Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 Cdo 5419/2008

U S N E S E N Í

I.  Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Městský soud v Praze svým rozsudkem shora uvedeným určil, že žalobce je vlastníkem (resp. spoluvlastníkem, viz dále) pozemku parcelní č. 4423/2, dále ideální jedné poloviny pozemku parcelní č. 4075/9, ideálních 7/48 pozemku parcelní č. 4417/7 a ideální jedné poloviny pozemku parcelní č. 4085/6, vše se nacházející v obci P., katastrálním území H. P., a též pozemku parcelní č. 1331/1 v obci P. a katastrálním území D. P.

Důvodem určovací žaloby byl především tvrzený nesprávný zápis vlastnického (spoluvlastnického) práva ve prospěch České republiky; žalovaný měl vykonávat správu těchto pozemků. Pozemky měly být podle žalobce v minulosti ve vlastnictví jeho právního předchůdce. Odvolací soud shledal, že žalobce je právním nástupcem subjektů, které měly ke sporným pozemkům v minulosti právo hospodaření; taktéž shledal, že na straně žalobce byl dán naléhavý právní zájem. Z obsáhle provedeného dokazování vyplynulo, že sporné pozemky skutečně byly ve vlastnictví právních předchůdců žalobce, a proto (ve shodě s rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 9 ze dne 5. 2. 2008, č.j. -53) odvolací soud potvrdil určení vlastnictví sporných pozemků ve prospěch žalobce. Nezavázal žádného z účastníků k náhradě nákladů odvolacího řízení.

Proti rozsudku odvolacího soudu podal žalovaný dovolání. Brojil proti nesprávnému právnímu posouzení věci odvolacím soudem. V  dovolání obšírně rekapituloval zejména dříve uváděné námitky, které uplatnil v průběhu předcházejícího řízení (včetně i zde opětně uváděných odkazů na listinné důkazy). Dovolacímu soudu tak předložil k právnímu posouzení kompletní revizi věci, aniž by jakkoliv konkrétně vymezil otázku pro věc určujícího zásadního právního významu. Z dovolání lze usoudit, že žalobce spatřoval zásadní právní otázku v tom, že žalobce měl pozbýt oprávnění být právním nástupcem společností, které měly k pozemkům právo hospodaření. Navrhl, aby dovolací soud zrušil rozsudek odvolacího soudu a zavázal žalobce k náhradě nákladů dovolacího řízení.

Žalobce se k dovolání vyjádřil. Ztotožnil se s právním názorem a právním posouzením věci odvolacím soudem. Poukázal na to, že napadený rozsudek odvolacího soudu neřeší právní otázku, která by v rozhodování dovolacího soudu nebyla doposud řešena nebo byla řešena odvolacími a dovolacím soudem rozdílně; navrhl, aby dovolací soud dovolání odmítl.

Žalovaný, zastoupený advokátem, podal dovolání v zákonné lhůtě ( , ). Žalobce dovozoval přípustnost dovolání z ustanovení a uplatněný dovolací důvod, jenž by dovolací soud přezkoumal v případě pozitivního závěru o přípustnosti  dovolání, bylo  možné podřadit  pod , b/

Podle má rozhodnutí odvolacího soudu ve věci samé po právní stránce zásadní význam zejména tehdy, řeší-li právní otázku, která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo která je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem rozhodována rozdílně nebo řeší-li právní otázku v rozporu s hmotným právem.

Nejvyšší soud již v obdobné věci určení vlastnického práva několikráte rozhodoval a mj. uvedl, že „jestliže byla Česká republika vlastníkem akcií v akciové společnosti, jejíž právní předchůdce byl zrušen rozhodnutím Ministerstva zemědělství ČR, není vlastníkem pozemků…“ (viz usnesení Nejvyššího soudu sp.zn. ).

V tomto případě se ke dni 31. 3. 1991 stala vlastníkem sporných pozemků společnost X., a.s. Rozhodnutím ministra zemědělství ze dne 29. 3. 1991 byl právní předchůdce žalobce (státní podnik D. p.) zrušen bez likvidace

a jeho veškerý majetek, k němuž měl tento podnik právo hospodaření (včetně sporných pozemků), byl převeden na nově vzniklou akciovou společnost X. Sporné pozemky tedy nemohly přejít do vlastnictví České republiky a správy P. f. dnem 24. 6. 1991 podle , o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, neboť nebyly ve vlastnictví státu (či žalovaného). Pokud byl jako vlastník pozemků v katastru nemovitostí zapsán žalovaný - Česká republika, se správou P. f., bylo tak učiněno nesprávně. Žalobci svědčí jak naléhavý právní zájem na určení vlastnictví ( ), tak aktivní věcná legitimace ve sporu. Posloupnost právních předchůdců žalobce ve vztahu k předmětným pozemkům, a to již od roku 1963, ostatně detailně popsal již soud prvního stupně.

Nejvyšší soud uzavírá, že odvolací soud rozhodl ve věci správně a v souladu s dosavadní judikaturou (srov. např. též rozsudek sp. zn. ). Nelze tedy ve věci usuzovat na zásadní právní význam ve vztahu k napadenému rozsudku.

Dovolání žalovaného je proto podle věty první a odmítnuto.

Žalobci v dovolacím řízení nevznikly žádné náklady.

Proti tomuto usnesení není přípustný opravný prostředek podle .

V Brně dne 18. listopadu 2009

JUDr. Ludvík David, CSc., v. r.

předseda senátu