Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

25 Cdo 2470/2009

U S N E S E N Í

Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky,

se sídlem Praha 3, Orlická 4/2020, proti žalované

Ferona, a.s.,

se sídlem v Praze 1, Havlíčkova čp. 1043/11, IČO: 26440181, zastoupené JUDr. Alenou Jarešovou, advokátkou se sídlem v Praze, Polygrafická 3, o 244.343,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Liberci pod sp. zn. , o dovolání žalované proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 5. 12. 2008, č. j. -115, takto:

I. Dovolání

se odmítá.

II. Žádný z účastníků

nemá právo

na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Okresní soud v Liberci rozsudkem ze dne 11. 4. 2007, č. j. -94, uložil žalované povinnost zaplatit žalující zdravotní pojišťovně 244.343,- Kč s 5,5 % úrokem z prodlení od 12. 6. 2002 do zaplacení, zamítl žalobu ohledně 1 % úroku z prodlení za dobu od 12. 6. 2002 do zaplacení a rozhodl o náhradě nákladů řízení. Vyšel ze zjištění, že pracovník žalované R. P. dne 6. 6. 2001 utrpěl pracovní úraz při vykládání železničních vagónů, kdy došlo ke srážce mostových jeřábů a on se nacházel mezi břemenem a stěnou vagónu a byl na stěnu vagónu přiražen. Ačkoliv žalovaná řádně plnila svoje povinnosti ohledně pravidelných školení, nebyla dodržována povinnost pravidelné údržby a opravy zvedacích zařízení a jeřábových drah a pracovník žalované R., který řídil druhý jeřáb, nevěnoval obsluze jeřábu potřebnou pozornost, což vedlo k úrazu R. P. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně má nárok na náhradu škody pode , neboť v příčinné souvislosti s poškozením zdraví R. P. uhradila náklady jeho léčení. Soud neshledal spoluzavinění poškozeného na vzniku škody, i když dle závěru inspektorátu bezpečnosti práce R. P. stál mezi břemenem a stěnou vagónu, což se ukázalo být nebezpečným a tudíž nevhodným.

K odvolání žalované Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci rozsudkem ze dne 5. 12. 2008, č. j. -115, rozsudek soudu prvního stupně ve vyhovujícím výroku o věci samé a ve výroku o nákladech řízení potvrdil a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Vyšel ze skutkového stavu zjištěného soudem prvního stupně a zopakoval důkaz zprávou inspektorátu bezpečnosti práce o vyšetření příčin těžkého pracovního úrazu ze dne 25. 7. 2001, z níž vyplývá, že R. P. plnil pracovní úkol, svým počínáním sebe nijak neohrozil a těžko mohl předpokládat, že do jeho jeřábu narazí jeřáb jiný. Odvolací soud se plně ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně, že poškozený R. P. svůj úraz nespoluzavinil. Žalovaná je proto povinna ve smyslu zaplatit žalobkyni náhradu v plné výši.

Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná dovolání a namítá nesprávné právní posouzení věci a nesprávné hodnocení provedených důkazů. Namítá, že ačkoliv ze zprávy inspektorátu bezpečnosti práce vyplývají čtyři příčiny pracovního úrazu R. P., žaloba je postavena jen na jedné z nich a oba soudy se vedle pochybení pracovníka R. zabývaly pouze pochybením poškozeného R. P. a na rozdíl od inspektorátu bezpečnosti práce dovodily, že poškozený za vznik škody neodpovídá. Dovolatelka namítá, že je odsuzována i za skutky, pro které není žalována. Navrhla zrušení rozsudků soudů obou stupňů v napadeném rozsahu a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení, aby byla zkoumána velikost podílu pracovníka R. na vzniku škody v porovnání s dalšími příčinami vzniku škody.

Vzhledem k tomu, že dovoláním napadený rozsudek byl vydán dne 5. 12. 2008, Nejvyšší soud rozhodl o dovolání podle dosavadních předpisů (tj. podle ve znění účinném před 1. 7. 2009 – srov. bod 12 čl. II ). Po zjištění, že dovolání bylo podáno včas, účastníkem řízení, zastoupeným advokátem ve smyslu ust. , dospěl k závěru, že dovolání není přípustné.

Podle ustanovení je dovolání přípustné proti rozsudku odvolacího soudu a proti usnesení odvolacího soudu, jimiž bylo změněno rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé [písm. a)], jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl ve věci samé jinak než v dřívějším rozsudku (usnesení) proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil [písm. b)], jimiž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně, jestliže dovolání není přípustné podle ustanovení písmena b) a dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam [písm. c)].

Rozhodnutí odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem ( ).

V dané věci se přípustnost dovolání řídí podle ust. , neboť rozsudkem soudu prvního stupně, který byl odvolacím soudem potvrzen, bylo rozhodnuto shodně jako v jeho předchozím rozsudku, který byl zrušen. Dovolání je podle přípustné, jen jde-li o řešení právních otázek (jiné otázky, zejména posouzení správnosti nebo úplnosti skutkových zjištění přípustnost dovolání nezakládají – srov. ) a současně se musí jednat o právní otázku zásadního významu. Dovolací soud je zásadně vázán uplatněnými dovolacími důvody (srov. ) a při zkoumání, zda napadené rozhodnutí odvolacího soudu má ve smyslu po právní stránce zásadní význam, může posuzovat jen právní otázky, které dovolatel označil, za současného naplnění podmínky, že na takto označených právních otázkách (závěrech) rozhodnutí odvolacího soudu spočívá a že v rozsudku řešená a dovoláním vymezená právní otázka má zásadní význam nejen pro rozhodnutí konkrétní věci (v jednotlivém případě), ale zároveň i z hlediska rozhodovací činnosti soudů vůbec.

Při posuzování přípustnosti dovolání pro zásadní právní význam rozhodnutí jde zásadně o jinou úvahu, než o prověřování správnosti právního posouzení věci odvolacím soudem v případě přípustného dovolání prostřednictvím dovolacího důvodu podle Má-li být přípustnost dovolání založena zásadním významem rozhodnutí po právní stránce, Nejvyšší soud zkoumá správnost rozhodnutí odvolacího soudu až poté, co dojde k závěru, že dovolání je přípustné, tedy že ve smyslu má rozhodnutí odvolacího soudu po právní stránce zásadní význam. Při tomto zkoumání Nejvyšší soud proto nejprve prověřuje, zda v rozsudku řešená a dovoláním vymezená právní otázka má zásadní význam jak pro rozhodnutí konkrétní věci, tak z hlediska rozhodovací činnosti soudů, a zda jde o právní otázku dosud neřešenou, popř. řešenou rozdílně či v rozporu s hmotným právem.

Dovolatelka v dovolání neuvádí, v čem má spočívat zásadní právní význam napadeného rozhodnutí, a ani dovolací soud, jenž je vázán dovolacími důvody ( ), neshledal, že by napadené rozhodnutí mělo po právní stránce zásadní význam ve smyslu Právní posouzení nároku zdravotní pojišťovny podle ustanovení odvolacím soudem nečiní jeho rozhodnutí zásadně právně významným ve smyslu a k vázanosti soudu rozhodnutím či zprávou jiného orgánu ve smyslu se jednoznačně vyjádřil již odvolací soud.

Namítá-li dovolatelka nesprávnost skutkových zjištění a nesprávné hodnocení důkazů, zejména zprávy Inspektorátu bezpečnosti práce pro Severočeský kraj, nejedná se o posouzení právní stránky věci, tím méně pak o právní otázku zásadního významu ve smyslu , odst. 3 Pochybení při hodnocení důkazů a nesprávné skutkové zjištění není dovolacím důvodem podle , nýbrž dovolacím důvodem podle (rozhodnutí vychází ze skutkového zjištění, které nemá podle obsahu spisu v podstatné části oporu v provedeném dokazování). Jak z dikce vyplývá, lze tento důvod uplatnit pouze, je-li dovolání přípustné podle a b) , nikoliv v této věci; nejde-li o otázku procesního práva zásadního významu, k případným vadám řízení, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci [ ], lze v dovolacím řízení přihlédnout, jen je-li dovolání přípustné (srov. ).

Jak vyplývá ze shora uvedeného, není důvod pro závěr, že rozsudek odvolacího soudu má po právní stránce zásadní význam ve smyslu , odst. 3 Dovolání proti tomuto rozsudku proto není přípustné.

Z uvedených důvodů bylo dovolání podle ustanovení za použití ustanovení věty prvé odmítnuto.

O náhradě nákladů dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle věty první, a , neboť žalovaná nemá na náhradu nákladů dovolacího řízení právo a žalobkyni v dovolacím řízení náklady nevznikly.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 20. září 2011

JUDr. Marta Škárová, v. r. předsedkyně senátu