Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

26 Cdo 4101/2009

26

Cdo 4101/2009

U S N E S E N Í

Jednoty, spotřebního družstva v Hodoníně

, se sídlem v Hodoníně, Národní tř. 13, IČ: 00032263, proti žalovanému

Ing. P. C.

, zastoupenému JUDr. Jaromírem Josefem, advokátem se sídlem v Hodoníně, Masarykovo nám. 8, o zaplacení částky 458.023,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Hodoníně pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 27. listopadu 2008, č. j. -161, takto:

I. Dovolání

se odmítá

.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í:

Podle čl. II bodu 12 věty první , kterým se mění , , ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, dovolání proti rozhodnutím odvolacího soudu vyhlášeným (vydaným) přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (tj. před 1. červencem 2009) se projednají a rozhodnou podle dosavadních právních předpisů. Protože žalovaný dovoláním napadl potvrzující rozsudek Krajského soudu v Brně (odvolacího soudu) ze dne 27. listopadu 2008, č. j. -161, tj. rozhodnutí vydané dne 27. listopadu 2008, Nejvyšší soud České republiky jako soud dovolací dovolání projednal a o něm rozhodl podle , , ve znění před novelou provedenou (dále jen „ ”).

Dovolání proti citovanému potvrzujícímu rozsudku odvolacího soudu není přípustné podle (proto, že rozhodnutí soudu prvního stupně, potvrzené rozsudkem odvolacího soudu, bylo jeho prvním rozhodnutím ve věci) a z následujících důvodů nemůže být přípustné ani podle

Je-li přípustnost dovolání podle spjata se závěrem o zásadním významu rozsudku po stránce právní, je způsobilým dovolacím důvodem zásadně jen důvod podle ; není jím naopak důvod podle , jímž lze vytýkat nesprávnosti ve zjištěném skutkovém stavu. Právě takový dovolací důvod (tj. nepřípustný dovolací důvod podle ) dovolatel – s přihlédnutím k obsahu dovolání ( ) – uplatnil (námitkou, že z čl. III. smlouvy o nájmu nebytových prostor ze dne 29. května 1995 vyplývá, že „udělené povolení Městského úřadu Hodonín ze dne 30.5.1995 se vztahuje právě k uzavřené předmětné nájemní smlouvě ze dne 29.5.1995“). Je přitom nerozhodné, že v této souvislosti formálně odkázal na dovolací důvod podle , který nijak obsahově nekonkretizoval. Pro úplnost zbývá dodat, že k vadám podle (a také k vadám uvedeným v , a b/ a ), dovolací soud přihlíží (z úřední povinnosti) jen tehdy, je-li dovolání přípustné ( věta druhá ); samy o sobě však takovéto vady, i kdyby byly dány, přípustnost dovolání (podle ) zásadně nezakládají (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 20. října 2005, sp. zn. , ve spojení s usnesením Ústavního soudu České republiky ze dne 20. července 2006, sp. zn. , a usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 9. března 2006, sp. zn. , a dále např. rozhodnutí Ústavního soudu České republiky ze 7. března 2006, sp. zn. , z 12. dubna 2006, sp. zn. , a z 15. srpna 2008, sp. zn. ).

Napadené rozhodnutí odvolacího soudu spočívá rovněž na právním názoru, že smlouva o nájmu nebytových prostor ze dne 29. května 1995, které byly rozhodnutím stavebního úřadu určeny k provozování obchodu a služeb, je absolutně neplatná ( , , ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy /dále jen „obč. zák.“/ a , o nájmu a podnájmu nebytových prostor, ve znění účinném do 2. prosince 1999 /dále jen „ “/) pro absenci předchozího souhlasu obecního úřadu ve smyslu věty druhé

Soudní praxe se ustálila v názoru, že smlouva o nájmu nebytových prostor uzavřená před 3. prosincem 1999 v rozporu s ustanovením věty druhé bez předchozího souhlasu obecního úřadu je absolutně neplatná (srov. rozsudek velkého senátu občanskoprávního kolegia Nejvyššího soudu České republiky ze dne 20. ledna 2004, sp. zn. , uveřejněný pod č. 7 v sešitě č. 1 z roku 2005 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek a také pod č. 68 v sešitě č. 4 z roku 2004 časopisu Soudní judikatura, a dále např. usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 30. října 2007, sp. zn. byla podána ústavní stížnost, kterou Ústavní soud odmítl usnesením ze dne 9. října 2008, sp. zn. , a ze dne 26. března 2009, sp. zn. ). V rozsudku ze dne 20. ledna 2004, sp. zn. , Nejvyšší soud, odmítl jako nepřijatelný názor prezentovaný ve věci sp. zn. (a potažmo i ve věci sp. zn. ) s odůvodněním, že by ve svých důsledcích zakládal nepřípustnou pravou retroaktivitu (zpětnou účinnost)

Jestliže tedy odvolací soud na základě zjištěného skutkového stavu (v daném případě nezpochybnitelného prostřednictvím dovolacího důvodu podle ) dovodil, že smlouva o nájmu nebytových prostor ze dne 29. května 1995 je pro absenci předchozího souhlasu obecního úřadu ve smyslu věty druhé neplatná podle téhož zákona a obč. zák., neodchýlil se od výše uvedené – dnes již ustálené – judikatury; jeho rozhodnutí je naopak výrazem standardní soudní praxe.

Vycházeje z uvedených závěrů, dovolací soud nedovodil přípustnost dovolání ani z ustanovení , a proto je podle věty první a jako nepřípustné odmítl.

Výrok o nákladech dovolacího řízení se opírá o ustanovení věty první, , a a o skutečnost, že žalobci nevznikly v dovolacím řízení žádné prokazatelné náklady, na jejichž náhradu by jinak měl proti dovolateli právo.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 15. února 2010

JUDr. Miroslav Ferák, v. r.

předseda senátu