Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 3887/2010

U S N E S E N Í

JOKA Agentura s. r. o.

V. H.,

zastoupenému opatrovníkem JUDr. Zdeňkem Matisem, advokátem se sídlem v Poděbradech III, Táboritská 811/20, pro 2 483,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Nymburce pod sp. zn. , o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 28. 4. 2006, č. j. -30, takto:

Usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 28. 4. 2006, č. j. -30,

se ruší

a věc se tomuto soudu

vrací

k dalšímu řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Krajský soud napadeným rozhodnutím

změnil

usnesení ze dne 31. 10. 2005, č. j. -21, kterým okresní soud zamítl návrh na nařízení exekuce tak, že nařídil podle vykonatelného rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 12. 11. 1996, č. j. (správně sp. zn.) , k uspokojení pohledávky oprávněné ve výši 2 483,- Kč s 3% úroky z prodlení od 29. 9. 1992 do zaplacení, pro náklady předcházejícího řízení 2 300,- Kč a pro náklady exekuce, které v průběhu řízení budou stanoveny, exekuci na majetek povinného, jejímž provedením pověřil soudní exekutorku JUDr. Ingrid Švecovou. Na rozdíl od soudu prvního stupně dospěl k závěru, že oprávněná prokázala, že na ni přešlo právo z exekučního titulu svědčící původně ZELENINĚ – Středočeský kraj, s. p. v likvidaci, se sídlem v Praze 1, Těšnov 1, a to předloženými smlouvami o postoupení pohledávek.

Povinný v dovolání uvedl, že soud prvního stupně se měl při řešení otázky aktivní legitimace ve smyslu a 4 , o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „ “), zabývat i citovaného zákona, tj. zda povinný pohledávku neuhradil již předcházejícímu oprávněnému. Dále odvolacímu soudu vytýká, že se neřídil odvolacím návrhem oprávněné a napadené rozhodnutí nezrušil a nevrátil okresnímu soudu, neboť tím zbavil povinného možnosti podat řádný opravný prostředek. Podle názoru povinného měl odvolací soud vyzvat oprávněnou „k bližšímu doložení změn stavu pohledávání při jeho postupné cessi mezi vystřídavšími se oprávněnými subjekty“. Navrhl proto, aby dovolací soud zrušil usnesení soudů obou stupňů a věc vrátil okresnímu soudu k dalšímu řízení.

Nejvyšší soud rozhodl o dovolání podle , , ve znění účinném do 30. 6. 2009 (viz Část první, Čl. II Přechodná ustanovení, bod 12. ).

Dovolání je přípustné podle ve spojení s , odst. 2 a , a je i důvodné, neboť odvolací soud rozhodl v rozporu s platným právem i dosavadní soudní praxí.

Právní posouzení věci je nesprávné, jestliže odvolací soud věc posoudil podle právní normy (nejen hmotného práva, ale i práva procesního, o kterýžto případ jde v souzené věci), jež na zjištěný skutkový stav nedopadá, nebo právní normu – sice správně určenou – nesprávně vyložil, případně ji na daný skutkový stav nesprávně aplikoval (z podřazení skutkového stavu hypotéze normy vyvodil nesprávné závěry o právech a povinnostech účastníků).

Oprávněná, jíž nesvědčí právo přímo z exekučního titulu, musí prokázat, že na ni toto právo přešlo ve smyslu ; podle pak platí, že přechod povinnosti nebo přechod či převod práva lze prokázat jen u vydanou anebo ověřenou státním orgánem nebo notářem, pokud nevyplývá přímo z právního předpisu.

Nabytí vlastnictví udělením příklepu v dražbě podle , je přechodem práva vyplývajícím přímo z právního předpisu. Otázku potvrzení o nabytí vlastnictví vydražením a jeho náležitosti pro tyto případy upravuje , který v a 4 stanoví, že dražebník vydá bez zbytečného odkladu vydražiteli, který nabyl vlastnictví předmětu dražby podle , písemné potvrzení o nabytí vlastnictví předmětu dražby. Písemné potvrzení obsahuje označení předmětu dražby, bývalého vlastníka, dražebníka a vydražitele; přílohou potvrzení o nabytí vlastnictví musí být doklad, z něhož bude zřejmé datum a způsob úhrady ceny dosažené vydražením. Nejde-li o vydražení věci movité, musí být podpis dražebníka na potvrzení o nabytí vlastnictví úředně ověřen. Součástí jednoho stejnopisu potvrzení o nabytí vlastnictví je stejnopis protokolu o dražbě včetně podepsaného stejnopisu dražební vyhlášky.

Ačkoli ze spisu vyplývá, že oprávněná vymáhanou pohledávku nabyla vydražením (originárně), soud se při rozhodování o nařízení exekuce touto skutečností dostatečně nezabýval, resp. nezaměřil se na posouzení základních listin svědčících o nabytí předmětu dražby oprávněnou ve smyslu (tj. především řádného potvrzení o nabytí vlastnictví předmětu dražby včetně dokladu o úhradě ceny, případně protokolu o dražbě a dražební vyhlášky), bez nichž nelze učinit spolehlivý závěr o tom, zda a co oprávněná dražbou nabyla.

Nejvyšší soud již opakovaně uvedl, že v případě originárního způsobu nabytí vlastnického práva je vlastnictví předchůdce nerozhodné. Pro nabytí vlastnictví je rozhodující jen to, že usnesení o příklepu nabylo právní moci a že vydražitel zaplatil nejvyšší podání (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. dubna 2006, sp. zn. , nebo v podobné věci usnesení ze dne 27. května 2010, sp. zn. ). V takovém případě pozbývá právního významu okolnost, zda způsobem předepsaným v byly prokázány převody vlastnictví vymáhané pohledávky mezi právními předchůdci nynější oprávněné a původním žalobcem, jemuž byla vymáhaná pohledávka přiznána titulem (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 3. 2009, sp. zn. ).

Je také výrazem ustálené soudní praxe, že nesplní-li oprávněná svou procesní povinnost doložit (prokázat) způsobem uvedeným v ustanovení či přechod práva nebo povinnosti (přičemž v projednávané věci je třeba trvat právě na doložení listin uvedených ve speciálním ), je soud povinen jí poskytnout potřebné poučení ( ) a vyzvat ji, aby svou procesní povinnost v tomto směru dodatečně splnila v přiměřené lhůtě, kterou jí současně určí. Teprve poté, co oprávněná ani v dodatečné lhůtě přechod práv nebo povinností neprokáže, rozhodne soud o zamítnutí návrhu na nařízení exekuce (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 4. 1997, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 2, ročníku 1997 pod č. 13, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 9. 1999, sp. zn. ).

Z výše uvedeného důvodu Nejvyšší soud rozhodnutí odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení ( , část věty za středníkem, odst. 3 ), aniž se zabýval ostatními dovolacími námitkami.

Právní názor dovolacího soudu je pro soud odvolací závazný ( věta první, ).

V novém rozhodnutí soud rozhoduje nejen o nákladech dalšího řízení, ale znovu i o nákladech řízení předchozího, tedy i dovolacího ( odst. l věta druhá ), popřípadě o nich bude rozhodováno ve zvláštním režimu ( a násl. ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 28. listopadu 2011

JUDr. Miroslava J i r m a n o v á, v. r. předsedkyně senátu