Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 3532/2010

U S N E S E N Í

městské části Praha 11

E. M.

, zastoupené JUDr. Jindřichem Zadinou, advokátem se sídlem v Praze 2,

Sokolská 1662/35

, o přivolení k výpovědi z nájmu bytu, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. , o dovolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 26. října 2009, č. j. -66, takto:

I. Dovolání

se odmítá

.

II. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

Obvodní soud pro Prahu 4 (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 11. března 2009, č. j. -44, ve spojení s usnesením ze dne 29. dubna 2009, č. j. -49, vyhověl žalobě a přivolil k výpovědi žalobkyně z nájmu žalované k

„bytu č. 20, o velikosti 3+1, I. kategorie, v 6. podlaží domu č. p. 2148 v ulici B. č. 8 v P. 11, k. ú. Ch.“

(dále jen „předmětný byt“, resp. „byt“), určil, že tříměsíční výpovědní lhůta počne běžet prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po právní moci rozsudku,

žalované uložil povinnost předmětný byt vyklidit a vyklizený odevzdat žalobkyni do patnácti dnů po zajištění přístřeší a rozhodl o nákladech řízení účastnic.

K odvolání žalované Městský soud v Praze jako soud odvolací rozsudkem ze dne 26. října 2009, č. j. -66, citovaný rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o nákladech odvolacího řízení účastnic.

Proti rozsudku odvolacího soudu podala žalovaná dovolání.

Dovolání proti citovanému potvrzujícímu rozsudku odvolacího soudu není přípustné podle , , ve znění po novele provedené (dále jen „“), neboť rozhodnutí soudu prvního stupně, potvrzené rozsudkem odvolacího soudu, bylo jeho prvním rozhodnutím ve věci. Z následujících důvodů nemůže být přípustné ani podle

Je-li přípustnost dovolání podle spjata se závěrem o zásadním významu rozsudku po stránce právní, je způsobilým dovolacím důvodem zásadně jen důvod podle ; k okolnostem uplatněným dovolacím důvodem podle se nepřihlíží (srov. věta za středníkem ). Přípustnost dovolání pro uplatnění dovolacího důvodu podle pak přichází v tomto případě v úvahu pouze tehdy, vychází-li otázka, zda řízení je či není vadou postiženo, ze střetu odlišných právních názorů na výklad procesního předpisu (srov. usnesení Nejvyššího soudu České republiky z 29. června 2004, sp. zn. , uveřejněné pod č. 132 v sešitě č. 7 z roku 2004 časopise Soudní judikatura, a z 23. srpna 2006, sp. zn. , a dále nález Ústavního soudu České republiky z 9. ledna 2008, sp. zn. , či usnesení Ústavního soudu ze 7. března 2006, sp. zn. , z 28. února 2008, sp. zn. , a z 28. července 2010, sp. zn. ).

Dovolatelka sice formálně odkázala rovněž na dovolací důvod podle , avšak tento dovolací důvod nijak obsahově nekonkretizovala. Ve skutečnosti – s přihlédnutím k obsahu dovolání ( ) – uplatnila především nepřípustný dovolací důvod podle a dále také dovolací důvod podle (v dovolání totiž uvedla, že dlužné nájemné

„vždy řádně zaplatila a dluh na nájemném jí nevznikl“

, že

„její doložené důkazy v podobě složenek prokazujících úhradu nejsou brány na vědomí“

, že jí nebylo umožněno předložit doklady, kterými by vyvrátila tvrzení žalobkyně o dlužné částce, že znalecký posudek je podle jejího názoru

„neobjektivní a nesprávný“

, že je ve složité životní situaci, že

„v řízení vedeném pod sp. zn. , o který se opírá rozsudek odvolacího soudu a z něhož se dovozuje dluh vůči žalobkyni, napadla návrhem na obnovu řízení, neboť veškeré platby vůči žalobkyni má zdokumentovány“

,

a že

„dluh na nájemném jí nevznikl“

). Takto uplatněné dovolací námitky, zčásti podřaditelné rovněž pod dovolací důvod podle , však k výkladu procesního předpisu nesměřovaly, a proto jimi nelze přípustnost dovolání založit.

Vycházeje z uvedených závěrů, dovolací soud nedovodil přípustnost dovolání ani z ustanovení , a proto je podle věty první a jako nepřípustné odmítl.

Výrok o nákladech dovolacího řízení se opírá o ustanovení věty první, , a a o skutečnost, že žalobkyni nevznikly v dovolacím řízení žádné prokazatelné náklady, na jejichž náhradu by jinak měla proti dovolatelce právo.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 13. ledna 2011

JUDr. Miroslav F e r á k, v. r.

předseda senátu