Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 1530/2011

U S N E S E N Í

H. Š.

MUDr. R. H.

, zastoupenému JUDr. Miroslavem Mošnou, advokátem se sídlem v Kladně, Gen. Klapálka 3341, o vydání klíčů od bytu a strpění bydlení, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 20. května 2010, č. j. -51, takto:

I. Dovolání

se odmítá

.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 1.800,- Kč k rukám JUDr. Dagmar Slivkové, advokátky se sídlem v Praze 10, Hradešínská 53, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění:

Obvodní soud pro Prahu 6 (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 16. září 2009, č. j. -33, vyhověl žalobě a uložil žalovanému povinnost vydat žalobkyni do tří dnů od právní moci rozsudku klíče od

„bytu v P., Španielova 1247/104, o velikosti 3+1/L, 1. kategorie, evidenční číslo 61701“

, a strpět bydlení žalobkyně v tomto bytě (výrok I.); současně rozhodl o nákladech řízení účastníků (výrok II.) a o povinnosti žalovaného zaplatit státu soudní poplatek (výrok III.).

K odvolání žalovaného Městský soud v Praze jako soud odvolací rozsudkem ze dne 20. května 2010, č. j. -51, citovaný rozsudek soudu prvního stupně změnil ve výroku I. jen tak, že uložená povinnost žalovaného se váže k

„bytu o velikosti 3+1/L ve třetím nadzemním podlaží bez uvedení čísla evidenčního“

(dále jen „předmětný byt“, resp. „byt“); jinak ho v tomto výroku i v nákladovém výroku potvrdil a rozhodl o nákladech odvolacího řízení účastníků.

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dovolání, k němuž se žalobkyně prostřednictvím advokátky písemně vyjádřila.

Dovolání proti citovanému rozsudku není přípustné podle , , ve znění po novele provedené (dále jen „ “). Je tomu tak proto, že v daném případě odvolací soud neposoudil práva a povinnosti v právních vztazích účastníků po obsahové stránce jinak (odlišně) než soud prvního stupně. Odvolací soud totiž pouze upřesnil označení předmětného bytu, avšak jinak vyhovující rozsudek soudu prvního stupně potvrdil. Z tohoto důvodu nemůže jít o nesouhlasné rozhodnutí ve smyslu (srov. též rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky ze dne 30. dubna 1998, sp. zn. , uveřejněné pod č. 52 v sešitě č. 9 z roku 1999 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, popř. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 30. listopadu 1999, sp. zn. ).

Přípustnost dovolání nevyplývá ani z ustanovení (proto, že rozhodnutí soudu prvního stupně, potvrzené rozsudkem odvolacího soudu, bylo jeho prvním rozhodnutím ve věci). Z následujících důvodů nemůže být dovolání přípustné ani podle

Je-li přípustnost dovolání podle spjata se závěrem o zásadním významu rozsudku po stránce právní, je způsobilým dovolacím důvodem zásadně jen důvod podle ; k okolnostem uplatněným dovolacím důvodem podle se nepřihlíží (srov. věta za středníkem ). Právě takový dovolací důvod (nepřípustný dovolací důvod podle ) dovolatel rovněž uplatnil, a to námitkami směřujícími proti skutkovým zjištěním, resp. proti způsobu hodnocení důkazů, z nichž odvolací soud – stejně jako soud prvního stupně – čerpal svá skutková zjištění pro právní posouzení věci. Navíc – s přihlédnutím k obsahu dovolání ( ) – uplatnil tzv. „skutkové novoty“ (námitkou, že

„byt byl v mezidobí převeden smlouvou na paní L. H. a on sám byt užívá na základě podnájemní smlouvy“

). Přehlédl však, že v dovolacím řízení platí (podle ) zákaz skutkových novot (srov. , Komentář, 5. vydání, nakladatelství C.H. BECK, strana 1004, bod 6.).

Další dovolací důvod podle dovolatel nijak obsahově nekonkretizoval. Navíc přípustnost dovolání pro uplatnění tohoto dovolacího důvodu přichází v tomto případě v úvahu pouze tehdy, vychází-li otázka, zda řízení je či není vadou postiženo, ze střetu odlišných právních názorů na výklad procesního předpisu (srov. usnesení Nejvyššího soudu České republiky z 29. června 2004, sp. zn. , uveřejněné pod č. 132 v sešitě č. 7 z roku 2004 časopise Soudní judikatura, a z 23. srpna 2006, sp. zn. , a dále nález Ústavního soudu České republiky z 9. ledna 2008, sp. zn. , či usnesení Ústavního soudu ze 7. března 2006, sp. zn. , z 28. února 2008, sp. zn. , a z 28. července 2010, sp. zn. ).

Napadené rozhodnutí je založeno na právním názoru, že – z důvodů uvedených v odůvodnění rozhodnutí soudu prvního stupně, na něž odvolací soud jako na správné odkázal – je chování žalovaného v rozporu s dobrými mravy ( , , v tehdy účinném znění). Zpochybnil-li dovolatel správnost uvedeného právního názoru s poukazem na okolnosti specifikované v dovolání, je třeba uvést, že podle ustálené judikatury Nejvyššího soudu (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. března 2001, sp. zn. , uveřejněné pod C 308 ve svazku 3 Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu, a dále např. usnesení Nejvyššího soudu z 18. listopadu 2004, sp. zn. , z 9. února 2005, sp. zn. , a z 23. února 2005, sp. zn. ) nelze otázku, zda určitý výkon práva je podle zjištěných skutkových okolností významných pro posouzení konkrétní věci v rozporu s dobrými mravy, považovat za otázku zásadního právního významu s obecným dosahem pro soudní praxi.

Zbývá dodat, že dovolací soud se nezabýval oprávněností dovolatelových výtek, že

„chybělo tvrzení naléhavého právního zájmu a doložení tohoto naléhavého právního zájmu“

a že

„napadené rozhodnutí postrádá oporu v příslušných zákonech, tak i oporu ve svém odůvodnění“

, a to zčásti pro jejich nekonkrétnost a zčásti také proto, že na zmíněných závěrech napadené rozhodnutí nespočívá.

O náhradě nákladů dovolacího řízení dovolací soud rozhodl podle věty první, , a a zavázal dovolatele, který zavinil, že jeho dovolání bylo odmítnuto, k náhradě nákladů dovolacího řízení vzniklých žalobkyni v souvislosti s podáním vyjádření k dovolání prostřednictvím advokátky. Tyto náklady sestávají z odměny advokátky v částce 1.500,- Kč ( , ve spojení s , ve spojení s a , ve znění pozdějších předpisů) a z paušální částky náhrad hotových výdajů ve výši 300,-Kč, jež stojí vedle odměny (srov. , a 3 , ve znění pozdějších předpisů).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.

V Brně dne 18. října 2011

JUDr. Miroslav Ferák, v. r.

předseda senátu