Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 Cdo 3715/2009

U S N E S E N Í

1) M. E.

, a

2) M. E.

, obou zastoupených JUDr. Václavem Vachovcem, advokátem se sídlem v Nové Huti, Lesní 113, proti povinnému

J. K.

, zastoupenému Mgr. Petrem Čechurou, advokátem se sídlem v Plzni, Palackého tř. 1, adresa pro doručování: Plzeň, Nerudova 5, pro 17.896,- Kč, vedené u Okresního soudu Plzeň-jih pod sp. zn. , o dovolání povinného proti usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 25. dubna 2008, č. j. - 14, takto:

Dovolání

se odmítá

.

Stručné odůvodnění ( ):

Shora označeným usnesením krajský soud odmítl podle , o soudních exekutorech a exekuční činnosti a o změně dalších zákonů (dále jen „“), odvolání povinného proti usnesení ze dne 5. 11. 2007, č. j. - 8, jímž okresní soud nařídil podle exekučního řádu exekuci podle vykonatelného rozsudku téhož soudu ze dne 8. 9. 2006, č. j. - 79, k uspokojení pohledávky „oprávněného“ ve výši 17.896,- Kč, pro náklady „oprávněného“ v exekučním řízení a pro náklady exekuce, jejímž provedením pověřil soudního exekutora JUDr. Jiřího Doležala, Exekutorský úřad Plzeň-jih. Odvolací soud dospěl k závěru, že „povinný ve svém odvolání neuvedl žádné důvody, které by byly rozhodnými pro nařízení exekuce“; jeho námitky o pochybení soudu či zástupců účastníků v nalézacím řízení jsou ve vykonávacím řízení za situace, kdy je dán způsobilý exekuční titul, právně zcela bezvýznamné.

Rozhodnutí odvolacího soudu napadl povinný dovoláním (aniž byl při tomto úkonu zastoupen advokátem), v němž opětovně namítá, že byl v nalézacím řízení ze strany advokáta Mgr. Pavla Panošky i samosoudkyně JUDr. Zemanové „vědomě oklamán se záměrem jej značně poškodit a způsobit mu majetkovou újmu“, a v němž současně požádal o ustanovení zástupce k doplnění dovolání.

Usnesením Okresního soudu Plzeň-jih ze dne 15. 4. 2009, č. j. - 117, byl povinnému ustanoven pro podání dovolání zástupcem advokát, jehož prostřednictvím povinný dovolání doplnil. Přípustnost dovolání dovozuje z , neboť se domnívá, že dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce „zásadní názor“. Namítá, že exekuční titul byl vydán, aniž soud prvního stupně úplně zjistil skutkový stav věci a aniž se vypořádal s jeho námitkami a s předloženými důkazy, a že ve věci jednala a rozhodla podjatá soudkyně, která mu znemožnila vznášet námitky a která stranila žalovaným. Stejná soudkyně pak „rozhodovala o návrhu na nařízení exekuce z exekučního titulu, který sama vydala“. Navrhl, aby rozhodnutí soudů obou stupňů byla zrušena a aby věc byla vrácena soudu prvního stupně „k novému projednání s tím, že věc bude postoupena dalšímu věcně příslušnému soudu“.

Oprávnění ve svém písemném vyjádření k dovolání uvedli, že exekuční titul považují za věcně správný a navrhli, aby dovolání bylo zamítnuto.

Dovolací soud dovolání projednal a rozhodl o něm podle ve znění účinném do 30. 6. 2009 (viz čl. II., bod 12., část první, ) a po přezkoumání věci dospěl k závěru, že dovolání není podle , odst. 2 ve spojení s a exekučního řádu přípustné.

Dovolatel žádnou otázku, která by měla činit rozhodnutí odvolacího soudu po právní stránce zásadně významným ( ), v dovolání nevymezil. Námitky povinného, že exekuční titul byl vydán, aniž soud prvního stupně v nalézacím řízení zjistil úplně skutkový stav věci, a že ve věci jednala a rozhodla podjatá soudkyně, je v řízení o výkon rozhodnutí zcela bez právního významu. V této fázi řízení není soud oprávněn přezkoumávat věcnou správnost vykonávaného rozhodnutí, jelikož jeho obsahem je vázán a je povinen z něj vycházet (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 7. 2008, sp. zn. , ze dne 5. 8. 2008, sp. zn. , ze dne 25. 10. 2002, sp. zn. , uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek 7/2004 pod č. 62, ze dne 14. 4. 1999, sp. zn. , uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek 1/2000 pod č. 4, a ze dne 16. 12. 2004, sp. zn. , uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek 7/2005 pod č. 58). Stejně tak v mnoha rozhodnutích (např. usnesení ze dne 25. 10. 2002, sp. zn. , uveřejněném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek č. 7, ročník 2004 pod č. 62, usnesení ze dne 25. 5. 2000, sp. zn. , uveřejněném v časopise Soudní judikatura č. 11, ročník 2000 pod č. 123, usnesení ze dne 30. 8. 2004, sp. zn. ) Nejvyšší soud vysvětlil, že případné vady nalézacího řízení (byť by skutečně existovaly) se do řízení o výkon rozhodnutí (do exekučního řízení) nepřenášejí.

Rovněž okolnost, že o nařízení exekuce rozhodla soudkyně soudu prvního stupně, která exekuční titul vydala, je irelevantní, neboť není v rozporu se zákonem, aby soudce, jenž podkladové rozhodnutí vydal, následně rozhodoval ve vykonávacím (exekučním) řízení.

Z uvedeného vyplývá, že rozhodnutí odvolacího soudu nemá po právní stránce zásadní význam ve smyslu , a dovolání proti němu podle , odst. 2 ve spojení s , ve znění účinném do 30. 6. 2009, a s exekučního řádu není tudíž přípustné. Nejvyšší soud proto dovolání povinného podle věty první a odmítl.

O případných nákladech vzniklých oprávněným v dovolacím řízení rozhodne soudní exekutor (§ 88 odst. 1 a násl. exekučního řádu).

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 24. března 2010

JUDr. Olga Puškinová, v. r.

předsedkyně senátu