Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

29 Cdo 5264/2009

29 Cdo 5264/2009

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra Šuka a soudců Mgr. Filipa Cilečka a doc. JUDr. Ivany Štenglové v právní věci navrhovatelů a/ F. V., a b/ V. V., obou zastoupených JUDr. Miroslavem Muchnou, advokátem,                       se sídlem v Klatovech 1, Vídeňská 181, PSČ 339 01, za účasti Monos Plzeň, státního podniku – v likvidaci, naposledy se sídlem v Plzni, Částkova 73, identifikační číslo osoby    00 17 29 52, o návrhu na zrušení zápisu o výmazu státního podniku z obchodního rejstříku, vedené u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. , o dovolání navrhovatelů proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 27. května 2008, č. j. -88, takto:  I. Dovolání se odmítá.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í:

19. dubna 2007, č. j. -63, kterým Krajský soud v Plzni zamítl návrh na zrušení zápisu o výmazu státního podniku Monos Plzeň, státní podnik - v likvidaci (dále jen „státní podnik“) z obchodního rejstříku a obnovení jeho likvidace, a rozhodl o nákladech odvolacího řízení.

Navrhovatelé napadli rozhodnutí odvolacího soudu v celém rozsahu dovoláním, opírajíce jeho přípustnost o ustanovení , (dále též jen „ “), uplatňujíce dovolací důvod dle a navrhujíce, aby rozhodnutí soudů obou stupňů byla zrušena a věc byla vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Rozhodné znění (do 30. června 2009) se podává z bodu 12., části první, článku II. , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.

Dovolání navrhovatelů Nejvyšší soud podle ustanovení a odmítl jako nepřípustné.

V rozsahu, ve kterém dovolání směřuje proti té části výroku napadeného usnesení, jíž odvolací soud rozhodl o nákladech odvolacího řízení, je objektivně nepřípustné (srov. k tomu i usnesení Nejvyššího soudu uveřejněné pod číslem 4/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Dovolání proti potvrzujícímu výroku usnesení odvolacího soudu ve věci samé může být přípustné pouze podle ustanovení (o situaci předvídanou v ustanovení nejde), tedy tak, že dovolací soud - jsa přitom vázán uplatněnými dovolacími důvody včetně jejich obsahového vymezení ( ) - dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má po právní stránce zásadní význam. Dovolatelé přitom Nejvyššímu soudu žádné otázky, z nichž by bylo možno usuzovat na zásadní právní význam napadeného rozhodnutí, k řešení nepředkládají.

Z obsahu spisu je zřejmé, že dovolatelé svůj návrh na zrušení zápisu o výmazu státního podniku z obchodního rejstříku odůvodňují tím, že od roku 2003 vedou se státním podnikem soudní spor o „vydání“ několika pozemků v katastrálním území Špičák, jež mají představovat dosud neznámý majetek ve smyslu , obchodního zákoníku (dále jen „obch. zák.“).

Nejvyšší soud přitom již v usnesení ze dne 27. ledna 2009, sp. zn. , formuloval a odůvodnil závěr, podle něhož majetek, o který společnost vymazaná z obchodního rejstříku v době výmazu vedla spor, za dosud neznámý majetek ve smyslu § 75b odst. 2 obch. zák. zásadně považovat nelze. K tomuto závěru se pak přihlásil i v usnesení ze dne 24. listopadu 2009, sp. zn. (obě rozhodnutí jsou veřejnosti dostupná na webových stránkách Nejvyššího soudu).

Z uvedeného je zřejmé, že posouzení otázek, zda lze ustanovení § 75b odst. 2 obch. zák. vůbec aplikovat na státní podnik a zda věřitelem ve smyslu § 75b odst. 2 obch. zák. může být taktéž restituent, který řádně uplatnil svůj restituční nárok, avšak nebylo o něm dosud pravomocně rozhodnuto, se v poměrech dovolatelů nemůže projevit, neboť majetek, pro jehož „zjištění“ se domáhají zrušení zápisu o výmazu státního podniku z obchodního rejstříku, není dosud neznámým majetkem ve smyslu § 75b odst. 2 obch. zák.

Ani v případě akceptace názoru dovolatelů by tudíž jejich návrhu nemohlo být vyhověno. Posouzení otázek předkládaných dovolateli tak napadené usnesení zásadně právně významným nečiní (srov. usnesení Nejvyššího soudu uveřejněná ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod číslem 27/2001 a 48/2006).

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení se opírá o ustanovení § 243b odst. 5,

a , když dovolání navrhovatelů bylo odmítnuto

a ostatním účastníkům podle obsahu spisu v dovolacím řízení náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 26. ledna 2011

              JUDr. Petr  Š u k                    předseda senátu