Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 Cdo 2140/2019

28 Cdo 2140/2019-360

USNESENÍ

P. B.

České republice - Státnímu pozemkovému úřadu

, se sídlem v Praze 3, Husinecká 1024/11a, IČ 013 12 774, zastoupené JUDr. Radkem Jonášem, Ph.D., advokátem se sídlem v Praze 10 - Vršovicích, U Roháčových kasáren 1555/10, za účasti vedlejšího účastníka na straně žalované

MD logistika, a. s.

, se sídlem v Dašicích, Křičenského 451, IČ 601 08 703, zastoupeného Mgr. Marianem Jeřábkem, advokátem se sídlem v Brně, Jakubské náměstí 580/4, o převod náhradních pozemků podle zákona o půdě, vedené u Obvodního soudu pro Prahu 3 pod sp. zn. , o dovolání žalované proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 26. června 2018, č. j. , 140/2018-279, t a k t o :

I. Dovolání

se odmítá.

II. Žalovaná

je povinna

zaplatit žalobci na náhradě nákladů dovolacího řízení částku 3.388 Kč

do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám Mgr. Martina Mládka, advokáta se sídlem v Praze 3, Koněvova 130.

III. Ve vztahu mezi žalobcem a vedlejším účastníkem na straně žalované

nemá

žádný z nich

právo

na náhradu nákladů dovolacího řízení.

S t r u č n é o d ů v o d n ě n í ( ) :

Městský soud v Praze po částečném zpětvzetí žaloby rozsudkem ze dne 26. 6. 2018, č. j. , 140/2018-279, rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 12. 12. 2017, č. j. -202, ve znění doplňujícího usnesení ze dne 9. 3. 2018, č. j. -214, zrušil ve výroku I. v rozsahu, v němž byl nahrazen projev vůle žalované uzavřít se žalobcem smlouvu o bezúplatném převodu označených pozemků v k. ú. XY, XY a XY a řízení v tomto rozsahu zastavil (výrok I.), a jinak jej v tomto výroku potvrdil ohledně pěti pozemků v k. ú. XY, a to parc. č. XY, č. XY, č. XY, č. XY a č. XY, oddělených od pozemku parc. č. XY v k. ú. XY na základě geometrického plánu č. XY, vyhotoveného J. B. a potvrzeného Katastrálním úřadem pro Pardubický kraj, Katastrální pracoviště XY dne 12. 10. 2017 pod č. j. PGP-1796/2017-606, dvou pozemků v k. ú. XY parc. č XY a XY, oddělených od pozemku parc. č. XY v k. ú. XY stejným geometrickým plánem, který je nedílnou součástí tohoto rozsudku, dále pozemku parc. č. XY v k. ú. XY, pozemků v k. ú. XY parc. č. XY, č. XY, č. XY a č. XY, nově očíslovaných a oddělených od pozemků parc. č. XY, č. XY a č. XY na základě geometrického plánu č. XY vyhotoveného společností AZIMUT CZ s. r. o. a potvrzeného Katastrálním úřadem pro Pardubický kraj, katastrální pracoviště XY dne 16. 5. 2018 pod č. j. PGP-982/2018-606, který je nedílnou součástí tohoto rozsudku (výrok II.); dále odvolací soud rozhodl, že žalovaná a vedlejší účastník na její straně jsou povinni společně a nerozdílně nahradit žalobci náklady řízení před soudy obou stupňů ve výši 47.023 Kč k rukám jeho zástupce (výrok III.).

Rozhodnutí odvolacího soudu je (stejně jako rozhodnutí soudu prvního stupně) ohledně náhradních pozemků parc. č. XY, č. XY a č. XY v k. ú. XY - v tomto rozsahu nevzal žalobce v odvolacím řízení žalobu zpět a řízení nebylo zastaveno - (dále jen „předmětné náhradní pozemky“) ve vlastnictví státu s právem hospodaření Státního pozemkového úřadu, u nichž bylo mezi účastníky sporné jejich ocenění podle , o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (dále jen „ “), a dle , o cenách staveb, pozemků, trvalých porostů, úhradách za zřízení práva osobního užívání pozemků a náhradách za dočasné užívání pozemků, ve znění (dále jen „ “), tedy, zda jejich cena činí 70 Kč/m

2

(která platí pro města, v nichž působí MěNV) anebo 20 Kč/m

2

(která platí pro ostatní obce), založeno na závěru, že XY je „obyčejná obec bez většího významu“ s malým počtem obyvatel (1803), kterému byl pouze formálně přiznán status města v roce 2000, takže tato administrativní změna nemůže jít k tíži žalobce jako restituenta ve formě vyšší ceny náhradních pozemků nacházejících se v této obci, a je proto namístě je ocenit částkou 20 Kč/m

2

. Odvolací soud přisvědčil názoru soudu prvního stupně, že obsahuje i v současné době, kdy jsou převáděny pozemky oprávněným osobám jako náhradní, již neaktuální instituty či kritéria, čehož příkladem je kritérium přítomnosti Městského národního výboru (dále jen „ “), že „MěNV“ působily pouze ve významnějších městech s deseti či více tisíci obyvateli, přičemž existence vyjadřovala význam města, avšak v současné době již neplatí, že by obec se statusem města mající „automaticky“ i městský úřad, byla i takto významnějším městem. Rovněž poukázal na závěr zaujatý v nálezu Ústavního soudu sp. zn. , že nemá docházet k tomu, aby v důsledku pouhé administrativní (ve smyslu formální) změny vznikl neodůvodněný rozdíl mezi (faktickou) hodnotou odňatých a náhradních pozemků. Při určení výše ceny předmětných tří náhradních pozemků v k. ú. XY vyšel odvolací soud (shodně se soudem prvního stupně) ze znaleckého posudku znalce Ing. Vlasáka ze dne 27. 11. 2017, č. 1759/229/2017 (předloženého žalovanou), jímž tyto pozemky byly jako stavební ohodnoceny ke dni jeho zpracování. S ohledem na zaujatý právní názor a na výměru těchto pozemků, stanovil jejich cenu sazbou 20 Kč/m

2

a nikoliv sazbou 70 Kč/m

2

použitou znalcem. Námitce žalované, že soud prvního stupně vycházel pouze ze stavu ke dni 24. 6. 1991, a nikoliv ze stavu, „v němž se pozemky vydávají“, odvolací soud proto nepřisvědčil.

Proti rozsudku odvolacího soudu - kromě jeho výroku I. - podala žalovaná z důvodu nesprávného právního posouzení věci dovolání (které dle jeho obsahu směřuje proti části výroku II. o věci samé, jíž bylo rozhodnuto o převodu předmětných náhradních pozemků v k. ú. XY), jehož přípustnost podle spatřuje ve vyřešení otázky „ocenění náhradního pozemku“, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu (rozsudků Nejvyššího soudu sp. zn. , a sp. zn. , usnesení téhož soudu sp. zn. , a nálezů Ústavního soudu ze dne 4. 3. 2004, sp. zn. , a ze dne 10. 12. 2008, sp. zn. ), když „fakticky připustil ocenění náhradních pozemků ke dni 24. 6. 1991, takže předmětné pozemky v k. ú. XY nebyly oceněny ve stavu, v němž se vydávají“. Dovolatelka navrhla, aby dovolací soud rozsudek odvolacího soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení, a aby dovolací soud odložil právní moc napadeného rozsudku odvolacího soudu.

Žalobce se v obsáhlém písemném vyjádření k dovolání ztotožnil s rozsudkem odvolacího soudu a navrhl, aby dovolání bylo zamítnuto, stejně jako návrh na odklad právní moci napadeného rozsudku.

Nejvyšší soud jako soud dovolací dovolání projednal a rozhodl o něm podle , , ve znění účinném od 30. 9. 2017 (srov. čl. II bod 2. ) - dále jen „ “, a po zjištění, že dovolání proti části pravomocného výroku rozsudku odvolacího soudu o věci samé, jímž se odvolací řízení končí, bylo podáno včas, osobou k tomu oprávněnou (žalovanou), zastoupenou advokátem ( a 4 ), dospěl k závěru, že dovolání není přípustné.

Není-li stanoveno jinak, je dovolání přípustné proti každému rozhodnutí odvolacího soudu, kterým se odvolací řízení končí, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak ( ).

Z ustanovení vyplývá, že dovolací soud je vázán uplatněným dovolacím důvodem, včetně jeho obsahovaného vymezení.

Nejvyšší soud ustáleně judikuje, že výše restitučního nároku (náhrady), jenž má být uspokojen převodem jiného vhodného pozemku ( zákona o půdě), se odvozuje od ceny odňatých pozemků, již lze - s ohledem na zákona o půdě - určit právě v cenách platných ke dni 24. 6. 1991 podle V této souvislosti je třeba připomenout, že shodným způsobem a dle téhož právního předpisu - se oceňují podle zákona o půdě i pozemky náhradní (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 3. 2016, sp. zn. , či usnesení téhož soudu ze dne 3. 8. 2017, sp. zn. stížnosti proti nim podané Ústavní soud odmítl jako zjevně neopodstatněné usnesením ze dne 23. 8. 2016, sp. zn. , resp. usnesením ze dne 17. 4. 2018, sp. zn. ). I tím má být v zásadě zajištěna ekvivalentnost náhradního plnění v poměru k ceně odňatého pozemku.

Ustálená rozhodovací praxe dovolacího soudu dále dovodila, že není-li právní normy, jež by v souvislosti s jejich oceněním ukládala posuzovat charakter náhradních pozemků dle určitého historického stavu (jak je tomu v případě odňatých pozemků dle zákona o půdě), nezbývá než dovodit, že náhradní pozemky je nutno oceňovat v souladu s pravidlem zakotveným v , tedy dle jejich stavu v době vyhlášení rozhodnutí soudem (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 7. 5. 2018, sp. zn. ). Zatímco fixace hladiny cen ke dni účinnosti zákona o půdě (viz zákona o půdě) má svou logiku, neboť zajišťuje, že jsou odňaté nemovitosti i náhradní pozemky oceňovány dle stejných cenových měřítek (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 4. 7. 2016, sp. zn. , popřípadě nález Ústavního soudu ze dne 21. 5. 2013, sp. zn. , bod 14), posuzování charakteru náhradních pozemků dle stavu ke dni 24. 6. 1991 a z toho plynoucí fingování od současné reality odlišných vlastností vydávaných nemovitostí by mohlo vést, ať již k distorzi nebo naopak k nadhodnocení výše naturální náhrady, jež by však v souladu s principy restitučního procesu měla být v zásadě ekvivalentní hodnotě restitučního nároku odvíjející se od ceny oprávněnou osobou nebo jejími právními předchůdci pozbytých pozemků (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 11. 2017, sp. zn. ). Z uvedených důvodů je proto zcela namístě oceňovat náhradní pozemky dle , ve znění , avšak dle stavu, jaký mají v okamžiku jejich vydání oprávněné osobě (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 18. 9. 2018, sp. zn. , nebo usnesení téhož soudu ze dne 26. 3. 2019, sp. zn. , a ze dne 13. 3. 2019, sp. zn. ).

Ustanovení stanoví, že cena za 1 m

2

nebo jeho části určeného pro stavbu nebo ke zřízení zahrady anebo pozemku vedeného v evidenci nemovitostí jako zastavěná plocha a nádvoří, zahrada, nejde-li o pozemek oceňovaný podle odstavce 2, činí 250,- Kčs v hlavním městě Praze, 200,- Kčs v Brně, 150,- Kčs v Českých Budějovicích, Františkových Lázních, Hradci Králové, Jáchymově, Jeseníku, Karlových Varech, Liberci, Luhačovicích, Mariánských Lázních, Olomouci, Ostravě, Pardubicích, Plzni, Poděbradech, Teplicích a v Ústí nad Labem, 100,- Kčs v ostatních městech, v nichž působí národní výbory první kategorie, 70,- Kčs v dalších městech, v nichž působí , 20,- Kčs v ostatních obcích. Cena se upraví podle přílohy č. 7.

Jestliže v posuzované věci vyšly soudy obou stupňů při určení výše ceny tří předmětných náhradních pozemků v k. ú. XY ze znaleckého posudku znalce Ing. Vlasáka ze dne 27. 11. 2017, č. 1759/229/2017, předloženého žalovanou, jímž tyto pozemky byly jako stavební oceněny ke dni zpracování tohoto posudku (aniž by ovšem znalec použití sazby 70 Kč/m

2

jakkoliv odůvodnil), pak v dané věci nejde o to, že by cena těchto pozemků byla stanovena ke dni účinnosti zákona o půdě (tj. ke dni 24. 6. 1991), nýbrž o to, že soudy při stanovení ceny těchto pozemků nepoužily - s ohledem na jejich shora uvedený právní názor - sazbu 70 Kč/m

2

(která platí pro města, v nichž působí ), nýbrž sazbu 20 Kč/m

2

(jež platí pro ostatní obce). Přitom soudy obou stupňů dostatečným způsobem vysvětlily důvody, pro které (v současné době) nelze XY považovat za srovnatelnou s městem, v němž v minulosti působil .

Námitka dovolatelky, že odvolací soud „fakticky připustil ocenění náhradních pozemků ke dni 24. 6. 1991, takže předmětné pozemky v k. ú. XY nebyly oceněny ve stavu, v němž se vydávají“, je tudíž lichá.

Dovolání proti výroku III. rozsudku odvolacího soudu o nákladech řízení před soudy obou stupňů není podle přípustné.

Protože dovolání žalované není přípustné, Nejvyšší soud je podle odmítl.

O návrhu na odklad právní moci rozsudku odvolacího soudu Nejvyšší soud nerozhodoval, neboť vzhledem k tomu, že dovolání žalované bylo odmítnuto, se tento návrh stal bezpředmětným.

Výroky II. a III. o náhradě nákladů řízení (ve vztahu mezi žalobcem a žalovanou a ve vztahu mezi žalobcem a vedlejším účastníkem na straně žalované) nemusejí být odůvodněny ( věta druhá ).

Shora citovaná rozhodnutí Nejvyššího soudu - vydaná po 1. lednu 2001 – jsou dostupná na webových stránkách Nejvyššího soudu

www.nsoud.cz

, rozhodnutí Ústavního soudu na stránkách nalus.usoud.cz.

P o u č e n í : Proti tomuto rozhodnutí není přípustný opravný prostředek.

V Brně dne 6. 8. 2019

JUDr. Olga Puškinová

předsedkyně senátu