obou stupňů a vrácení věci k dalšímu řízení.

Nejvyšší soud jako soud dovolací ( ) přezkoumal dovolání a rozhodl o něm podle ve znění účinném do 30. 6. 2009, před novelou provedenou (srov. čl. II, bod 12 přechodných ustanovení ). Zjistil, že dovolání bylo podáno včas, osobou k tomu oprávněnou - účastníkem řízení řádně zastoupeným advokátem ( , ), že však není v této věci přípustné.

Přípustnost dovolání podle je dána, jestliže nemůže nastoupit přípustnost podle , b/) (změna rozhodnutí soudu prvního stupně odvolacím soudem, vázanost soudu prvního stupně předchozím odlišným právním názorem odvolacího soudu) a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí ve věci samé má po právní stránce zásadní význam.

Podle má rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem.

O takový případ v posuzované věci nejde.

Dovolací soud si je vědom závěrů vyslovených v předchozím zrušovacím usnesení ze dne 26. 2. 2008, č. j. -305, (v řízení zahájeném žalobkyní O. N., vedeném proti tehdy žalovaným 1.Č., s. p. „v likvidaci“ a 2. Ministerstvu financí ČR, o uzavření dohody o vydání věci a o zaplacení 23.000.000 Kč), na něž dovolatelka odkazuje. Dovolací soud však nemůže ponechat stranou judikatorní vývoj, k němuž v mezidobí došlo. K otázce předložené dovolacímu přezkumu se totiž Nejvyšší soud ČR již vyjádřil, a to naposledy ve svém usnesení ze dne 26. ledna 2011, sp. zn. (shodně předtím i v usnesení ze dne 27. 1. 2009, sp. zn. , jakož i usnesení ze dne 24. 11. 2009, sp. zn. ). Závěr zde zaujatý vyústil v právní větu, podle níž „Majetek, o který společnost vymazaná z obchodního rejstříku v době výmazu vedla spor, za dosud neznámý majetek ve smyslu ustanovení § 75b odst. 2 obch. zák. zásadně považovat nelze“. V tomto smyslu lze dnes hovořit již o ustálené výkladové praxi.

Tato okolnost tak brání závěru, že by otázka předložená dovolacímu přezkumu mohla představovat otázku zásadního právního významu. Absentuje tak základní předpoklad přípustnosti dovolání v této věci ve smyslu ustanovení ve vztahu k ustanovení

Dovolací soud proto podle věty první a dovolání žalobkyně odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení vychází z neúspěšnosti dovolání navrhovatelky ( věta první, a ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 15. prosince 2011

JUDr. Josef Rakovský

předseda senátu