Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 1265/2010

U S N E S E N Í

Provincie bratří františkánů

,

se sídlem v Praze 1, Jungmannovo nám. 753/18, IČ: 00169757, zastoupené JUDr. Karlem Kašpárkem, advokátem se sídlem v Praze 5, Svornosti 14, proti žalované

JOK

Instruments,spol.s r.o.,

se sídlem v Praze 1, Jungmannovo nám. 753/18, IČ: 43873391, zastoupené JUDr. Mgr. Janou Navrátilovou, Ph.D., advokátkou se sídlem v Praze – Karlíně, Prvního pluku 206/7, o zaplacení částky 275.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. , o dovolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 9. března 2006, č. j. -31, takto:

I. Dovolání

se odmítá

.

II. Žalovaná

je povinna

zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 10.300,- Kč k rukám JUDr. Karla Kašpárka, advokáta se sídlem v Praze 5, Svornosti 14, do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

O d ů v o d n ě n í :

Podle čl. II bodu 12 věty první , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vyhlášeným (vydaným) přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (tj. před 1. červencem 2009) se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů. Protože žalovaná dovoláním napadla potvrzující rozsudek Městského soudu v Praze (odvolacího soudu) ze dne 9. března 2006, č. j. -31, tj. rozhodnutí vydané před 1. červencem 2009, Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací dovolání projednal a o něm rozhodl podle , , ve znění před novelou provedenou (dále jen „ ”).

Dovolání proti citovanému potvrzujícímu rozsudku odvolacího soudu není přípustné podle (proto, že rozhodnutí soudu prvního stupně, potvrzené rozsudkem odvolacího soudu, bylo jeho prvním rozhodnutím ve věci) a z následujících důvodů nemůže být přípustné ani podle

Je-li přípustnost dovolání podle spjata se závěrem o zásadním významu rozsudku po stránce právní, je způsobilým dovolacím důvodem zásadně jen důvod podle ; není jím naopak důvod podle , jímž lze vytýkat nesprávnosti ve zjištěném skutkovém stavu. Pro úplnost zbývá dodat, že k vadám podle (a také k vadám uvedeným v , a b/ a ), dovolací soud přihlíží (z úřední povinnosti) jen tehdy, je-li dovolání přípustné ( věta druhá ); samy o sobě však takovéto vady, i kdyby byly dány, přípustnost dovolání (podle ) zásadně nezakládají (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 20. října 2005, sp. zn. , ve spojení s usnesením Ústavního soudu České republiky ze dne 20. července 2006, sp. zn. , a usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 9. března 2006, sp. zn. , a dále např. rozhodnutí Ústavního soudu České republiky ze 7. března 2006, sp. zn. , z 12. dubna 2006, sp. zn. , a z 15. srpna 2008, sp. zn. ).

Napadené rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na právním názoru, že pro vydání rozsudku pro uznání ve smyslu (rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 /soudu prvního stupně/ ze dne 13. září 2005, č. j. -17) byly splněny zákonné předpoklady, neboť na výzvu soudu prvního stupně učiněnou podle usnesením ze dne 30. května 2005, č. j. -10 (dále jen „výzva soudu prvního stupně“) se žalovaná ve stanovené třicetidenní lhůtě kvalifikovaně (ve smyslu ) nevyjádřila a ani v této lhůtě soudu nesdělila, jaký vážný důvod jí v tom bránil ( ).

Ustálená soudní praxe (srov. rozsudky Nejvyššího soudu České republiky ze dne 8. března 2005, sp. zn. , uveřejněný pod č. 21 v sešitě č. 3 z roku 2006 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek /citovaný rozsudek byl uveřejněn rovněž pod č. 69 v sešitě č. 5 z roku 2005 časopisu Soudní judikatura/, a ze dne 19. srpna 2008, sp. zn. , uveřejněný pod č. 37 v sešitě č. 3 z roku 2009 časopisu Soudní judikatura, a dále např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. srpna 2005, sp. zn. , či ze dne 15. října 2009, sp. zn. ) dovodila, že vyzve-li soud žalovaného podle ustanovení , aby se ve věci písemně vyjádřil, žalovaný výzvě soudu vyhoví tím, že se ve stanovené lhůtě písemně vyjádří, zda nárok uplatněný v žalobě uznává, a to zcela, zčásti nebo co do základu. Uzná-li nárok uplatněný v žalobě zcela, nemusí písemné vyjádření obsahovat žádné další údaje. V případě, že nárok zcela neuzná (tj. uzná-li nárok jen zčásti nebo co do základu, popřípadě ho – jako v posuzovaném případě – neuzná vůbec), musí písemné vyjádření obsahovat též vylíčení rozhodujících skutečností, na nichž staví svoji obranu proti nároku uplatněnému v žalobě, popřípadě označení důkazů, jejichž provedení navrhuje k prokázání svých tvrzení. Vylíčením rozhodujících skutečností žalovaný reaguje na to, co o skutečnostech významných pro rozhodnutí ve věci tvrdil žalobce; obrana žalovaného spočívá v tom, že – ačkoliv pravdivost některých tvrzení žalobce může potvrzovat – vyvrací svými konkrétními údaji pravdivost jiných tvrzení žalobce, popřípadě že uvádí další skutečnosti, které žalobce netvrdil, na jejichž základě by spor měl vyznít v jeho prospěch. Svoji obranu proti nároku uplatněnému v žalobě nemusí žalovaný rozvádět do všech podrobností a výslovně se vyjadřovat ke všem tvrzením žalobce; postačí, jestliže postaví proti tvrzením žalobce alespoň taková svá tvrzení o rozhodujících skutečnostech, z nichž vyplývá základ jeho obrany proti žalobě, tedy jestliže uvede přinejmenším takové skutečnosti, které, budou-li také prokázány, mohou vést k tomu, že bude (může) mít ve sporu alespoň částečný úspěch (srov. např. odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu České republiky ze dne 8. března 2005, sp. zn. ). Neobsahuje-li včas podané písemné vyjádření uvedené údaje týkající se věci samé, má to pro žalovaného stejné procesní následky, jako kdyby se ve stanovené lhůtě vůbec nevyjádřil a ani soudu nesdělil vážný důvod, který mu v tom bránil. I v takovém případě (tedy nejen pokud se žalovaný včas nevyjádří) se má za to, že nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznává (srov. odůvodnění usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 10. listopadu 2004, sp. zn. , ze dne 25. ledna 2006, sp. zn. , a ze dne 21. února 2006, sp. zn. ). Přitom není pochyb o tom, že žalovaný může své vyjádření k věci podat již v odporu proti platebnímu rozkazu (srov. odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu České republiky ze dne 19. srpna 2008, sp. zn. ).

V posuzovaném případě žalovaná na výzvu soudu prvního stupně sdělila, a to v odporu proti platebnímu rozkazu ze dne 30. května 2005, č. j. -8, že

„žalobní návrh je vzhledem k jednání žalobce … (

vůči ní

) v rozporu s dobrými mravy, to je v rozporu s ust. 630 obč. zák.“

Jiným způsobem na výzvu soudu prvního stupně nereagovala. Odvolací soud se od citované judikatury neodchýlil, pokud dovodil, že takovéto „vyjádření“ nelze pokládat za kvalifikované vyjádření ve smyslu (neboť obsahuje pouze právní názor žalované dovozovaný z ničím nekonkretizovaného „jednání“ žalobce), a poté uzavřel, že v souzené věci byly splněny předpoklady pro vydání rozsudku pro uznání podle ; jeho rozhodnutí je výrazem standardní soudní praxe.

Vycházeje z uvedených závěrů dovolací soud nedovodil přípustnost dovolání ani podle , a proto je podle věty první a jako nepřípustné odmítl.

O náhradě nákladů dovolacího řízení dovolací soud rozhodl podle věty první, , a a zavázal dovolatelku, která zavinila, že její dovolání bylo odmítnuto, k náhradě nákladů dovolacího řízení vzniklých žalobkyni v souvislosti s podáním vyjádření k dovolání prostřednictvím advokáta. Tyto náklady sestávají z odměny advokáta v částce 10.000,- Kč ( , pol. 5. ve spojení s , ve spojení s , a , ve znění pozdějších předpisů) a z paušální částky náhrad hotových výdajů ve výši 300,- Kč, jež stojí vedle odměny (srov. , a 3 , ve znění pozdějších předpisů).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.

V Brně dne 26. května 2010

JUDr. Miroslav Ferák, v. r.

předseda senátu