Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 2448/2009

U S N E S E N Í

Ing. J. P.

, proti povinnému

Ing. B. V.

, zastoupenému JUDr. Vladimírem Strakatým, advokátem se sídlem v Praze 2, Myslíkova 28, pro částku 900.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Táboře pod sp. zn. , o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích – pobočky v Táboře z 10. 12. 2008, č. j. -77, takto:

Dovolání se odmítá.

Odůvodnění:

Shora označeným rozhodnutím krajský soud (kromě výroku o náhradě nákladů řízení, jejž změnil) potvrdil usnesení z 22. 7. 2008, č. j. -50, jímž okresní soud zamítl návrh povinného na zastavení exekuce odůvodněný tvrzením, že vymáhaná pohledávka zanikla započtením jeho (proti)pohledávky za oprávněným. Podle odvolacího soudu účastník „přirozeně může ve svých podáních poukázat na svá dřívější tvrzení či přednesy v téže nebo související věci, to ho však nezbavuje procesní povinnosti ve svém návrhu (zde na zastavení exekuce) dostatečně konkrétně vylíčit všechny skutečnosti rozhodné z pohledu předmětu návrhu.“ Okresní soud tedy podle jeho názoru postupoval správně, požadoval-li po povinném upřesnění kromě jiného i tvrzení, na základě jaké skutečnosti (jakého právního vztahu) uplatňuje započtení své tvrzené (proti)pohledávky. U jednání 18. 7. 2008 povinný sice svou pohledávku, započítávanou (jím tvrzenými dopisy) proti vymáhané pohledávce oprávněného, specifikoval jako pohledávku ze smlouvy označené „Dohoda o letecké přepravě z 10. 6. 1998“; tato pohledávka však, jak správně dovodil okresní soud po provedení důkazu kopiíy – pokud vůbec z této dohody vznikla – mohla vzniknout jedině ve prospěch Ing. Avramčuka, nikoli ve prospěch povinného, který „zde vystupoval jako zástupce uvedené osoby, potažmo jako zprostředkovatel mezi ní a oprávněným. Bez ohledu na to, zda jde o platně vzniklý obchodněprávní vztah (což oprávněný zpochybňuje), nemůže z něj vyplývat žádný nárok ve prospěch povinného, který pak ani netvrdí, že by tento nárok získal způsobem jiným, například smlouvou o postoupení pohledávky. Už proto není pro právní posouzení věci nijak významný ani originál doručenky z 15. 7. 2002.“ V dovolání (za otázku zásadního právního významu považuje „posouzení, zda exekuční soud neporušil řízení vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci“) povinný namítá, že „podmínky pro nařízení exekuce nejsou vůbec dány a exekuce měla být zastavena z důvodů beze zbytku obsažených ve spise Okresního soudu v Táboře sp. zn. , na který zcela odkazuje, a důkaz jehož přečtením navrhuje, a důvody níže jen stručně zmiňuje.“ Kromě toho, že exekuce měla být zastavena pro zánik práva započtením, má být napadené usnesení podle názoru povinného zrušeno také proto, že byl výrazně zkrácen ve svých procesních právech, jelikož soud neoprávněně nevyhověl jeho žádosti o odročení jednání z důvodu zahraniční dovolené jeho právního zástupce. V důsledku necitlivého postupu soudce byl povinný nucen vypovídat bez právního zastoupení a navíc neměl k dispozici originál listinného důkazu – doručenky prokazující doručeníy obsahující jeho kompenzační projev adresovaný oprávněnému, jejž měl ve svém spise právě jeho právní zástupce. Oprávněný navrhl odmítnutí dovolání. Nejvyšší soud věc projednal podle ve znění účinném do 30.6.2009 (čl. II Přechodných ustanovení, bod 12, Podle ustanovení odst. l lze dovoláním napadnout pravomocná rozhodnutí odvolacího soudu, pokud to zákon připouští. Ve smyslu ustanovení – jež podle platí obdobně, a podle něhož je přípustnost dovolání nutno v předmětné věci posuzovat vedle ustanovení , je dovolání proti potvrzujícímu usnesení odvolacího soudu, jemuž nepředcházelo kasační rozhodnutí, přípustné jen, dospěje-li dovolací soud k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam; ten je dán zejména tehdy, řeší-li rozhodnutí odvolacího soudu právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně, nebo řeší-li ji v rozporu s hmotným právem ( ). Z toho, že přípustnost dovolání je ve smyslu ustanovení spjata se závěrem o zásadním významu rozhodnutí po stránce právní, vyplývá, že dovolací přezkum se otevírá pouze pro posouzení otázek právních, navíc otázek zásadního právního významu. Důvodem způsobilým založit přípustnost dovolání je tudíž (vyjma případu – o který zde nejde, a netvrdí to ani dovolatel – kdy by vada podle splňovala podmínku zásadního právního významu, tedy šlo-li by o tzv. „spor o právo“ ve smyslu sporného výkladu či aplikace předpisů procesních - k tomu srov. například nález Ústavního soudu ze dne 9. 1. 2008, sp. zn. ; nález ze dne 10. 5. 2005, sp. zn. ) jen důvod podle , jímž lze namítat nesprávné právní posouzení věci. Tímto důvodem včetně jeho obsahového vymezení je dovolací soud vázán a pouze v jeho intencích posuzuje, zda rozhodnutí odvolacího soudu skutečně zásadní právní význam má ( věta první ).Povinný však argument ve prospěch názoru, že napadené rozhodnutí má po právní stránce zásadní význam, dovolacímu soudu nepřednesl, a k závěru o splnění této podmínky nelze dospět ani hodnocením námitek v dovolání obsažených, jelikož ve skutečnosti jediný k založení přípustnosti dovolání podle způsobilý dovolací důvod uplatněn nebyl, nebyla tedy namítnuta nesprávná interpretace či aplikace právní normy, a to ani normy procesní.Pokud jde o právní posouzení věci samé, omezil se dovolatel na výtku, že „soud vydal napadené usnesení, ačkoli nárok označený v exekučním titulu již zanikl zápočtem vzájemných pohledávek,“ nesprávný výklad či užití práva, konkrétně ustanovení a , upravujících započtení, však nenamítá, a navrhuje-li provedení důkazu spisem Okresního soudu v Táboře sp. zn. , opomíjí zásadu zakotvenou v ustanovení , že dokazování provádí dovolací soud jen k prokázání důvodů dovolání. Výtka, že „neoprávněně nebylo vyhověno žádosti o odročení z důvodu zahraniční dovolené jeho právního zástupce, a že při jednání 18. 7. 2008 byl nucen vypovídat bez právního zastoupení a neměl k dispozici originál důležitého listinného důkazu – doručenky,“ povinný neuplatňuje žádný z taxativně vymezených dovolacích důvodů, nýbrž zmatečnostní vadu spočívající v odnětí možnosti jednat (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu z 27. 2. 1996, sp. zn. , v němž Nejvyšší soud vyslovil názor, že soud odejme účastníku možnost jednat před soudem i tehdy, jestliže bez výslovného návrhu účastníka projedná věc v nepřítomnosti jeho zástupce, který z důležitého důvodu, týkajícího se jeho osoby, požádal o odročení jednání); zmatečnosti však již podle právní úpravy účinné od 1. 1. 2001 - jak vyplývá z ustanovení a 3 - způsobilým dovolacím důvodem nejsou (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu z 15. 12. 2005, sp. zn. ). Dovolací soud sice smí ke zmatečnostem podle , odst. 2 písm. a) a b) a odst. 3 přihlédnout (a to i kdyby nebyly v dovolání uplatněny), avšak jen tehdy, je-li dovolání přípustné ( věta druhá ). Uvedený předpoklad však v projednávané věci naplněn není, neboť jinou námitku, z níž by bylo možno dovodit zásadní právní význam napadeného rozhodnutí, dovolatel ani nepřednesl. Má-li za to, že mu postupem soudu byla odňata možnost před soudem jednat, může tuto námitku uplatnit (za předpokladu, že mu dosud neuplynula lhůta) prostřednictvím žaloby pro zmatečnost. Protože vzhledem k výše uvedenému nelze dospět k závěru o zásadním právním významu napadeného rozhodnutí dovolání, není dovolání přípustné podle žádného z výše uvedených ustanovení, Nejvyšší soud je tedy bez nařízení jednání ( věta první ) podle ustanovení , odmítl.O případné náhradě nákladů dovolacího řízení bude rozhodnuto v režimu hlavy VI exekučního řádu.Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.V Brně dne 30. května 2011

JUDr. Vladimír Mikušek, v. r.předseda senátu