Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 3494/2012

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Pavlíny Brzobohaté a soudkyň Doc. JUDr. Věry Korecké, CSc., a JUDr. Jitky Dýškové v právní věci žalobce a) C. V., b) I. V., obou bytem v R., zastoupených JUDr. Tamarou Kolískovou, advokátkou se sídlem v Brně, Sibiřská 52, proti žalovaným 1. L. H., bytem v B., 2. MVDr. P. Z., bytem v B., zastoupeným JUDr. Antonínem Mimochodkem, advokátem se sídlem v Brně, Pekárenská 12, o vyklizení nemovitosti, vedené u Okresního soudu Brno - venkov pod sp. zn. , o dovolání žalovaných proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 17. května 2012, č. j. -265, takto: I. Dovolání se odmítá.

II. Žalovaní

jsou povinni

zaplatit žalobcům oprávněným společně a nerozdílně na náhradě nákladů dovolacího řízení 4.791,- Kč k rukám JUDr. Tamary Kolískové, advokátky se sídlem v Brně, Sibiřská 52, a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

O d ů v o d n ě n í :

Žalovaní napadli dovoláním rozsudek Krajského soudu v Brně (soud odvolací) ze dne 17. 5. 2012, č. j. -265, kterým potvrdil rozsudek Okresního soudu Brno - venkov (soud prvního stupně) ze dne 20. 5. 2010, č. j. -236, jímž uložil žalovaným vyklidit pozemek parcelní číslo 1564/2 v katastrálním území R., zapsaný u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, katastrální pracoviště Brno – venkov, zapsaný na listu vlastnictví č. 1583 (dále „předmětný pozemek“, popř. „pozemek“), a vyklizený předat žalobcům do jednoho měsíce od právní moci rozhodnutí, změnil výrok o náhradě nákladů řízení a rozhodl o nákladech odvolacího řízení. Odvolací soud dospěl k závěru, že smlouva o nájmu předmětného pozemku uzavřená na dobu 99 let je smlouvou uzavřenou na dobu neurčitou, že nájem k pozemku skončil výpovědí žalobců, žalovaní ho nyní užívají bez právního důvodu, a proto žaloba, jíž se žalobci domáhají ochrany svého vlastnického práva ( , , ve znění pozdějších předpisů), je důvodná.

Protože rozhodnutí odvolacího soudu bylo vyhlášeno přede dnem nabytí účinnosti , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (tj. před 1. 1. 2013), Nejvyšší soud v souladu s čl. II bodem 7 tohoto zákona projednal dovolání a rozhodl o něm podle , , ve znění před novelou provedenou (dále též jen „ ”).

Přípustnost dovolání proti potvrzujícímu rozhodnutí odvolacího soudu je upravena v , c) Podle není dovolání přípustné (rozsudek soudu prvního stupně byl jeho prvním rozhodnutím ve věci), a protože napadené rozhodnutí nemá po právní stránce zásadní význam, není přípustné ani podle (který byl nálezem Ústavního soudu ze dne 21. 2. 2012, sp. zn. , uplynutím dne 31. 12. 2012 zrušen, pro dovolání podaná do uplynutí této doby však zůstává aplikovatelným právním předpisem).

Otázka (s níž dovolatelé spojují zásadní právní význam napadeného rozhodnutí), zda nájemní smlouvu, v níž je sjednána doba nájmu 99 let, je třeba posoudit jako nájemní smlouvou uzavřenou na dobu neurčitou, již byla v rozhodovací praxi Nejvyššího soudu vyřešena (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 03. 2007, sp. zn. , na nějž odkázal odvolací soud, dále např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 7. 12. 2011, sp. zn. ). Posoudil-li odvolací soud sjednanou smlouvu jako nájemní smlouvu uzavřenou na dobu neurčitou, od této judikatury se neodchýlil. Lze sice přisvědčit dovolatelům, že někteří právní teoretici považují za vhodnější opačné řešení (tedy, že i nájemní smlouva uzavřená na dobu přesahující délku lidského života, je smlouvou uzavřenou na dobu určitou), dovolací soud však neshledal důvod pro odklon od ustálené soudní praxe.

Přípustnost dovolání nelze tedy dovodit ani z ustanovení , dovolání směřuje z pohledu uplatněných dovolacích námitek proti rozhodnutí odvolacího soudu, vůči němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný; Nejvyšší soud je proto podle ustanovení věty první a odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení dovolací soud rozhodl podle věty první, , a a zavázal žalované, jejíž dovolání bylo odmítnuto, k náhradě nákladů dovolacího řízení, které vznikly žalobcům v souvislosti s podáním vyjádření k dovolání prostřednictvím jejich zástupce z řad advokátů.

Při stanovení výše nákladů dovolacího řízení postupoval dovolací soud podle ,o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), dále jen „AT“ (srovnej nález Ústavního soudu č. 116/2013 Sb., rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 5. 2013, sp. zn. ).

Zástupce žalobců učinil v dovolacím řízení jeden úkon právní služby (vyjádření k dovolání - AT), náleží mu tak náklady ve výši celkem 4.791,- Kč, sestávající z odměny podle , , AT ve výši 3.360,- Kč (čl. II , AT), z paušální částky náhrad hotových výdajů ve výši 2x 300,- Kč, jež stojí vedle odměny (srov. , a 3 AT), a náhrady za 21% daň z přidané hodnoty ve výši 831,- Kč ( , 3 ).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

Nesplní-li povinní dobrovolně, co jim ukládá vykonatelné rozhodnutí, mohou oprávnění podat návrh na exekuci (soudní výkon rozhodnutí).

V Brně dne 18. září 2013

JUDr. Pavlína Brzobohatá

předsedkyně senátu