Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 1174/2010

U S N E S E N Í

statutárního města Olomouce

1/ Ing. J. Š.

, zastoupenému Mgr. Michalem Zahnášem, advokátem se sídlem v Olomouci, třída Svobody 2, a

2/ Mgr. A. Š.

, zastoupené Mgr. Alexandrou Langošovou, advokátkou se sídlem v Přerově, Dr. Skaláka 10,

o přivolení k výpovědi z nájmu bytu, vedené u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. , o dovolání žalovaného Ing. Jana Šimoňáka proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 8. září 2009, č. j. -230, takto:

I. Dovolání

se odmítá

.

II. Žalovaný Ing. J. Š.

je povinen

zaplatit žalobci na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 2.160,- Kč k rukám JUDr. Leoše Viktorina, advokáta se sídlem v Olomouci, Riegrova 12, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

III. V poměru mezi žalobcem a žalovanou A. Š. nemá

žádný z těchto účastníků právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Odůvodnění:

Okresní soud v Olomouci (soud prvního stupně) rozsudkem ze dne 23. června 2005, č. j. -51, ve spojení s usnesením ze dne 2. září 2005, č. j. -63, zamítl žalobu na přivolení k výpovědi žalobce ze společného nájmu žalovaných (manželů) k

„bytu č. 3, sestávajícímu ze tří pokojů, kuchyně a příslušenství, nacházejícímu se ve třetím poschodí domu č. p. 324 v O.“

(dále jen „předmětný byt“, resp. „byt“); současně rozhodl o nákladech řízení účastníků a státu.

K odvolání žalovaného Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci jako soud odvolací rozsudkem ze dne 27. listopadu 2006, č. j. -98, citovaný rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o nákladech odvolacího řízení účastníků.

K dovolání žalobce Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací rozsudkem ze dne 17. června 2008, č. j. -122, citované rozsudky soudů obou stupňů zrušil a věc vrátil – se závazným právním názorem vztahujícím se k otázce dvou (více) bytů ve smyslu , , ve znění před novelou provedenou (dále jen „obč. zák.“) – soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Poté soud prvního stupně rozsudkem (v pořadí druhým) ze dne 10. října 2008, č. j. -173, žalobě vyhověl a přivolil k výpovědi ze společného nájmu žalovaných k předmětnému bytu, určil, že nájemní poměr skončí uplynutím tříměsíční výpovědní lhůty, která počne běžet prvního dne měsíce následujícího po měsíci, v němž rozsudek nabude právní moci, žalovaným uložil povinnost byt vyklidit a vyklizený odevzdat žalobci do patnácti dnů od zajištění přístřeší a rozhodl o nákladech řízení účastníků a o nákladech řízení státu.

K odvolání žalovaných odvolací soud rozsudkem ze dne 8. září 2009, č. j. -230, citovaný (v pořadí druhý) rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a rozhodl o nákladech odvolacího řízení účastníků.

Na zjištěném skutkovém základě (jenž je účastníkům řízení znám a nelze jej v daném případě zpochybnit /viz posléze uvedený výklad/ prostřednictvím dovolacího důvodu podle , , ve znění po novele provedené – dále jen „ “) odvolací soud shodně se soudem prvního stupně především dovodil, že – z důvodů uvedených v napadeném rozsudku – byl naplněn uplatněný výpovědní důvod podle obč. zák. Současně – stejně jako soud prvního stupně – neshledal výpověď ze společného nájmu žalovaných (manželů) k předmětnému bytu v rozporu s dobrými mravy ( obč. zák.).

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný Ing. J. Š. dovolání, k němuž se žalobce prostřednictvím svého advokáta písemně vyjádřil.

Na tomto místě je zapotřebí zdůraznit, že manželé – společní nájemci bytu – mají v řízení o přivolení k výpovědi z nájmu bytu postavení nerozlučných společníků (srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 29. května 1997, sp. zn. , uveřejněný pod č. 56 v sešitě č. 7 z roku 1997 časopisu Soudní judikatura); mají tedy taková společná práva nebo povinnosti, že se rozhodnutí o věci musí vztahovat na všechny účastníky, kteří vystupují na jedné straně, a úkony jednoho z nich platí i pro ostatní ( ). Proto podal-li, jako v projednávané věci, dovolání jeden z nerozlučných společníků, pak se dovolání vztahuje na všechny společníky a dovolací soud postupuje tak, jako by dovolání podali všichni (v daném případě oba žalovaní).

Dovolání proti citovanému potvrzujícímu rozsudku odvolacího soudu není přípustné podle Nelze totiž uvažovat o přípustnosti dovolání podle citovaného ustanovení, rozhodl-li soud prvního stupně jinak než v dřívějším rozsudku proto, že byl vázán právním názorem dovolacího soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil (srov. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 2. června 1998, sp. zn. , uveřejněné pod č. 147 v sešitě č. 20 z roku 1998 časopisu Soudní judikatura, ze dne 10. ledna 2008, sp. zn. , a ze dne 10. listopadu 2009, sp. zn. ). Z následujících důvodů pak nemůže být dovolání přípustné ani podle

Je-li přípustnost dovolání podle spjata se závěrem o zásadním významu rozsudku po stránce právní, je způsobilým dovolacím důvodem zásadně jen důvod podle ; k okolnostem uplatněným dovolacími důvody podle a se nepřihlíží ( věta za středníkem ). V daném případě proto nelze přihlížet k okolnostem uplatněným – s přihlédnutím k obsahu dovolání ( ) – prostřednictvím dovolacího důvodu podle , tj. k okolnostem, jimiž dovolatel brojil proti skutkovým zjištěním, resp. proti způsobu hodnocení důkazů, z nichž odvolací soud – stejně jako soud prvního stupně – čerpal svá skutková zjištění rozhodná pro posouzení věci podle obč. zák. Výtka nesprávného právního posouzení věci je tak v tomto ohledu založena na kritice správnosti (úplnosti) skutkových zjištění. Přitom – opět s přihlédnutím k obsahu dovolání – nelze ani přehlédnout, že alespoň z části v dovolání uplatnil tzv. „skutkové novoty“; v dovolacím řízení však platí (podle ) zákaz skutkových novot (srov. , Komentář, 5. vydání, nakladatelství C. H. BECK, strana 1004, bod 6.).

K výtkám podřaditelným pod dovolací důvod nesprávného právního posouzení věci podle je zapotřebí uvést následující. Nelze pokládat za zásadně právně významnou otázku, zda vzhledem ke změněnému skutkovému stavu věci jsou soudy vázány právním názorem dovolacího soudu ohledně naplněnosti uplatněného výpovědního důvodu podle obč. zák. Je tomu tak především proto, že ve zrušujícím rozsudku ze dne 17. června 2008, č. j. -122, se dovolací soud vyjádřil pouze k otázce dvou (více) bytů ve smyslu obč. zák. a nikoli tedy k otázce naplněnosti výpovědního důvodu podle obč. zák., jak se dovolatel mylně domnívá. Navíc, jak správně zdůraznil již odvolací soud, existenci výpovědního důvodu podle obč. zák. je zapotřebí posuzovat k okamžiku doručení výpovědi nájemci bytu; pro naplněnost tohoto výpovědního důvodu jsou tedy rozhodné okolnosti dané v okamžiku doručení výpovědi z nájmu bytu nájemci. Zpochybnil-li pak dovolatel správnost právního názoru, který odvolací soud přijal podle obč. zák., a to i poukazem na (soudy zjištěné) okolnosti uvedené v dovolání, jimž navíc přikládal jiný význam, lze konstatovat, že Nejvyšší soud České republiky opakovaně (srov. např. usnesení ze dne 15. března 2001, sp. zn. , uveřejněné pod C 308 ve svazku 3 Souboru rozhodnutí Nejvyššího soudu, dále usnesení ze dne 18. listopadu 2004, sp. zn. , ze dne 20. ledna 2005, sp. zn. , ze dne 9. února 2005, sp. zn. , a ze dne 23. února 2005, sp. zn. ) zaujal právní názor, který sdílí i v projednávané věci, že otázku, zda určitý výkon práva je podle zjištěných skutkových okolností významných pro posouzení konkrétní věci v rozporu s dobrými mravy, nelze považovat za otázku zásadního právního významu s obecným dosahem pro soudní praxi.

Se zřetelem k řečenému dovolací soud nedovodil přípustnost dovolání ani z ustanovení , a proto je podle věty první a jako nepřípustné odmítl.

Dovolací soud je toho názoru, že byť – vzhledem k nerozlučnému společenství žalovaných – se při rozhodování o dovolání postupuje tak, jakoby dovolání podali oba žalovaní (společní nájemci bytu), nelze při rozhodování o náhradě nákladů dovolacího řízení přehlédnout, že dovolání podal pouze žalovaný (žalovaná je nepodala). S přihlédnutím k tomu dovolací soud rozhodl o náhradě nákladů dovolacího řízení ve vztahu mezi žalobcem a žalovaným (dovolatelem) podle věty první, , a a zavázal žalovaného, který zavinil, že jeho dovolání muselo být odmítnuto, k náhradě nákladů dovolacího řízení, které žalobci vznikly v souvislosti s podáním vyjádření k dovolání prostřednictvím advokáta. Tyto náklady sestávají z odměny advokáta v částce 1.500,- Kč ( , 7 písm. d/ ve spojení s , ve spojení s a , ve znění pozdějších předpisů), z paušální částky náhrad hotových výdajů ve výši 300,- Kč, jež stojí vedle odměny (srov. , a 3 , ve znění pozdějších předpisů), a z částky 360,- Kč představující 20 % DPH ( ). Protože v poměru mezi žalobcem a žalovanou žádné náklady v dovolacím řízení nevznikly, bylo rozhodnuto, že v poměru mezi těmito účastníky řízení nemá žádný z nich právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.

V Brně dne 9. prosince 2010JUDr. Miroslav Ferák, v. r.předseda senátu