Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 2778/2008

33 Cdo 2778/2008

U S N E S E N Í

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Blanky Moudré a soudců JUDr. Ivany Zlatohlávkové a JUDr. Václava Dudy ve věci žalobce P. K., zastoupeného JUDr. Janou Zejdovou, advokátkou se sídlem Česká Lípa, Železničářská 2695, proti žalovanému V. V., zastoupenému Mgr. Annou Gottliebovou, advokátkou se sídlem Děčín IV, Tržní 218/19, o zaplacení částky 70.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Okresního soudu v Děčíně pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci ze dne 7. ledna 2008, č. j. -56, takto:

I. Dovolání se odmítá.

O d ů v o d n ě n í:

Dovolání proti rozsudku ze dne 7. ledna 2008, č. j. -56, kterým Krajský soud v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci potvrdil rozsudek Okresního soudu v Děčíně ze dne 2. listopadu 2006, č. j. -27, jímž byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci 70.000,- Kč s úrokem z prodlení ve výši 2 % od 27. 5. 2004 do zaplacení, není přípustné podle , , ve znění do 30. 6. 2009 - dále jen „ “, a nebylo shledáno přípustným ani podle , neboť rozsudek odvolacího soudu nemá ve věci samé po právní stránce zásadní význam.

Protože je přípustnost dovolání v posuzované věci spjata se závěrem o zásadním právním významu napadeného rozhodnutí, je dovolací přezkum otevřen jen pro posouzení otázek právních; způsobilým dovolacím důvodem je tudíž pouze důvod podle , jímž lze vytýkat, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Uplatnění dovolacího důvodu podle , který míří na pochybení ve skutkovém zjištění, je v případě přípustnosti dovolání podle zcela vyloučeno.

Žalovaný sice v dovolání vyjadřuje názor, že rozsudek odvolacího soudu má ve věci samé po právní stránce zásadní význam, a avizuje použití dovolacího důvodu podle , avšak podle obsahu jeho dovolacích námitek ( ) je zřejmé, že ve skutečnosti uplatnil nezpůsobilý dovolací důvod podle Výhradami, že údaj o splatnosti uvedený na směnce nemá žádnou vypovídací hodnotu a že z této y označené jako směnka ani nevyplývá, že se jedná o půjčku, žalovaný zpochybnil skutkový závěr odvolacího soudu (který převzal od soudu prvního stupně), že mu žalobce půjčil 70.000,- Kč, které se mu zavázal vrátit dne 26. 5. 2004. Na nesprávnost právního posouzení věci odvolacím soudem tudíž žalovaný usuzuje výlučně zpochybněním skutkových závěrů, z nichž odvolací soud při rozhodování vycházel.

Výtkou, že soud prvního stupně mu nesprávným postupem v rozporu s odňal možnost jednat před soudem (a odvolací soud toto pochybení nenapravil), žalovaný uplatnil zmatečnostní vadu podle ; přehlíží přitom, že zmatečnosti nejsou způsobilým dovolacím důvodem ( a 3 ). Dovolací soud sice může ke zmatečnostem podle , a b/ a přihlédnout, avšak jen tehdy, je-li dovolání přípustné (srovnej např. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 29. 8. 2002, sp. zn. , uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod R 32/2003, usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 15. 12. 2005, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura pod označením SJ 82/2006).

Výhrada žalovaného k postupu odvolacího soudu, který jeho tvrzení, návrhy a důkazy uplatněné až v odvolacím řízení odmítl jako nepřípustné novoty s poukazem na a , i když jej soud prvního stupně nepoučil podle , neboť nebyl přítomen při jeho jednání, je uplatněním dovolacího důvodu podle Tato tvrzená vada řízení ovšem nemůže být otázkou zásadního právního významu ve smyslu , jelikož nejde o otázku výkladu procesního práva, která nebyla v rozhodování dovolacího soudu dosud řešena nebo je odvolacími soudy nebo dovolacím soudem řešena rozdílně; odvolací soud se navíc neodchýlil od ustálené judikatury Nejvyššího soudu ČR, který již v usnesení ze dne 22. 4. 2004, sp. zn. , vyslovil, že poučovací povinnost soudu podle o poslední možnosti uvést rozhodná tvrzení a navrhnout důkazy směřuje jen vůči těm účastníkům resp. jejich zástupcům, kteří jsou u jednání přítomni. Ti, kteří se jednání nezúčastnili, nemusí být bez ohledu na důvod nepřítomnosti poučeni. Navíc nelze přehlédnout, že posouzení této procesní otázky postrádá i potřebný judikatorní přesah (srovnej nález Ústavního soudu ze dne 9. 1. 2008, sp. zn. , usnesení Ústavního soudu ze dne 17. 5. 2007, sp. zn. , ze dne 28. 2. 2008, sp. zn. , a ze dne 9. 7. 2009, sp. zn. ).

Z uvedeného vyplývá, že dovolání žalovaného směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný; dovolací soud je proto podle věty první a odmítl.

O nákladech dovolacího řízení dovolací soud rozhodl podle věty první, , a a uložil žalovanému nahradit žalobci náklady, které mu vznikly v souvislosti s podáním vyjádření k dovolání prostřednictvím advokátky. Tyto náklady sestávají z odměny advokátky v částce 4.800,- Kč ( , . ve spojení s , ve spojení s , a , v platném znění) a z paušální částky náhrad hotových výdajů ve výši 300,- Kč ( ve spojení s a 3 , v platném znění).

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí (exekuci).

V Brně 22. února 2010

JUDr. Blanka M o u d r á , v. r.

předsedkyně senátu