Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 124/2010

26

Cdo 124/2010

ROZSUDEK

Slavojova 7, spol. s r.o.

, se sídlem v Praze 2, Slavojova 7, identifikační číslo 25634658, zastoupené JUDr. Natašou Císařovou, advokátkou se sídlem v Praze 9, Freyova 12/1, proti žalované

M. C.

, bytem v P., zastoupené Mgr. Petrem Jiráskem, advokátem se sídlem v Praze 2, Na Slupi 15, o vyklizení bytu, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 30. června 2009, č. j. -222, takto:

Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 30. června 2009, č. j. -222, se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Obvodní soud pro Prahu 2 (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 17. 9. 2008, č. j. -185, uložil žalované vyklidit bytovou jednotku ve třetím patře domu v P., v katastrálním území N. sestávající z pokoje, předsíně, WC a spíže (dále též „předmětný byt“, resp. „byt“), do patnácti dnů od právní moci rozsudku a rozhodl o nákladech řízení. Zjistil, že žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně (společnost Černý - Heller spol. s r.o., se sídlem v P.) dne 25. 8. 1994 smlouvu, jejímž předmětem byl nájem předmětného bytu na dobu 99 let za předem dohodnuté (a zaplacené) nájemné ve výši 250.000,- Kč (dále též jen „Smlouva“), a že Smlouvu za pronajímatele podepsal jednatel společnosti J. Č. Dospěl k závěru, že sjednaná doba nájmu, přesahuje běžnou délku lidského života, a proto je třeba mít za to, že Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou. Smlouvu posoudil jako neplatnou, a to pro obcházení zákona; měl za to, že nájemné není přiměřené charakteru bytu a místu, kde se nachází (po rozpočítání zaplacené částky na měsíce se jedná o 210,- Kč měsíčně), sjednaná částka předmětu nájmu neodpovídá.

K odvolání žalované Městský soud v Praze (soud odvolací) rozsudkem ze dne 30. 6. 2009, č. j. -222, změnil rozsudek soudu prvního stupně tak, že žalobu zamítl a rozhodl o nákladech řízení před soudy obou stupňů. Měl za to, že soud prvního stupně správně zjistil skutkový stav, ztotožnil se i s jeho právním závěrem, že jde o smlouvu uzavřenou na dobu neurčitou (odkázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. ). Odlišně však posoudil platnost Smlouvy. Dospěl k závěru, že v roce 1994, kdy byla Smlouva uzavřena, zákon nevylučoval sjednání a zaplacení nájemného za celou dobu trvání nájemního poměru „dopředu“, v době kdy byla Smlouva uzavírána, byla u nájemného z bytů regulována jen jeho horní hranice. Uzavřel, že žalovaná neužívá předmětný byt bez právního důvodu a žalobkyně se proto nemůže domáhat jejího vyklizení.

Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání, aniž se zabývala jeho přípustností, a odůvodnila je , 3 , , dále též jen „ “ Namítala, že odvolací soud své závěry opřel jen o konstatování, že právní předpisy v době uzavření Smlouvy regulovaly pouze horní výši nájemného, nezabýval se však tím, že sjednané jednorázové nájemné se příčí dobrým mravům. Zdůraznila, že i když nebyla regulována spodní hranice nájemného, je částka 210,- Kč za měsíc v dané lokalitě (P.) mimořádně nízká i pro byty s regulovaným nájmem. Dále namítala, že Smlouva obchází zákon, neboť žalovaná nikdy v bytě trvale nebydlela a byt pronajímá. Navrhla, aby napadený rozsudek byl zrušen a věc byla vrácena odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

Žalovaná se v dovolacím vyjádření ztotožnila s napadeným rozhodnutím i s jeho právními závěry, vyvracela námitky dovolatelky a navrhla, aby dovolání bylo zamítnuto, případně odmítnuto.

Podle čl. II bodu 12 věty první , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vyhlášeným (vydaným) přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (tj. před 1. červencem 2009) se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů. Bylo-li napadené rozhodnutí vydáno dne 30. 6. 2009, Nejvyšší soud jako soud dovolací dovolání projednal a rozhodl o něm podle , , ve znění před novelou provedenou (dále opět jen „ ”).

Dovolání bylo podáno včas, subjektem k tomu oprávněným – účastnicí řízení ( ), řádně zastoupenou advokátkou ( a 4 ), a je přípustné podle , neboť směřuje proti rozsudku odvolacího soudu, jímž bylo změněno rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé.

Podle a 3 dovolací soud přezkoumá rozhodnutí odvolacího soudu v rozsahu, ve kterém byl jeho výrok napaden; přitom je vázán uplatněnými dovolacími důvody včetně toho, jak je dovolatel obsahově vymezil.

Prostřednictvím dovolacího důvodu podle lze odvolacímu soudu vytknout, že jeho rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Právní posouzení věci je nesprávné, jestliže odvolací soud posoudil věc podle právní normy, jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu, sice správně určenou, nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval.

Z obsahu dovolání ( ) se podává, že dovolatelka nesouhlasí se závěrem odvolacího soudu, že Smlouva s nájemným sjednaným ve výši 250.000,- Kč za celou dobu trvání nájmu je platná.

Podstatnou náležitostí smlouvy o nájmu bytu je rovněž ujednání o způsobu výpočtu nájemného nebo o jeho výši a ujednání o výši úhrady nebo způsob jejího výpočtu za služby ( , , ve znění v době uzavření Smlouvy, dále též jen „obč. zák.“). Z údajů ve smlouvě o nájmu bytu musí být zjistitelné, na jaké výši nájemného se účastníci smlouvy dohodli (srovnej rozsudek ze dne 19. 1. 2005, sp. zn. , uveřejněný pod č. 69/2005 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). Ujednání o výši nájmu má význam i pro práva a povinnosti pronajímatele a nájemce v nájemním vztahu - viz např. (změna výše nájemného v průběhu nájemního vztahu), , (sleva z nájemného) a (výpověď z nájmu bytu) obč. zák. ve znění do 31. 12. 1994 (po uzavření Smlouvy i – obč. zák. kauce, obč. zák.- výpověď z nájmu, , o jednostranném zvyšování nájemného z bytu) a proto musí být z obsahu nájemní smlouvy zjistitelná výše měsíčního nájemného.

V jaké výši bylo sjednáno měsíční nájemné, však ze Smlouvy zjistit nelze. Jde totiž obsahově o smlouvu sjednanou na dobu neurčitou (tento závěr odvolacího soudu, jenž nebyl ani v dovolacím řízení zpochybněn, je v souladu se soudní praxí – srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 3. 2007, sp. zn. ). Je-li ve smlouvě o nájmu uzavřené na dobu neurčitou sjednáno nájemné pouze jednorázovou částkou za celou (neurčitou) dobu nájmu, pak způsob výpočtu jeho výše za jednotlivé měsíce možný není a nelze tak dospět ke konkrétní peněžité částce vyjadřující měsíční nájemné.

Protože právní posouzení věci co do řešení otázky, na níž napadené rozhodnutí spočívá, není správné a dovolací důvod podle byl užit opodstatněně, Nejvyšší soud podle věty za středníkem napadené rozhodnutí zrušil, a věc vrátil odvolacímu soudu k dalšímu řízení ( ).

Právní názor dovolacího soudu je pro odvolací soud závazný ( věta první, ).

V novém rozhodnutí o věci rozhodne soud o náhradě nákladů řízení, včetně řízení dovolacího ( věta druhá ).

Proti tomuto rozsudku není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 7. prosince 2011

Doc. JUDr. Věra Korecká, CSc.předsedkyně senátu