Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 Cdo 3485/2010

U S N E S E N Í

I. K.

1)

Městu Vrbnu pod Pradědem

, se sídlem úřadu ve Vrbně pod Pradědem, Nádražní 389, IČ: 00296457, a

2)

P. F.,

o určení vlastnického práva, vedené u Okresního soudu v Bruntále pod sp. zn. , o dovolání žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 11. září 2009, č. j. -117, takto:

I. Dovolání

se odmítá

.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Krajský soud v Ostravě (dále jen „odvolací soud“) k odvolání žalobkyně rozsudkem ze dne 11. září 2009, č. j. -117, potvrdil rozsudek Okresního soudu v Bruntále ze dne 17. března 2009, č. j. -73, kterým byla zamítnuta žaloba, jíž se žalobkyně domáhala určení, že „je vlastnicí pozemku p. č. 154 ostatní plocha v k. ú. M. a části pozemku p. č. 156/2 v k.ú. M. o šíři 2 metry vlevo od budovy bez čísla popisného a evidenčního na parcele číslo 405 spojující veřejnou komunikaci na parcele číslo 92 a pozemek p. č. 152/2 v k. ú. M.“ Dále rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení.

Proti rozhodnutí odvolacího soudu podala žalobkyně dovolání s uplatněním dovolacího důvodu nesprávného právního posouzení věci ve smyslu (dále „ “).

Žalovaní se k dovolání nevyjádřili.

Podle v odůvodnění usnesení, jímž bylo dovolání odmítnuto nebo jímž bylo zastaveno dovolací řízení, dovolací soud pouze stručně vyloží důvody, pro které je dovolání opožděné, nepřípustné, zjevně bezdůvodné nebo trpí vadami, jež brání pokračování v dovolacím řízení, nebo pro které muselo být dovolací řízení zastaveno.

Nejvyšší soud dále vychází z toho, že obsah rozsudků soudů obou stupňů, jakož i obsah dovolání jsou účastníkům známy a že uvedené y jsou součástí procesního spisu vedeného u soudu prvního stupně, a dovolací soud proto na ně odkazuje.

V dané věci přicházela v úvahu přípustnost dovolání podle

Dovolání není přípustné.

Dovolací soud dospěl k závěru, že rozhodnutí odvolacího soudu nemá ve věci samé po právní stránce zásadní význam, neboť rozhodnutí odvolacího soudu je v souladu se stávající judikaturou Nejvyššího soudu, od níž se dovolací soud nemá důvod odchýlit. Nejvyšší soud uvedl již v rozsudku ze dne 28. února 2002, sp. zn. , publikovaném v Souboru rozhodnutí a stanovisek Nejvyššího soudu, vydávaném nakladatelstvím C. H. Beck (dále „Soubor rozhodnutí“) pod č. C 1074, že nabýt vlastnictví k nemovité věci vydržením může podle (dále „obč. zák.“) jen oprávněný držitel, má-li věc v držbě po dobu deseti let. Oprávněným držitelem je podle obč. zák. držitel, který je se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře o tom, že mu věc nebo právo patří. Pouhá detence k vydržení nepostačuje. Vědomí užívání nemovitosti z titulu práva osobního užívání (popř. nájmu), které je nezaměnitelné s právem vlastnickým, tak vylučuje dobrou víru uživatele (nájemce), že mu věc patří jako vlastníkovi. K tomu srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11. července 2002, sp. zn. publikovaný v Souboru rozhodnutí pod č. C 1325 a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 18. března 2008, sp. zn. , proti němuž podanou ústavní stížnost Ústavní soud usnesením ze dne 25. července 2008, sp. zn. , odmítnul.

Dovolatelka výslovně napadla i výrok rozsudku odvolacího soudu o náhradě nákladů řízení; proti výroku o náhradě nákladů řízení však není dovolání přípustné (k tomu srovnej především usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. ledna 2002, sp. zn. , publikované pod R 4/2003 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

Z uvedených důvodů Nejvyšší soud dovolání žalobkyně podle věty první a odmítl.

Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení vychází z toho, že úspěšným žalovaným náklady, na jejichž náhradu by měli vůči žalobkyni právo, nevznikly ( , , a ).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

V Brně dne 7. prosince 2010

JUDr. František Balák, v. r.

předseda senátu