Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 Cdo 444/2011

U S N E S E N Í

Ing. P. P.

J. P.

, zastoupené JUDr. Zuzanou Chlupáčovou, advokátkou se sídlem Fügnerovo nám. 3, Praha, 2, 120 00, o zaplacení 180.506,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 8 pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze z 13. 10. 2010, č. j. -188, takto:

I. Dovolání se odmítá.II. Žalobce je povinenžalované nanákladech dovolacího řízení zaplatit 10.704,- Kč k rukám jejího právního zástupce, a to do 14 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

O d ů v o d n ě n í ( ):

Žalobce se dovoláním domáhal, aby Nejvyšší soud posoudil právní otázku, zda

„plnění vyživovací povinnosti vůči zletilému dítěti na dosažení kvalifikace umožňující volbu povolání je, či není plnění ve smyslu ustanovení § 101 zákon o rodině.“

Konkrétně žalobce svůj nárok v režimu § 101 zákona o rodině (

„Kdo zcela nebo zčásti splnil za jiného vyživovací povinnost, je oprávněn na něm požadovat úhradu tohoto plnění.“

) dovozuje ze skutečnosti, že žalobce, po rozvedení manželství se žalovanou, hradí jejich společné dceři značné školné na soukromé vysoké škole, zatímco žalovaná se na těchto úhradách nepodílí.

Kdo zcela nebo zčásti splnil za jiného vyživovací povinnost, je oprávněn požadovat na něm úhradu tohoto plnění (§ 101 odst. 1 zákona o rodině). Jde o případy, kdy výživné bylo plněno bez právního důvodu, nebo později odpadl právní důvod plnění. Obdobné ustanovení obsahuje § 454 obč. zák., podle nějž se bezdůvodně obohatil i ten, za něhož bylo plněno, co po právu měl plnit sám. S ohledem na skutečnost, že zákon o rodině obsahuje v tomto směru zvláštní ustanovení, dospěla ustálená teorie rodinného práva i judikatura soudů k závěru, že v případě zák. o rodině jde o speciální rodinněprávní institut, a proto nelze použít ustanovení , týkající se institutu bezdůvodného obohacení (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13.3.2008, sp. zn. , a tam uvedené právní zdroje).

Vzhledem k tomu, že uvedený nárok může být založen výhradně zákona o rodině, nevzbuzuje pochybnosti, že se v daném případě uplatní : „Dovolání … není přípustné … ve věcech upravených zákonem o rodině, ledaže jde o rozsudek o omezení nebo zbavení rodičovské zodpovědnosti nebo pozastavení jejího výkonu, o určení (popření) rodičovství nebo o nezrušitelné osvojení.“ Nepřípustnost dovolání je tedy dána tím, že se jedná o věc dle zákona o rodině a přitom není naplněna žádná z výjimek, která by dovolací přezkum v takové věci přece jen umožňovala (nejde o omezení ani zbavení rodičovské zodpovědnosti či pozastavení jejího výkonu, ani určení či popření rodičovství, ani nezrušitelného osvojení).

Jednoznačný text zákona ( ) tedy nepřipouští, aby daná záležitost byla – poté, kdy ji již posoudily soudy dvou stupňů – navíc přezkoumána i Nejvyšším soudem v rámci dovolacího řízení. Proto Nejvyššímu soudu nezbylo než dovolání odmítnout ( a ).

Dovolatel (žalobce), s ohledem na výsledek dovolacího řízení, nahradí žalované náklady tohoto řízení, spočívající jednak v odměně právnímu zástupci za jeden úkon právní služby (podání písemného vyjádření), jednak v paušální náhradě hotových výdajů (srov. a 2 ). Předmětem dovolacího řízení byla tarifní hodnota 159.700,- Kč, a proto dle bodu 4 č. 484/2000 Sb. (dále jen „ “) činí základní sazba za právní úkon 34.449,- Kč (= 9.000 + [159.700 – 10.000] x 17 % = 9.000 + 25.449). Tato sazba se vzhledem k tomu, že dovolatel (žalobce) uskutečnil jen jediný právní úkon ( ), a k tomu, že Nejvyšší soud dovolání odmítl ( ve spojení s ), dvakrát krátí na polovinu, tedy ve výsledku na čtvrtinu: na částku 8.620,- Kč (po zaokrouhlení na celé desetikoruny nahoru dle ). Po přičtení 300,- Kč jako paušální náhrady hotových výdajů ( č. 177/1996 Sb.) a 20 % DPH ve výši 1784,- Kč tak výsledná náhrada činí 10.704,- Kč.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek podle .

V Brně dne 13. září 2011

JUDr. Iva B r o ž o v á, v. r.

předsedkyně senátu