Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 1694/2008

U S N E S E N Í

JOKA Agentura, s. r. o.,

A. K.,

pro 32.714,- Kč s příslušenstvím a penále 95.287,- Kč vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. , o dovolání oprávněné proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 10. 5. 2007, č. j. -40, takto:

Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 10. 5. 2007, č. j. -40,

se zrušuje

a věc

se vrací

odvolacímu soudu k dalšímu řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Městský soud v záhlaví označeným rozhodnutím potvrdil usnesení ze dne 15. 12. 2006, č. j. -31 (jímž soud prvního stupně zamítl návrh na nařízení exekuce na majetek povinné podle platebního rozkazu Okresního soudu v Pelhřimově ze dne 26. 8. 1994, č. j. -21, a podle usnesení téhož soudu ze dne 25. 5. 2001, č. j. -77, a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení), s tím, že jeho výrok o nákladech řízení zrušil a v tomto rozsahu věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Odvolací soud dospěl k závěru, že oprávněná neprokázala přechod práva z exekučního titulu, resp. totožnost pohledávky ze shora uvedených exekučních titulů s předmětem dražby. Při posuzování předmětu exekuce vycházel odvolací soud z původní smlouvy o postoupení pohledávky mezi Pramenem Pelhřimov a Pramenem Praha, v níž byla pohledávka za povinnou zahrnuta pod položkou 22, týkající se dlužné částky 3.714,- Kč (č. j. -21 ze dne 26. 8. 1994). Jestliže Pramen Praha s. p. v likvidaci tuto postoupenou pohledávku posléze postoupil dalšímu subjektu (státnímu podniku Pragoděv), pak nemohl postoupit nic jiného než to, co bylo postoupeno jemu. Proto ani předmětem dražby pohledávky Pragoděvu (při níž pohledávku vydražila oprávněná) nemohla být jiná výše plnění než tato.

Potvrzující výrok usnesení odvolacího soudu napadla oprávněná dovoláním, jehož přípustnost dovozuje z i c) ve spojení s , odst. 2 ve znění do 30. 6. 2009. Namítá všechny dovolací důvody (, b/, odst. 3 ), tj. vadu řízení, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, nesprávné právní posouzení věci i to, že rozhodnutí vychází ze skutkového zjištění, které nemá podle obsahu spisu v podstatné části oporu v provedeném dokazování. Přitom vytýká, že právní názor i pokyny odvolacího soudu byly v rozporu s hmotným právem zaměřeny prioritně k dokládání a zkoumání převodů pohledávky, resp. změn příslušnosti hospodaření s pohledávkou ve vlastnictví státu mezi státními podniky během předchozího období osmi let před dražbou, a opomenul skutečnost, že právo z exekučního titulu bylo vydraženo oprávněnou ve veřejné dražbě, tedy nabyla je originárně ve smyslu a obč. zák. v okamžiku příklepu po uhrazení ceny, a proto není třeba zkoumat předcházející převody. Oprávněné postačí, prokáže-li přechod práva k okamžiku udělení příklepu ve veřejné dražbě listinami z dražby. Ta protokolem z veřejné dražby ze dne 14. 5. 2003 č. 274/2003 (čl. VI. odst. 3) prokázala, že na ni přešla vydražená pohledávka i s příslušenstvím ( obč. zák.), jež sdílí osud pohledávky, i smluvní pokuty. Tvrdí, že takto na ni přešlo i příslušenství přisouzené v platebním rozkazu pod označením „penále“ ve výši 95.287,- Kč. Že jde o příslušenství pohledávky, dovozuje z toho, že soud z „penále“ nevyměřil soudní poplatek, který se podle o soudních poplatcích u příslušenství nevyžaduje. K prokázání, že předmětem dražby bylo i toto „penále“, navrhla důkaz vyjádřením dražebníka JUDr. Pavla Štrbíka, Podskalská 4/295, Praha 2, avšak soud jej neprovedl. Současně poukazuje na Smlouvu o postoupení pohledávek z 13. 8. 1996, podle jejíhož čl. I odst. 3 na postupitele přešla pohledávka i všechna práva s ní spojená. Napadené rozhodnutí znamená odepření vykonatelnosti uvedených exekučních titulů, výklad týkající se o. s. ř a a , o soudních exekutorech a exekuční činnosti /exekuční řád/ a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“), není správný ani konformní s judikaturou soudů a napadené rozhodnutí má tedy podle dovolatelky i zásadní význam po právní stránce. Navrhla, aby dovolací soud usnesení odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

Dovolací soud věc posoudil podle , ve znění účinném do 30. 6. 2009 (Čl. II, Přechodná ustanovení, bod 12. ), dále též jen „“.

Dovolání je přípustné podle § 237 odst. 1 písm. c/ (soud prvního stupně v dřívějším usnesení ohledně „penále“ ve výši 95.287,- Kč nerozhodl jinak a nařízení exekuce pro částku 32.714,- Kč nebylo právním názorem odvolacího soudu vyjádřeným ve zrušujícím usnesení nijak dotčeno) ve spojení s a odst. 2 , neboť odvolací soud ve věci rozhodl v rozporu s platným právem i dosavadní soudní praxí.

Oprávněná, jíž nesvědčí právo přímo z exekučního titulu, musí prokázat, že na ni toto právo přešlo ve smyslu Podle pak platí, že přechod povinnosti nebo přechod či převod práva lze prokázat jenu vydanou anebo ověřenou státním orgánem nebo notářem, pokud nevyplývá přímo z právního předpisu.

Nabytí vlastnictví udělením příklepu v dražbě podle , o veřejných dražbách, je přechodem práva vyplývajícím přímo z právního předpisu. Otázku potvrzení o nabytí vlastnictví vydražením a jeho náležitosti pro tyto případy upravuje , který v a 4 stanoví, že dražebník vydá bez zbytečného odkladu vydražiteli, který nabyl vlastnictví předmětu dražby podle , písemné potvrzení o nabytí vlastnictví předmětu dražby. Písemné potvrzení obsahuje označení předmětu dražby, bývalého vlastníka, dražebníka a vydražitele; přílohou potvrzení o nabytí vlastnictví musí být doklad, z něhož bude zřejmé datum a způsob úhrady ceny dosažené vydražením. Nejde-li o vydražení věci movité, musí být podpis dražebníka na potvrzení o nabytí vlastnictví úředně ověřen. Součástí jednoho stejnopisu potvrzení o nabytí vlastnictví je stejnopis protokolu o dražbě včetně podepsaného stejnopisu dražební vyhlášky.

Ačkoli ze spisu vyplývá, že oprávněná vymáhanou pohledávku nabyla vydražením (originárně), soud se při nařízení exekuce touto skutečností dostatečně nezabýval. Nevyžádal si ani předložení základních listin svědčících o nabytí předmětu dražby oprávněnou (řádného potvrzení o nabytí vlastnictví předmětu dražby včetně dokladu o úhradě ceny, případně protokolu o dražbě a dražební vyhlášky), bez nichž nelze učinit spolehlivý závěr o tom, zda a co oprávněná dražbou nabyla.

V případě originárního způsobu nabytí vlastnického práva je totiž vlastnictví předchůdce nerozhodné. Pro nabytí vlastnictví je rozhodující jen to, že usnesení o příklepu nabylo právní moci a že vydražitel zaplatil nejvyšší podání (srov. v obdobné věci rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 4. 2006, sp. zn. ). V takovém případě pozbývá právního významu okolnost, zda způsobem předepsaným v byly prokázány převody vlastnictví vymáhané pohledávky mezi některými právními předchůdci oprávněné, případně mezi původním žalobcem, jemuž byla nyní vymáhaná pohledávka přihnána titulem, a jeho právním nástupcem (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 3. 2009, sp. zn. ).

Je také výrazem ustálené soudní praxe, že nesplní-li oprávněná svou procesní povinnost doložit (prokázat) způsobem uvedeným v ustanovení resp. přechod práva nebo povinnosti, je soud povinen jí poskytnout potřebné poučení ( ) a vyzvat ji, aby svou procesní povinnost v tomto směru dodatečně splnila v přiměřené lhůtě, kterou jí současně určí. Teprve poté, co oprávněná ani v dodatečné lhůtě přechod práv nebo povinností neprokáže, rozhodne soud o zamítnutí návrhu na nařízení exekuce (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 4. 1997, sp. zn. , uveřejněné v Soudní judikatuře č. 2, ročník 1997 pod č. 13, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 9. 1999, sp. zn. ).

Z výše uvedeného důvodu Nejvyšší soud rozhodnutí odvolacího soudu v napadené části zrušil a věc tomuto soudu vrátil k dalšímu řízení (, část věty za středníkem ).

Právní názor dovolacího soudu je pro soudy v dalším řízení závazný (, věta první, ).

V novém rozhodnutí soud rozhodne nejen o nákladech dalšího řízení, ale znovu i o nákladech řízení původního (včetně dovolacího), případně bude o náhradě nákladů rozhodnuto ve zvláštním režimu ( a násl. ).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 27. května 2010

JUDr. Miroslava J i r m a n o v á , v. r.

předsedkyně senátu