Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 Cdo 4099/2009

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Františka Baláka a soudců JUDr. Jiřího Spáčila, CSc., a Mgr. Michala Králíka, Ph.D., ve věci žalobců: a) P.F., a b) J. B., zastoupených Mgr. Marií Jandovou, advokátkou se sídlem v Chomutově, Mostecká 3, proti žalovanému V. F., zastoupenému Mgr. Helenou Janouchovou, advokátkou se sídlem v Praze 1, Králodvorská 16, o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, vedené u Okresního soudu Praha-východ pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 24. června 2008, č. j. -225, takto:

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud Praha-východ (dále „soud prvního stupně“) rozsudkem ze dne 18. prosince 2007, č. j. -201, pod bodem I. výroku zrušil „podílové spoluvlastnictví žalobců a), b) a žalovaného k budově č. p. 20 na st. p. č. 14/1, garáži bez čísla popisného/čísla evidenčního na st. p. č. 14/2, garáži bez čísla popisného/čísla evidenčního na st. p. č. 14/3, st. p. č. 14/1, st. p. č. 14/2 a st. p. č. 14/3 v obci Málkov, kat. území M., zapsaných u Katastrálního úřadu pro Ústecký kraj, Katastrální pracoviště Chomutov, na LV č. 61“ a tyto nemovitosti přikázal do výlučného vlastnictví žalobce a), kterému uložil zaplatit žalobkyni b) a žalovanému „na vyrovnání podílů“ po 116.666,70 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Pod body II. až IV. výroku rozhodl o nákladech řízení a soudním poplatku.

Krajský soud v Praze jako soud odvolací k odvolání žalovaného rozsudkem ze dne 24. června 2008, č. j. -225, rozsudek soudu prvního stupně ve věci samé potvrdil; změnil jej toliko ve výroku o nákladech řízení ve vztahu mezi žalobci a žalovaným, dále rozhodl o nákladech odvolacího řízení.

Proti rozhodnutí odvolacího soudu podal žalovaný dovolání z důvodu, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci.

Žalobci a) a b) navrhli odmítnutí, případně zamítnutí dovolání.

Podle čl. II. – přechodná ustanovení, bodu 12 , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, účinného od 1. 7. 2009 (vyjma ustanovení čl. I bodů 69, 71 a 100, ustanovení čl. XIII a ustanovení čl. XVII bodu 1, která nabývají účinnosti 23. 1. 2009), dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vyhlášeným (vydaným) přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů; užití nového ustanovení tím není dotčeno.

Nejvyšší soud České republiky (dále „Nejvyšší soud“) proto při projednání dovolání postupoval podle ve znění účinném do novely provedené

Podle (dále „ “) v usnesení, jímž bylo dovolání odmítnuto nebo jímž bylo zastaveno dovolací řízení, dovolací soud pouze stručně vyloží důvody, pro které je dovolání opožděné, nepřípustné, zjevně bezdůvodné nebo trpí vadami, jež brání pokračování v dovolacím řízení, nebo pro které muselo být dovolací řízení zastaveno.

Nejvyšší soud dále vychází z toho, že obsah rozsudků soudů obou stupňů, jakož i obsah dovolání a vyjádření k dovolání jsou účastníkům známy a že uvedené y jsou součástí procesního spisu vedeného u soudu prvního stupně. Dovolací soud proto na ně odkazuje.

Nejvyšší soud jako soud dovolací po zjištění, že dovolání proti rozsudku odvolacího soudu bylo podáno oprávněnou osobou včas, se především zabýval dovoláním z hlediska jeho přípustnosti.

V daném případě přicházela v úvahu přípustnost dovolání pouze při naplnění předpokladů uvedených v

Přípustnost tzv. nenárokového dovolání [ ] může být založena jen v případě, kdy dovolatel v dovolání označí pro výsledek sporu relevantní právní otázku, jejíž řešení odvolacím soudem činí rozhodnutí tohoto soudu rozhodnutím zásadního právního významu. Neuvede-li dovolatel v dovolání žádnou takovou otázku nebo jen otázku skutkovou, nemůže dovolací soud shledat nenárokové dovolání přípustným. K tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. března 2007, sp. zn. , publikované v Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu, C. H. Beck (dále „Soubor rozhodnutí“) pod pořadovým č. C 5042.

Dovolatel nevymezil žádnou hmotněprávní otázku, kterou by dovolací soud přezkoumal jako otázku zásadního právního významu a taková otázka se z obsahu dovolání ani nepodává. Zásadní právní význam rozhodnutí spatřuje žalovaný v tom, že nalézací soudy neshledaly v jeho konkrétních poměrech důvody zvláštního zřetele hodné, pro které by nebylo možné podílové spoluvlastnictví účastníků zrušit a vypořádat. On sám se domnívá, že těmito důvody jsou jeho zdravotní stav, snížená schopnost pracovního uplatnění a nemožnost získání finančních prostředků k zajištění odpovídajícího bydlení.

Dovolací soud v dané věci neshledal, že by rozhodnutí odvolacího soudu bylo v rozporu s hmotným právem nebo stávající judikaturou dovolacího soudu. Podle závěrů Nejvyššího soudu ze dne 29. prosince 1984, sp. zn. , uveřejněných ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 45, ročník 1986, s. 502, možnost zamítnutí návrhu na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví je výjimkou ze zásady, že nikdo nemůže být nucen setrvat v podílovém spoluvlastnictví. Zamítnutí návrhu podle (dále „obč. zák.“) přichází v úvahu jen v mimořádných případech, jsou-li dány „důvody zvláštního zřetele hodné“. Za důvody hodné zvláštního zřetele, jimiž soudy odůvodňují zamítnutí návrhu, považují zejména vysoký věk odpůrců spojený zpravidla s jejich nepříznivým zdravotním stavem a skutečností, že v nemovitosti prožili většinu svého času; nelze však vyloučit ani přihlédnutí k bytové potřebě rodinných příslušníků. K tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. června 2010, sp. zn. , publikované na internetových stránkách Nejvyššího soudu www.nsoud.cz. Soudy obou stupňů věc posoudily v souladu s výše uvedeným výkladem a neshledaly důvody uváděné žalovaným „důvody hodnými zvláštního zřetele“, pro které by nebylo možno podílové spoluvlastnictví účastníků zrušit a vypořádat. Úvahu o tom, zda byly dány mimořádné podmínky pro zamítnutí návrhu na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, může dovolací soud zpochybnit, jen jde-li o úvahu zjevně nepřiměřenou; o to však v dané věci nešlo. K tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. února 2008, sp. zn. , publikované v Soubor rozhodnutí pod pořadovým č. C 5777. Úvahy odvolacího soudu v uvedeném směru zjevně nepřiměřené nejsou.

S ohledem na uvedené dovolací soud neshledal předpoklady přípustnosti dovolání podle v daném případě naplněny.

Dovolací soud proto podle za použití dovolání žalovaného jako nepřípustné odmítl.Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení ve vztahu mezi žalobci a) a b) a žalovaným vychází z toho, že dovolání žalovaného bylo odmítnuto a žalobcům a) a b) vznikly náklady ( , , a ). Náklady vzniklé žalobcům a) a b) představují odměnu advokátky za jejich zastoupení v dovolacím řízení, která činí podle , bodu 4, , , , , , a částku 8.820,- Kč a paušální náhradu hotových výdajů 2 x 300,- Kč podle (advokátní tarif) a celkem činí 9.420,- Kč, včetně náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 20 %, celkem 11.304,- Kč. Platební místo a lhůta k plnění vyplývají z , a

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

Nesplní-li žalovaný dobrovolně, co mu ukládá toto rozhodnutí, mohou žalobci a) a b) podat návrh na výkon rozhodnutí.

V Brně dne 22. září 2011JUDr. František Balák, v. r.předseda senátu