Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

23 Nd 316/2019

23 Nd 316/2019-666

USNESENÍ

Nejvyšší soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Kateřiny Hornochové a soudců JUDr. Zdeňka Dese a JUDr. Ing. Pavla Horáka, Ph.D., ve věci žalobců a) J. G., narozeného XY, bytem v XY, b) H. B., narozené XY, bytem v XY, c) P. P., narozeného XY, bytem v XY, d) A. G., narozeného XY, bytem v XY, všech zastoupených JUDr. Jaroslavou Moravcovou, advokátkou se sídlem v Pardubicích - Semtín 81, PSČ 533 53, proti žalované Š. J., narozené XY, bytem v XY, zastoupené JUDr. Pavlem Švandrlíkem, advokátem se sídlem v Kostelci nad Orlicí, Na Lávkách 778, PSČ 517 41, o určení vlastnického práva k nemovitostem, vedené u Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou pod sp. zn. , o dovolání žalobců proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 4. 12. 2018, č. j. -621, t a k t o:

Odůvodnění:

Žalobci podali dovolání proti v záhlaví označenému rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové. Věc je vedena u Nejvyššího soudu České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) pod sp. zn. .

Z obsahu podání ze dne 28. 6. 2019 vyplývá, že dovolatelé vznesli námitku podjatosti jednoho člena senátu Nejvyššího soudu - Mgr. Michala Králíka, Ph.D., člena senátu 22 Cdo, kterému bylo podle rozvrhu práce přiděleno rozhodnout v označené dovolací věci.

Ve vztahu k tomuto soudci poukazují dovolatelé na to, že se dozvěděli, že uvedený soudce má být v osobním a dlouhodobém kontaktu s advokátem zastupujícím stranu žalovanou. Poukazují na to, že žalovaná rovněž veřejně prezentuje, že měla být s Nejvyšším soudem celá předmětná věc o určení vlastnictví osobně konzultována již před předešlým rozhodnutím Nejvyššího soudu v této věci pod sp. zn. . Podle dovolatelů by měl s ohledem na uvedené rozhodovat o dovolání jiný senát, než který rozhodoval o dovolání v roce 2018.

Soudce Mgr. Michal Králík, Ph.D., ve vyjádření k námitce podjatosti uvedl, že je absolutně vyloučeno, že by věc byla s kýmkoli ze senátu 22 Cdo konzultována před jejím rozhodnutím, jak naznačují dovolatelé ve vztahu k předchozímu rozhodnutí dovolacího soudu. Dále uvedl, že zástupce žalované osobně nezná, se zástupcem žalované není v žádném, natož osobním a dlouhodobém, vztahu, jméno a příjmení zástupce žalované si nespojuje s žádnou konkrétní osobou, kterou by znal. Nevyloučil, že zástupce žalované mohl být např. účasten vzdělávací akce pořádané advokátní komorou, kterou někdy lektoroval, ale i kdyby tomu tak bylo, uvedl, že nepřichází do úvahy, aby advokát s ním konzultoval věcně spor, který je ve fázi soudního řízení. Soudce Mgr. Michal Králík, Ph.D., má za to, že není důvod pochybovat o jeho podjatosti.

Podle ustanovení věty druhé (dále jen „ “) o vyloučení soudců Nejvyššího soudu rozhodne jiný senát téhož soudu.

Podle ustanovení jsou soudci a přísedící vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je tu důvod pochybovat o jejich nepodjatosti (odstavec 1). U soudu vyššího stupně jsou vyloučeni i soudci, kteří projednávali nebo rozhodovali věc u soudu nižšího stupně, a naopak. Totéž platí, jde-li o rozhodování o dovolání (odstavec 2). Z projednávání a rozhodnutí žaloby pro zmatečnost jsou vyloučeni také soudci, kteří žalobou napadené rozhodnutí vydali nebo věc projednávali (odstavec 3). Důvodem k vyloučení soudce (přísedícího) nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce (přísedícího) v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech (odstavec 4).

Rozhodnutí o vyloučení soudce podle ustanovení představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci (článek 38 odst. 1 d); soudce lze vyloučit z projednávání a rozhodnutí přidělené věci jen ze zákonných důvodů, které mu brání věc projednat a rozhodnout v souladu se zákonem nezaujatě a spravedlivě.

Podle ustáleného výkladu podávaného soudní praxí (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 4. 2012, sp. zn. , uveřejněné pod číslem 85/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek či usnesení ze dne 17. 10. 2017, sp. zn. – veřejnosti dostupný na www.nsoud.cz) soudcův poměr k věci může vyplývat především z přímého právního zájmu soudce na projednávané věci. Tak je tomu bezpochyby v případě, kdyby soudce sám byl účastníkem řízení, nebo v případě, že by mohl být rozhodnutím soudu přímo dotčen ve svých právech. Poměrem k věci se také rozumí situace, kdy soudce získal o věci poznatky jiným způsobem než z dokazování při jednání a v důsledku toho je jeho pohled na dokazováním zjištěné skutkové okolnosti případu deformován jeho dalšími poznatky zjištěnými mimoprocesním způsobem. Soudcův poměr k účastníkům nebo k jejich zástupcům pak může být založen především příbuzenským nebo jemu obdobným vztahem, jemuž na roveň může v konkrétním případě stát vztah přátelský či naopak zjevně nepřátelský. V úvahu přichází také vztah ekonomické závislosti.

V posuzovaném případě žalobci nijak nedoložili tvrzení o osobním a dlouhodobém kontaktu soudce Mgr. Michala Králíka, Ph.D. k advokátovi protistrany a nebyly zjištěny ani žádné okolnosti, z nichž by bylo možné dovodit osobní zájem Mgr. Michala Králíka, Ph.D. na výsledku daného sporu, resp. že je tu důvod pochybovat o nepodjatosti soudce Mgr. Michala Králíka, Ph.D. Pokud dovolatelé dovozují pochybnosti o nepodjatosti Mgr. Michala Králíka, Ph.D. (a dalších soudců senátu 22 Cdo Nejvyššího soudu) ze skutečnosti, že soudci senátu 22 Cdo rozhodovali ve věci již v předešlém dovolacím řízení, pak tyto okolnosti, jak vyplývá z ustanovení , samy o sobě nemohou být důvodem pro vyloučení soudce z projednávání a rozhodnutí v dané konkrétní věci. Rozhodování sporů či jiných právních věcí je totiž podstatou soudcovské činnosti a důvodem jeho ústavně garantované nezávislosti (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 2. 2018, sp. zn. , nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 5. 2018, sp. zn. ).

Příslušný senát Nejvyššího soudu ( věta druhá ) proto rozhodl, že ve výroku označený soudce Nejvyššího soudu není vyloučen z projednávání a rozhodování označené dovolací věci. Protože nebylo prováděno dokazování, rozhodl Nejvyšší soud o námitce podjatosti, aniž nařizoval jednání ( věta druhá ).

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 26. 8. 2019

JUDr. Kateřina Hornochová

předsedkyně senátu