Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 Cdo 3792/2008

33 Cdo 3792/2008

U S N E S E N Í

a)

JUDr. J. S.

,

b) J. S.

, a

c) J. S.

,

všech

zastoupených advokátkou, proti žalovanému

V. Š.

, zastoupenému advokátkou, o zaplacení částky 1,500.000,- Kč s příslušenstvím, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. , o dovolání žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 25. ledna 2008, č. j. -486, takto:

I. Dovolání se odmítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.

O d ů v o d n ě n í:

Obvodní soud pro Prahu 10 rozsudkem ze dne 20. března 2007, č. j. -422, uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobcům 1,500.000,- Kč spolu s 3 % úrokem z prodlení od 1. 2. 1994 do 14. 7. 1994 a s 16 % úrokem z prodlení od 15. 7. 1994 do zaplacení (výrok I.), zamítl žalobu o povinnosti žalovaného zaplatit žalobcům částku 130.000,- Kč s příslušenstvím (výrok II.) a rozhodl o nákladech řízení a soudním poplatku. Učinil tak poté, co Nejvyšší soud ČR rozsudkem ze dne 29. června 2006, č. j. -306, zrušil předchozí rozhodnutí soudů obou stupňů a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 25. ledna 2008, č. j. -486, rozsudek soudu prvního stupně ve výrocích o věci samé, o soudním poplatku a o nákladech řízení státu potvrdil, změnil jej ve výroku o nákladech účastníků řízení a rozhodl o nákladech odvolacího řízení a o nákladech řízení státu.

Žalovaný napadl rozsudek odvolacího soudu ve výroku, jímž byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně ve výroku ukládajícím mu platební povinnost (a v závislých výrocích) dovoláním, jehož přípustnost opřel o a per analogiam rovněž o ; označil v něm dovolací důvody uvedené v a b/

Přípustnost dovolání podle , , ve znění platném do 30. 6. 2009 (dále jen „ “), tu nepřichází v úvahu, neboť napadeným rozsudkem odvolacího soudu byl potvrzen rozsudek soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl jinak než v dřívějším rozsudku proto, že byl vázán právním názorem dovolacího - nikoli odvolacího - soudu, který dřívější rozhodnutí zrušil (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2. 6. 1998, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura pod označením SJ 147/1998). Dovolání nebylo shledáno přípustným ani podle , neboť napadený rozsudek nemá po právní stránce zásadní význam ( ).

Žalovaný sice v dovolání avizuje dovolací důvod podle , jímž lze namítat nesprávné právní posouzení věci, avšak z obsahu dovolacích námitek vyplývá, že jeho výtky směřující proti závěru odvolacího soudu, že JUDr. Semková s ním v souladu s obč. zák. uzavřela ústní formou smlouvu o půjčce, z níž mu vznikl závazek poskytnutou částku 1,500.000,- Kč vrátit, jsou založeny výlučně na podrobné kritice hodnocení jednotlivých provedených důkazů a na zpochybnění správnosti skutkového zjištění, z něhož odvolací soud při právním posouzení věci vycházel. Žalovaný tak ve skutečnosti uplatnil dovolací důvod podle , jenž nemá v úvahách o přípustnosti dovolání podle místo, neboť neslouží k řešení právních otázek, nýbrž k nápravě případného pochybení spočívajícího v tom, že rozhodnutí odvolacího soudu vychází ze skutkového zjištění, které nemá v podstatné části oporu v provedeném dokazování.

Přípustnost dovolání nemohou založit ani výhrady žalovaného k odůvodnění skutkových závěrů, k nimiž odvolací soud dospěl (konkrétně výtky, že odvolací soud se nevypořádal s žádnou jeho doloženou námitkou, že nevyhledal písemné důkazy, které označil, že je nezohlednil ve svém odůvodnění a neuvedl, jaké závěry učinil z jím doplněného dokazování, v důsledku čehož je odůvodnění rozhodnutí nepřezkoumatelné). Tyto námitky lze podřadit jedině dovolacímu důvodu podle , jímž lze vytýkat, že řízení je zatíženo vadou, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Tento dovolací důvod může být úspěšně použit pouze v případě, že je dovolání přípustné, tedy že dovolací soud dospěje k závěru o zásadním právním významu napadeného rozhodnutí. Vady řízení samy o sobě, i kdyby byly dány, přípustnost dovolání založit nemohou, nejsou-li bezprostředním důsledkem řešení právních otázek procesní povahy, na nichž by napadené rozhodnutí spočívalo (srovnej usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 1. 2005, sp. zn. , ze dne 29. 6. 2004, sp. zn. , uveřejněné v časopise Soudní judikatura pod označením SJ 132/2004, nález Ústavního soudu ze dne 9. 1. 2008, sp. zn. , usnesení Ústavního soudu ze dne 17. 5. 2007, sp. zn. , ze dne 28. 2. 2008, sp. zn. , a ze dne 9. 7. 2009, sp. zn. ). Tak tomu v posuzované věci není.

Z uvedeného vyplývá, že dovolání žalovaného směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není tento mimořádný opravný prostředek přípustný; dovolací soud je proto podle věty první a odmítl.

O nákladech dovolacího řízení bylo rozhodnuto podle věty první, , a za situace, kdy žalobcům nevznikly v této fázi řízení žádné náklady, na jejichž náhradu by jinak měli vůči žalovanému právo.

Proti tomuto usnesení není opravný prostředek přípustný.V Brně dne 26. ledna 2010JUDr. Blanka M o u d r á, v. r. předsedkyně senátu