Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

27 Cdo 161/2019

27 Cdo 161/2019-340

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Filipa Cilečka a soudců JUDr. Marka Doležala a JUDr. Petra Šuka v právní věci navrhovatelky D. H., narozené XY, bytem XY, zastoupené JUDr. Hanou Neštickou, advokátkou, se sídlem v Praze 2, Ječná 550/1 , PSČ 120 00, za účasti 1)V. D., narozené XY, bytem XY, 2)O.,se sídlem XY, identifikační číslo osoby XY, zastoupených JUDr. Vlastimilem Trojanem, advokátem, se sídlem v Praze 10, Daliborova 648/10, PSČ 102 00, a 3) P. H., narozeného XY, bytem XY, o určení neplatnosti dohody o převodu členských práv a povinností a o určení členství v bytovém družstvu, vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. , o dovolání navrhovatelky proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 16. 5. 2018, č. j. -295, takto:

Odůvodnění:

[1] Městský soud v Praze usnesením ze dne 6. 9. 2016, č. j. -240, zamítl návrh na určení, že dohoda o převodu členských práv a povinností v XY, bytovém družstvu (dále jen „družstvo“), uzavřená mezi manželi H. (jednajícími P. H.) a V. D. dne 25. 8. 2010 je neplatná (výrok I.), zamítl návrh na určení, že navrhovatelka a P. H. jsou společnými členy družstva (výrok II.), a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok III.).

[2] K odvolání navrhovatelky Vrchní soud v Praze v záhlaví označeným usnesením potvrdil usnesení soudu prvního stupně (první výrok) a rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení (druhý a třetí výrok).

[3] Proti usnesení odvolacího soudu podala navrhovatelka dovolání, jež Nejvyšší soud odmítl podle , (dále jen „ “), jako nepřípustné. Učinil tak proto, že dovolání nesměřuje proti žádnému z usnesení vypočtených v a není přípustné ani podle

[4] Odvolací soud vyšel z toho, že dovolatelka spolu se svým tehdejším manželem P. H. (dále jen „P. H.“) nabyli dohodou ze dne 31. 7. 2001 členská práva a povinnosti v družstvu (dále též jen „členský podíl“). Dne 1. 8. 2001 družstvo uzavřelo s manželi H. smlouvu o nájmu družstevního bytu s tím, že další osobou oprávněnou byt užívat bude D.(dále jen „V. D.“), teta P. H. Dne 30. 9. 2001 uzavřeli manželé H. s V. D. smlouvu o smlouvě budoucí o převodu členských práv a povinností, v níž bylo vyjádřeno, že manželé H. nabyli členský podíl toliko na přechodnou dobu, dokud jim V. D. nesplatí „bezúročnou půjčku“ ve výši 217.000 Kč poskytnutou pro účely jeho nabytí. Manželé H. se zavázali převést členský podíl na V. D., splatí-li půjčku nejpozději do 31. 12. 2010.

[5] Podle odvolacího soudu řešili tímto způsobem účastníci řízení bytovou potřebu V. D., jež sama neměla dostatek finančních prostředků ke koupi členského podílu v bytovém družstvu. Členský podíl byl převeden na manžele H. za 380.000 Kč, z čehož 163.000 Kč poskytla V. D. a 217.000 Kč P. H. Poté V. D. částku 217.000 Kč manželům H. řádně splácela částkou 4.500 Kč měsíčně. K úplnému zaplacení částky 217.000 Kč V. D. došlo v lednu 2008. Manželé H. nikdy nevykonávali svá členská práva a povinnosti, činila tak za ně V. D., jež bydlela sama v družstevním bytě. Družstvo bylo od počátku srozuměno, že manželé H. nabyli členský podíl „pro V. D.“

[6] Správnost skutkového stavu, jak byl zjištěn v řízení před soudy obou stupňů, v dovolacím řízení probíhajícím v procesním režimu účinném od 1. 1. 2013 zpochybnit nelze. Dovolací přezkum je v vyhrazen výlučně otázkám právním, ke zpochybnění skutkových zjištění odvolacího soudu nemá tudíž dovolatelka k dispozici způsobilý dovolací důvod (srov. například usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23. 7. 2014, sp. zn. , a ze dne 30. 10. 2014, sp. zn. ).

[7] Již v rozsudku velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 14. 1. 2009, sp. zn. , uveřejněném pod číslem 85/2009 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „R 85/2009“), byl formulován a odůvodněn závěr, podle něhož dohoda o převodu členských práv a povinností spojených s členstvím v bytovém družstvu uzavřená jen jedním z převádějících manželů - společných členů bytového družstva zavazuje oba manžele společně a nerozdílně, pokud se ten z nich, kdo je jí dotčen, neplatnosti pro takový důvod nedovolá.

[8] Z ustálené judikatury přijaté při výkladu , (dále jen „obč. zák.“), se podává, že v případě, kdy příslušný úkon, jenž přesahuje běžnou záležitost, učinil pouze jeden z manželů, může druhý z nich svůj souhlas s takovým úkonem vyjádřit písemně, ústně, popřípadě též konkludentně, a to i dodatečně (až po uzavření smlouvy); bez jeho souhlasu je příslušný právní úkon neplatný, jen jestliže se druhý manžel této neplatnosti dovolá (viz např. důvody usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 1. 2013, sp. zn. ).

[9] Závěr odvolacího soudu, podle něhož postačilo, že dovolatelka souhlasila s uzavřením smlouvy o budoucí smlouvě o převodu členských práv a povinností konkludentně, je v souladu s výše citovanými judikatorními závěry.

[10] Z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 13. 7. 2011, sp. zn. , uveřejněného pod číslem 131/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „R 131/2012“), se pak podává, že k převodu obchodního podílu ve společnosti s ručením omezeným, který je ve společném jmění manželů, na třetí osobu i po zániku společného jmění manželů před jeho vypořádáním se pod sankcí relativní neplatnosti vyžaduje souhlas druhého z bývalých manželů. Dojde-li k převodu obchodního podílu, který tvoří součást společného jmění manželů, po zániku společného jmění manželů do jeho vypořádání, je předmětem vypořádání částka získaná za jeho převod, nikoliv hodnota tohoto podílu (srov. i rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 13. 8. 2014, sp. zn. ).

[11] Uvedený závěr se obdobně uplatní v poměrech družstva v případě převodu členských práv a povinností; plyne z něj, že i po zániku společného jmění manželů (rozvodem manželství) před jeho vypořádáním se členský podíl, jenž byl součástí společného jmění manželů, spravuje podle § 145 odst. 2 obč. zák.

[12] Závěr odvolacího soudu, podle něhož dovolatelka s převodem členského podílu na V. D. souhlasila již v roce 2001 a tento souhlas je k platnosti a účinnosti dohody o převodu členských práv a povinností ze dne 25. 8. 2010 dostačující, byť bylo 30. 9. 2010 (tj. před přijetím oznámení o převodu členství družstvem dne 12. 10. 2010) manželství dovolatelky a P. H. pravomocně rozvedeno, je v souladu se závěry R 85/2009 a R 131/2012.

[13] Namítá-li dovolatelka, že svůj nesouhlas s převodem členského podílu na V. D. uplatnila 11. 5. 2012, čímž se dovolala relativní neplatnosti dohody o převodu, přehlíží, že relativní neplatnost smlouvy zakládá absence souhlasu druhého manžela se smlouvou nakládající s majetkem ve společném jmění manželů v době jejího uzavření (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9. 2. 2011, sp. zn. ). Jinak řečeno, tuto námitku dovolatelka nemá k dispozici, jestliže bylo prokázáno, že s dohodou souhlasila. Platný právní úkon uzavřený jedním manželem se souhlasem druhého manžela nelze po jeho uzavření „zneplatnit“ následným nesouhlasem (resp. odvoláním souhlasu).

[14] Poukaz dovolatelky na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 11. 2003, sp. zn. , je zcela nepřiléhavý, neboť jeho závěry byly překonány usnesením velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 10. 9. 2014, sp. zn. , uveřejněným pod číslem 7/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek.

[15] Ve vztahu k námitkám, podle nichž je smlouva o smlouvě budoucí ze dne 30. 9. 2001 „absolutně neplatný právní úkon pro absenci podpisu dovolatelky“ a v rozporu se zákonem „zajišťuje závazek účastnice 1) vůči účastníkovi 3) majetkem navrhovatelky a účastníka 3)“, nevymezuje dovolatelka předpoklady přípustnosti dovolání podle (neformuluje otázky, na jejichž vyřešení má napadené rozhodnutí odvolacího soudu záviset, neuvádí žádnou ustálenou rozhodovací praxi dovolacího soudu, od níž se odvolací soud v těchto souvislostech dle jejího názoru odchýlil, ani vzájemně rozpornou judikaturu dovolacího soudu, jak avizuje v úvodu svého dovolání).

[16] V důsledku této vady ( ), již dovolatelka neodstranila v dovolací lhůtě ( věta první ), Nejvyšší soud nemohl učinit odpovídající závěr o přípustnosti dovolání k řešení (případných) otázek hmotného či procesního práva těmito námitkami otevíraných; proto se jimi nezabýval (srov. důvody rozsudku velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 12. 11. 2014, sp. zn. , uveřejněného pod číslem 15/2015 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, a judikaturu v něm citovanou).

[17] Výrok o náhradě nákladů dovolacího řízení nemusí být odůvodněn ( věta druhá )

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 18. 9. 2019

JUDr. Filip Cileček předseda senátu