Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 3631/2008

U S N E S E N Í

a) M. G

., a

b) J. G

., zastoupených Mgr. Jarmilou Janků, advokátkou se sídlem ve Znojmě, Hakenova 21, proti povinným

1) MVDr. F. Š

., a

2) H. Š

., zastoupeným JUDr. Václavem Bubeníkem, advokátem se sídlem v Moravské Třebové, Cihlářova 4, pro 4.375,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu ve Svitavách pod sp. zn. , o dovolání povinných proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové - pobočky v Pardubicích ze dne 11. října 2005, č. j. - 39, takto:

Dovolání

se odmítá

.

                                                     Stručné odůvodnění ( ):

Shora označeným usnesením krajský soud odmítl podle , o soudních exekutorech a exekuční činnosti a změně dalších zákonů (dále jen „“), ve znění účinném do 30. 9. 2009, odvolání povinných proti usnesení ze dne 3. 5. 2005, č. j. - 6, kterým Okresní soud ve Svitavách nařídil podle vykonatelného rozsudku Okresního soudu ve Znojmě ze dne 25. 7. 2000, č. j. - 45, a „na základě“ vykonatelného usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 23. 7. 2001, č. j. , k uspokojení pohledávky oprávněných ve výši 4.375,- Kč, nákladů předchozích řízení a pro náklady exekuce, které budou v průběhu řízení stanoveny, exekuci na majetek povinných, jejímž provedením pověřil soudního exekutora JUDr. Igora Olmu, Exekutorský úřad Svitavy. Krajský soud dospěl k závěru, že exekuční titul je formálně a materiálně vykonatelný, a nepřisvědčil námitce povinných, že nebyly dány důvody pro nařízení exekuce, jelikož pohledávku oprávněných ve 4.375,- Kč uhradili; tato okolnost je důvodem pro zastavení exekuce podle či g)

Proti usnesení odvolacího soudu podali povinní dovolání, jehož přípustnost dovozují z „ “, a podávají je z důvodů uvedených v , b), odst. 3 , přičemž za zásadní po právní stránce považují otázku, zda „lze platně vydati usnesení o nařízení exekuce podle ustanovení exekučního řádu i za podmínek, že povinní dobrovolně splnili to, co jim vykonatelným rozsudkem Okresního soudu ve Znojmě ze dne 25. 7. 2000, č. j. - 45, v návaznosti na vykonatelné usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 23. 7. 2001, č. j. , bylo uloženo, odkazuje se na ustanovení , , , v návaznosti na a o.z. a na ustanovení , dále s odkazem na ustanovení odstavce 2 , v platném znění“. Namítají, že důkazy bylo prokázáno, že nebyl splněn předpoklad pro nařízení „výkonu rozhodnutí uvedený v “, neboť „nalézací soudy vydaly napadené usnesení bez ohledu na skutečnost, že závazek byl zápočtem uhrazen, bez ohledu na to, že byla složena potřebná částka k úhradě neoprávněně požadovaného plnění ze strany oprávněných v soudní úschově“. Tím bylo podle názoru dovolatelů rozhodnuto v „rozporu s ustanovením , ustanoveními , 561 odst. 1, , a o. z. a “. Existenci vad řízení, které měly za následek nesprávné rozhodnutí ve věci, pak spatřují v tom, že „soud rozhodl v rozporu s prokázanými skutečnostmi a že bylo rozhodnuto v rozporu s hmotným právem“. „Napadeným rozsudkem“ tak „dovolateli“ bylo odňato právo na spravedlivý proces a právo na soudní ochranu“. Navrhli, aby rozhodnutí odvolacího soudu bylo zrušeno.

Oprávnění se v písemném vyjádření k dovolání ztotožnili s rozhodnutím odvolacího soudu a navrhli, aby dovolání bylo jako nepřípustné odmítnuto; poukázali rovněž na to, že povinní podali v mezidobí návrh na částečné zastavení exekuce, jemuž bylo soudem vyhověno.

Povinní argumenty ve prospěch názoru, že napadené rozhodnutí má po právní stránce zásadní význam ve smyslu sice označili, hodnocením námitek obsažených v dovolání však k závěru o splnění této podmínky dospět nelze.

K povinným uplatněné námitce, že povinnost uložená jim exekučním titulem zanikla (částečně), je třeba uvést, že podle ustálené soudní praxe zánik vymáhané pohledávky (v důsledku započtení vzájemných pohledávek, či splnění jiným způsobem) nepředstavuje skutečnost ve smyslu § 44 odst. 10 exekučního řádu, ve znění účinném do 30. 9. 2009, pro nařízení exekuce rozhodnou; soud v tomto směru vychází z tvrzení oprávněného, že exekučním titulem přiznané právo není splněno (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 6. 12. 2005, sp. zn. , usnesení ze dne  21. 9. 2005, sp. zn. , stanovisko Nejvyššího soudu ČSR ze dne 18. 2. 1981 „Ze zhodnocení rozhodování soudů a státních notářství při výkonu rozhodnutí,“ Cpj 159/79, uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek 9-10/1981 pod č. 21). Taková okolnost může být významná a přísluší o ní rozhodovat toliko v řízení o zastavení exekuce (srov. ve spojení s exekučního řádu). Závěr odvolacího soudu, že ve stádiu nařízení exekuce (výkonu rozhodnutí) se touto námitkou zabývat nelze, je proto v souladu s ustálenou soudní praxí.

Pro úplnost je třeba dále připomenout, že věcnou správnost podkladového rozhodnutí není exekuční soud oprávněn přezkoumávat, přičemž jeho obsahem je vázán a je povinen z něj vycházet (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 7. 2008, sp. zn. , ze dne 5. 8. 2008, sp. zn. , ze dne 25. 10. 2002, sp. zn. , uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek 7/2004 pod č. 62, ze dne 14. 4. 1999, sp. zn. , uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek 1/2000 pod č. 4, a ze dne 16. 12. 2004, sp. zn. , uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek 7/2005 pod č. 58).

Protože napadené usnesení odvolacího soudu nemá po právní stránce zásadní význam ve smyslu , ve znění účinném do 30. 6. 2009, není dovolání proti němu podle , odst. 2 ve spojení s , ve stejném znění, přípustné. Nejvyšší soud ČR proto dovolání povinných podle věty první a odmítl.

O nákladech dovolacího řízení bude rozhodnuto podle ustanovení hlavy VI. exekučního řádu.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 28. června 2010

                                                                                   JUDr. Olga Puškinová, v. r.

                                             předsedkyně senátu