Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 1266/2010

U S N E S E N Í

a)

M. K.

,

b) J. K.

, obou zastoupených JUDr. Radomírem Šimáčkem, advokátem se sídlem v Klatovech, Vídeňská 9, proti povinnému

D. P.

, zastoupenému Mgr. Janem Boučkem, advokátem se sídlem v Praze 1, Charvátova 11, pro 112.200,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Klatovech pod sp. zn. , o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 29. dubna 2009, č. j. - 25, takto:

Dovolání

se odmítá

.

Stručné odůvodnění ( ) :

Shora označeným usnesením krajský soud potvrdil usnesení ze dne 12. 1. 2009, č. j. - 8, jímž Okresní soud v Klatovech nařídil podle vykonatelného rozhodnutí Krajského soudu v Plzni ze dne 8. 10. 2008, sp. zn. , k uspokojení pohledávky oprávněných ve výši 112.200,- Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % p.a. z částky 112.200,- Kč od 16. 7. 2000 do zaplacení, pro náklady předcházejícího řízení ve výši 43.520,- Kč a pro náklady exekuce, které budou v průběhu řízení stanoveny, exekuci na majetek povinného, jejímž provedením pověřil soudního exekutora JUDr. Dalimila Miku, Exekutorský úřad Klatovy. Námitku povinného, že exekuční titul je v části výroku ohledně příslušenství pohledávky materiálně nevykonatelný z důvodu, že neobsahuje údaj o tom, zda se jedná o úrok denní, měsíční či roční, nepovažoval odvolací soud za opodstatněnou, neboť z odůvodnění exekučního titulu vyplývá, že nalézací soud uložil žalovanému (povinnému) povinnost zaplatit úrok z prodlení podle obč. zák. a podle vládního , kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. ). Podle tohoto prováděcího předpisu je „stanovena výše úroků v případě, že došlo k prvnímu dni prodlení v době od (nesprávně uvedeno „pod“) 15. 7. 1994 ve výši platné diskontní sazby platné v den počátku prodlení bez ohledu na případné pozdější změny této sazby; výše úroků z prodlení zjištěná k následujícímu dni poté, co je dlužník povinen platit, zůstává tedy stejná po celou dobu prodlení“. Není-li ve výroku exekučního titulu výslovně uvedeno, v jakých intervalech se úroky z prodlení vypočítávají, jedná se o úroky z prodlení ve smyslu příslušných ustanovení . Krajský soud uzavřel, že exekuční titul je materiálně vykonatelný, a že „nelze ani považovat za ingerenci exekučního soudu do nalézacího řízení, pokud je uvedeno, že jde o úrok ve výši 10 % p.a., když jde o vyjádření téhož“.

Proti tomuto usnesení odvolacího soudu podal povinný dovolání, v němž namítá, že soudy obou stupňů nesprávně posoudily otázku materiální vykonatelnosti exekučního titulu „v části úroků z prodlení“. Má za to, že výrok exekučního titulu („…spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % z částky 112.200,- Kč od 16. 7. 2000 do zaplacení...“) není vykonatelný, neboť úrok z prodlení není blíže specifikován, a není tak zřejmé, zda se jedná o úrok roční, měsíční, týdenní, denní nebo popř. i navázaný na jiný časový úsek. Podle jeho názoru je exekuční titul definován výrokem rozhodnutí a nikoliv odůvodněním a proto soudy obou stupňů pochybily, když výkladem odstraňovaly vady exekučního titulu. Dovolatel stejně jako v odvolání poukazuje na stanovisko Nejvyššího soudu ze dne 19. 4. 2006 k rozhodování soudů ve věcech úroků z prodlení, které podporuje jeho názor, že materiální vykonatelnost rozhodnutí závisí na přesné formulaci výroku rozhodnutí soudem. Poukazuje na to, že „vada rozhodnutí nalézacího soudu“ vznikla z důvodu připuštěné změny petitu žaloby v odvolacím řízení a že „neexistuje žádné překlenovací pravidlo“ pro určení úroku z prodlení jako je např. ve vztahu k určení lhůty pro plnění. Navrhl, aby dovolací soud usnesení soudů obou stupňů zrušil.

Oprávnění v písemném vyjádření k dovolání uvedli, že požadují zákonný úrok z prodlení, který je stanoven , ve znění platném v roce 2000, podle kterého je úrok z prodlení stanoven roční procentní sazbou. Navrhli, aby dovolání povinného bylo odmítnuto, případně zamítnuto.

Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací ( ) dospěl po přezkoumání věci podle ve znění účinném do 30. 6. 2009 (článek II, bod 12. části první ) k závěru, že dovolání podle , odst. 2 ve spojení s , není přípustné, neboť napadené usnesení odvolacího soudu je v řešení otázky materiální vykonatelnosti exekučního titulu zcela v souladu s judikaturou dovolacího soudu (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 1. 2005, sp. zn. , publikované ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek č. 6, ročník 2005, pod poř. č. 47, jehož závěrů, týkajících se poplatku z prodlení, lze užít obdobně, popř. usnesení téhož soudu ze dne 12. 4. 2006, sp. zn. , a ze dne 23. 4. 2007, sp. zn. ).

V těchto rozhodnutích Nejvyšší soud dovodil, že, „splnění předpokladů materiální vykonatelnosti musí vyplývat z výroku vykonávaného rozhodnutí, který lze vykládat v souvislosti se záhlavím rozhodnutí (zejména ohledně přesné individualizace oprávněného a povinného) nebo s jeho odůvodněním, jestliže obsah výroku blíže ozřejmuje a je možné

s jeho pomocí odstranit případné pochybnosti o obsahu a rozsahu uložených povinností, s přihlédnutím k povaze věci nebo k předepsanému způsobu exekuce“. Bylo-li v daném případě exekučním titulem rozhodnuto o povinnosti žalovaného zaplatit úrok z prodlení ve výši 10 % z částky 112.200,- Kč od 16. 7. 2000 do zaplacení podle obč. zák., nemůže být pochyb o tom, jaká je jeho výše, neboť je stanovena prováděcím předpisem (ustanovením , kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle , ve znění účinném do 27. 4. 2005, podle nějž výše úroků z prodlení činí ročně dvojnásobek diskontní sazby, stanovené Českou národní bankou a platné k prvnímu dni prodlení s plněním peněžitého dluhu).

Pro úplnost je třeba uvést, že stanovisko Nejvyššího soudu ze dne 19. 4. 2006 k rozhodování soudů ve věcech úroků z prodlení, požadovaných a přiznávaných ve výši určované podle ustanovení , kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle , ve znění Čl. I , kterým se mění , reagovalo na změny vládního , k nimž došlo s účinností od 28. 4. 2005 vládním Z uvedeného vyplývá, že usnesení odvolacího soudu nemá po právní stránce zásadní význam ve smyslu , a dovolání proti němu podle , odst. 2 ve spojení s není tudíž přípustné. Nejvyšší soud ČR je proto podle , věty první a odmítl.

O nákladech dovolacího řízení bude rozhodnuto podle ustanovení hlavy VI.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 25. května 2010

JUDr. Olga Puškinová, v. r.

předsedkyně senátu