Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 3709/11

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Vlasty Formánkové a soudců Michaely Židlické a Miloslava Výborného o vyloučení soudce Ústavního soudu Vladimíra Kůrky z projednávání ústavní stížnosti stěžovatele Ing. P. P., zastoupeného JUDr. Pavlem Pileckým, advokátem se sídlem Praha 1, Těšnov 1163/5, vedené pod

sp. zn.

, takto:

Soudce Vladimír Kůrka je vyloučen z projednávání a rozhodování věci vedené pod sp. zn. .

Odůvodnění:

I.

Ústavnímu soudu byla dne 9. prosince 2011 doručena ústavní stížnost stěžovatele, kterou se domáhal podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), zrušení usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. září 2011 č. j. -217, rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 13. října 2010 č. j. -188 a rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 28. ledna 2010 č. j. -168. Ústavní stížnost stěžovatel spojil s podnětem k tomu, aby Ústavní soud přezkoumal ústavnost ustanovení

II.

Ústavní stížnost byla přidělena k vyřízení III. senátu Ústavního soudu. Soudce III. senátu Vladimír Kůrka s odvoláním na platný Rozvrh práce Ústavního soudu předložil věc k rozhodnutí IV. senátu o jeho vyloučení z projednávání této věci z důvodu překážky dané tomuto soudci ve vztahu k účastníkovi řízení, resp. jeho zástupci. Soudce Vladimír Kůrka ve svém prohlášení ze dne 19. ledna 2012 uvedl, že stěžovatel Ing. P. P. je jeho blízkým přítelem již z dob středoškolských studií, se kterým se pravidelně stýká a také jeho zástupce JUDr. Pavla Pileckého zná osobně (nejen "služebně") z dob jeho soudcovského působení u Okresního soudu v Mostě. Tyto okolnosti jsou dle názoru Vladimíra Kůrky objektivně způsobilé vyvolat nejen vnější pochybnosti o jeho nepodjatosti, nýbrž i z pohledu subjektivního by dle jeho názoru nebylo případné, aby v této věci působil jako soudce.

III.

Podle ustanovení a 2 je soudce vyloučen z projednávání a rozhodování věci, mimo jiné, jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci, účastníkům, vedlejším účastníkům, nebo jejich zástupcům, lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti. Podle ustanovení může soudce prohlásit, že se ve věci cítí být podjatý, přičemž toto své prohlášení odůvodní. V této souvislosti Ústavní soud poznamenává, že procedura vyloučení soudce z projednání a rozhodování je jednou z procesních záruk nestrannosti soudu.

Dosavadní judikatura Ústavního soudu spočívá na premise, že vyloučení soudce z projednávání a rozhodování věci má být založeno nikoliv jen na skutečně prokázané podjatosti, ale již tehdy, lze-li mít pochybnosti o jeho nepodjatosti (srov. nález ve věci , in Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, sv. 6, nález č. 127, str. 429).

Rovněž judikatura Evropského soudu pro lidská práva vychází z dvojího testu nestrannosti soudce: subjektivní test je založen na základě osobního přesvědčení soudce v dané věci, objektivní test sleduje existenci dostatečných záruk, že je možno v tomto ohledu vyloučit jakoukoliv legitimní pochybnost (srov. rozhodnutí ve věcech Saraiva de Carvalho vs. Portugalsko, 1994, Gautrin a další vs. Francie, 1998).

IV. senát vzal v úvahu tvrzení obsažená v prohlášení soudce Vladimíra Kůrky k věci, k níž se cítí podjatý z důvodu vztahu ke stěžovateli i k jeho právnímu zástupci, a má za to, že podmínky pro vyloučení soudce Vladimíra Kůrky z projednávání a rozhodování vzhledem k okolnostem případu jsou ve vztahu ke stěžovateli splněny. Ve vztahu k právnímu zástupci stěžovatele se soud již splněním podmínek nezabýval, a to s ohledem na závěr o důvodnosti vyloučení soudce ve vztahu ke stěžovateli.

Z uvedených důvodů IV. senátu Ústavního soudu nezbylo, než soudce Vladimíra Kůrku z projednání a rozhodování věci podle vyloučit.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 31. ledna 2012

Vlasta Formánková v.r.

předsedkyně IV. senátu Ústavního soudu