Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 Cdo 71/2009

U S N E S E N Í

Hlavní město Praha

XAVEROV a. s

., se sídlem v Praze 4, Lopatecká 223/13, o určení vlastnictví, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. , o dovolání žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 18. 9. 2008, č. j. -83, takto:

I. Dovolání se odmítá.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í :

Městský soud v Praze svým shora označeným rozsudkem potvrdil rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 6. 3. 2008, č. j. -59, jímž byla zamítnuta žaloba, kterou se žalobce domáhal určení, že je vlastníkem pozemku p.č. 1595/1 v k. ú. D., obec P.

Důvodem určovací žaloby mělo být určení vlastnictví pozemku ve prospěch žalobce, které může být podkladem pro zápis vlastnického práva žalobce do katastru nemovitostí. Z obsáhle provedeného dokazování vyplynulo, že sporný pozemek byl ve vlastnictví právních předchůdců žalovaného a odvolací soud uzavřel, že tento pozemek přešel z majetku státu do majetku žalovaného. Nezavázal žádného z účastníků k náhradě nákladů odvolacího řízení.

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalobce dovolání, ve kterém brojil proti nesprávnému právnímu posouzení věci odvolacím soudem. V dovolání znovu obšírně rekapituloval již dříve uváděné argumenty, které uplatnil v průběhu předcházejícího řízení. Dovolacímu soudu předložil k právnímu posouzení kompletní revizi věci, aniž by zřetelně a konkrétně vymezil pro věc určující otázku zásadního právního významu. V kontextu lze usoudit, že žalobce spatřoval zásadní právní otázku v tom, že žalovaný pozbyl vlastnické právo ke spornému pozemku, neboť pozemek měl být ke dni účinnosti ve vlastnictví České republiky a následně měl přejít do vlastnictví žalobce. Navrhl, aby dovolací soud zrušil rozsudek jak soudu odvolacího, tak soudu prvního stupně a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Žalovaný se k dovolání vyjádřil. Ztotožnil se s názorem odvolacího soudu. Namítl, že sporný pozemek nebyl již v rozhodné době ve vlastnictví České republiky, tedy nemohl přejít dnem účinnosti (

24. 5. 1991

) podle jeho § 1 odst. 1 do vlastnictví žalobce. Navrhl, aby dovolací soud dovolání žalobce odmítl.

Nejvyšší soud zjistil, že žalobce, zastoupený advokátem, podal dovolání v zákonné lhůtě (, ). Žalobce dovozoval přípustnost dovolání z ustanovení a uplatněný dovolací důvod, jenž by dovolací soud přezkoumal v případě pozitivního závěru o přípustnosti dovolání, bylo možné podřadit pod

Přípustnost dovolání je podle dána, jestliže nemůže nastoupit přípustnost dovolání podle , b/ (změna rozhodnutí soudu prvního stupně odvolacím soudem, vázanost soudu prvního stupně předchozím odlišným právním názorem odvolacího soudu) a

dovolací soud dospěje k závěru, že napadené rozhodnutí ve věci samé má po právní stránce zásadní význam.

Podle má

rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem.

Nejvyšší soud již v obdobné věci určení vlastnického práva několikráte rozhodoval a mj. uvedl, že „j

estliže byla Česká republika vlastníkem akcií v akciové společnosti, jejíž právní předchůdce byl zrušen rozhodnutím Ministerstva zemědělství ČR, není vlastníkem pozemků…“.

Viz např. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. a jeho usnesení sp. zn. , .

Již

ke dni 31. 3. 1991

se stala vlastníkem sporného pozemku společnost XAVEROV, a. s. Rozhodnutím ministra zemědělství ze dne 29. 3. 1991 byl právní předchůdce žalobce (státní podnik Drůbežářský průmysl, státní podnik biologických, technických a obchodních služeb) zrušen bez likvidace a jeho veškerý majetek, k němuž měl tento podnik právo hospodaření (včetně sporných pozemků) byl převeden na nově vzniklou akciovou společnost XAVEROV, a. s.

Sporný pozemek tedy přešel před účinností , o přechodu některých věcí z majetku ČR do vlastnictví obcí z majetku státu do majetku akciové společnosti (žalovaného) a není rozhodné, že stát byl stoprocentním vlastníkem akcií této společnosti.

Pozemek by nemohl přejít do vlastnictví České republiky ani dnem 24. 6. 1991 podle , o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, neboť pozemek – opět - nebyl ve vlastnictví státu či právnické osoby případně povinné k jeho vydání.

Pokud byl jako vlastník pozemku v příslušném katastru nemovitostí zapsán žalovaný - XAVEROV, a. s., bylo tak učiněno správně. Přímou posloupnost právních předchůdců žalovaného detailně precizoval nejen odvolací soud, ale i soud prvního stupně.

Nejvyšší soud uzavírá, že odvolací soud rozhodl ve věci správně, ve smyslu konstantní judikatury. Rozhodnutí odvolacího soudu nevykazuje judikatorní přesah či novost. Nelze tedy ve věci poukázat na zásadní právní význam ve vztahu k napadenému rozsudku.

Dovolání žalobce je proto podle věty první a odmítnuto.

Žalovaný nebyl v dovolacím řízení zastoupen advokátem, ale pověřeným zástupcem. Nebylo proto přiznáno úspěšnému žalovanému právo na náhradu nákladů v dovolacím řízení, spočívajících v odměně za vyjádření se k dovolání.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek podle přípustný.

V Brně dne 18. února 2010

JUDr. Ludvík D a v i d, CSc., v. r.

předseda senátu